Už příští týden začíná platit přelomový migrační pakt Evropské unie, který slibuje rychlejší azylové řízení a spravedlivější rozdělení zátěže mezi členské státy. Ačkoliv je podle Evropské komise většina zemí připravena, některé státy kvůli chybějící infrastruktuře, IT systémům nebo vládním krizím naberou zpoždění. Česko navíc nová pravidla v současné podobě dlouhodobě odmítá.
Stovky tisíc žadatelů o azyl budou čelit novým pravidlům už od 12. června, kdy začínají platit nová pravidla přelomového migračního paktu evropského bloku. Reforma slibuje rychlejší zpracování žádostí uchazečů o azyl. A také spravedlivější rozdělení zátěže mezi členské státy. Ne všechny státy jsou ale na nový systém připravené.
Eurokomisař: Většina má splněno
Evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner na posledním slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci evropským poslancům slíbil, že většina členských států se spuštěním nového systému počítá.
Některé země ale potřebují další týdny nebo měsíce, aby mohl nový systém plynule fungovat. Zpoždění se může týkat přípravy potřené infrastruktury nebo IT systémů, připustil.
Snížení tlaku na státy v první linii
Nikolas Ioannides, náměstek kyperského ministra pro migraci a mezinárodní ochranu, označil pakt EU o migraci a azylu za „vyvrcholení desetiletého úsilí o překonání nedostatků odhalených migrační krizí v roce 2015“. Je navržen tak, aby zmírnil zvýšený tlak na členské státy v první linii, jako je Itálie, Řecko, Kypr a Španělsko.
Od roku 2024 se unijní země na nová pravidla připravují. „Členské státy v posledních dvou letech vykonaly mimořádné množství přípravných prací. Zejména na přizpůsobení přijímacích systémů, zavedení nového azylového řízení, posílení administrativních kapacit, rozvoj IT systémů a zajištění nezbytných operačních struktur,“ vyjmenoval Ioannides.
Brunner zůstává v tomto ohledu optimistický. „Většina členských států dosáhla odpovídající kapacity pro řízení na hranicích a má potřebné zázemí a personál,“ řekl. Zpráva Komise zveřejněná v květnu ukázala, že přípravy na nový systém na vnějších hranicích Unie pokročily. „Jedním z klíčových ponaučení je důležitost zapojení soudních orgánů a zajištění připravenosti v celém procesu, od prověřování až po hraniční řízení,“ uvedl Brunner.
Nedostatky zůstávají
„Členské státy v přizpůsobování svých národních rámců udělaly pokroky. Přípravy na celý systém se ale den ode dne mění,“ připustil Brunner. „Nizozemsko právě přijalo své národní zákony. Itálie a Francie používají k dalšímu postupu dekrety. Máme problém s několika členskými státy, které v současné době nemají vládu, takže dojde k několikadennímu odkladu,“ přiznal nicméně eurokomisař.
Zavádění nových pravidel Komise posoudí opětovně 15. října. Cílem je, jak řekl Brunner, „zjistit, zda se stávající problémy vyřešily.“
Česká vláda Andreje Babiše (ANO) už loni v prosinci odmítla pakt v současné podobě přijmout. V usnesení Babišův kabinet uvedl, že souhlasí s odmítnutím migračních kvót v migračním paktu a zavedením politiky nulové tolerance nelegální migrace do ČR a EU s cílem zajistit maximální bezpečnost svých občanů. „Vláda odmítá Pakt o migraci a azylu EU v současné podobě. Požaduje jeho zpřísnění,“ uvedl loni kabinet.
