Česká armáda zažívá nevídaný personální nápor a ministerské predikce ukazují na masivní příliv nových sil. Jenže za optimistickými čísly o tisících nováčků se skrývá tichý a neúprosný nepřítel, který může ambiciózní plány na obranu státu v příštích letech zcela ochromit. Přestože finanční injekce a moderní technika momentálně lákají rekordní počty zájemců, vedení armády na dnešním výboru pro obranu otevřeně přiznalo, že vyhráno zdaleka nemá.
Co přesně stojí za aktuálním úspěchem a jaké skryté hrozby teď musí stát urychleně vyřešit?
Budoucnost českých ozbrojených sil závisí na lidech, což představitelé ministerstva obrany považují vedle modernizace a investic do nové techniky za jednu ze svých hlavních priorit. Podle nejnovější predikce resortu by armáda mohla v letošním roce nabrat až 3 300 vojáků z povolání. Toto číslo v sobě zahrnuje také nové studenty Univerzity obrany. Vedle profesionálů plánuje resort získat také 420 nových příslušníků aktivních záloh.
Aktuální statistiky ukazují, že ke dni 3. června sloužilo v armádě přes 25 739 vojáků z povolání a více než 5 022 příslušníků aktivní zálohy. Tyto klíčové údaje na dnešním jednání výboru pro obranu oficiálně zveřejnil budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Ministr a generál odkrývají karty: Kdo přichází a kdo svléká uniformu
Pohled na samotný průběh letošního roku ukazuje, že náborové týmy pracují ve vysokém tempu. Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) v sobotu oznámil, že armáda za pouhých pět měsíců letošního roku získala 1 400 vojáků. Původní roční plán přitom počítal s cílem 1 800 lidí a s doplněním 450 členů aktivních záloh.
Mezi čistým výsledkem náborové kampaně a reálným vstupem do služby však existuje rozdíl, protože armáda eviduje obě tyto statistiky odděleně. Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč upřesnil, že od začátku roku do armády skutečně nastoupilo 1 730 vojáků. Do konce roku má navíc schválený nástup dalších 489 žadatelů.
Každý náborový proces se však potýká také s přirozeným úbytkem personálu. Od začátku letošního roku ukončilo službu v armádě přibližně 290 vojáků z povolání a v zhruba 400 dalších případech již úřady vydaly rozhodnutí o ukončení služebního poměru. Celkový počet odchodů by podle armádních odhadů mohl letos dosáhnout hranice 900 vojáků. Pro armádu to znamená pozitivní zprávu, protože by to bylo asi o 200 odchodů méně než v loňském roce.
Miroslav Hlaváč označil vojenský personál za jednu z nejvyšších hodnot, kterou armáda vůbec má. Pro plnění úkolů souvisejících s obranou státu proto vidí jako nezbytné neustále získávat nové vojáky a zároveň udržovat vyváženou strukturu zkušených příslušníků i mladší generace. Velké modernizační projekty by podle generála měly přispět k tomu, aby mladí lidé projevovali o službu v armádě ještě větší zájem.
Mohlo by vás zajímat
Budoucí šéf armády Hlaváč zároveň ale varoval, že současný demografický vývoj náboru vůbec nepřeje. Armáda proto musí v příštích letech přijímat další opatření zaměřená na udržení stávajícího personálu.
Nástupní plat přes 50 000 korun a ambiciózní plány premiéra Babiše
Zásadní ekonomický rozměr vojenské služby okomentovala exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že nástupní plat vojáka z povolání včetně dalších složek odměňování v současnosti přesahuje díky zásahu vlády Petra Fialy (ODS) 50 000 korun měsíčně. Právě toto výrazné zlepšení finančního ohodnocení považuje Černochová za jeden z hlavních důvodů, proč se armádě v poslední době v náboru tak daří. Stát by se měl podle jejího názoru v následujícím období zaměřit na intenzivní získávání příslušníků aktivní zálohy a také na oslovování středoškoláků.
Na lidský faktor spoléhá také samotné vedení ministerstva. Náměstek ministerstva obrany René Schreier k tomu řekl: „Ani nejmodernější technika nemůže plnit svůj účel bez kvalitně připravených, motivovaných a odhodlaných vojáků.“ Cílem ministerstva podle Schreiera není pouze mechanicky získávat nové vojáky, ale především vytvářet stabilní podmínky pro dlouhodobé naplňování personálních potřeb ozbrojených sil. Všechna aktuální opatření se proto zaměřují na motivaci vojáků, aby setrvali ve službě. Stát k tomu využívá benefity, sociální zabezpečení i záměrné posilování celkové prestiže vojenské služby.
Tato personální opatření hrají klíčovou roli v plnění strategických cílů státu. Současná koncepce české armády, kterou v roce 2023 schválila vláda Petra Fialy (ODS), počítá s dosažením 30 000 vojáků z povolání a 10 000 příslušníků aktivních záloh do roku 2035.
Stát však už teď hledí ještě dál. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nově připravovaná koncepce do roku 2040 tento stávající cíl ještě navýší.
