Situace na čínském akciovém trhu do velké míry připomíná zkušenosti USA s realitní bublinou.
Čínská vláda si v minulosti přála a aktivně podporovala zapojení drobných retailových investorů do akciového trhu, podobně jako americká vláda přímo či nepřímo tlačila řadu vlastních lidí do vlastnictví domů. Američané byli vyzbrojeni řadou studií dokládajících prospěšnost vlastnictví domů na chování lidí.
Číňané si zase od širšího vlastnictví akcií v prvé řadě slibovali tlak na vyšší spotřebu – skrze efekt bohatství posilujícího akciového trhu. Současně chtěli dát možnost předluženým státním podnikům na rostoucím akciovém trhu posílit své bilance. Podpora akciového trhu čítala liberalizaci kapitálových toků, podhodnocené primární emise státních podniků a především relativně dlouhé přivírání očí nad nákupem akcií na dluh.
Objem oficiálních půjček na akciovém trhu se od polovičky roku 2014 skoro zčtyřnásobil a dosahuje nyní přibližně 8,5 % tržní kapitalizace obchodovaných akcií. Problém ovšem je, že v tu samou dobu Čínská ekonomika nezažívala hvězdné období rozkvětu. Ba naopak, prohlubující se strukturální problémy dál ochlazují dynamiku druhé největší světové ekonomiky.
Dnes se ale z Číny přenese pozornost pravděpodobně do USA, kde končí dvoudenní zasedání Fedu. Předpokládáme, že sazby zatím zůstanou beze změny. Fed může lehce zlepšit hodnocení ekonomického vývoje a především trhu práce. Pravděpodobně si ale nebude chtít zužovat manévrovací prostor pro rozhodnutí na zářijovém zasedání a těžko trhům naservíruje něco více. O tom, zda dojde k prvnímu růstu sazeb již v září, nakonec rozhodnou nejčerstvější letní čísla – především dvoje čísla z trhu práce, HDP a spotřeba domácností.
Jan Bureš, ČSOB
