Pondělí, 4. července, 2022

Těžební technologie versus příroda. Těžba lithia v chilské Atacamě vyvolává boj o plameňáky

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Na bílých pláních chilské pouště Atacama, bohaté na lithium, oživují jasně růžoví plameňáci rozlehlé solné pláně, kde jim občasná modrá jezírka poskytují tolik potřebnou hydrataci. Počet plameňáků ale klesá, což dává aktuální studie do souvislosti s vodou, kterou těžební společnosti čerpají jako solanku plnou lithia, kovu používaného k výrobě baterií do mobilních telefonů, notebooků a elektromobilů.

Chilská poušť Atacama patří k nejsušším místům na Zemi. I přesto se na ní díky oázám napájeným podzemní vodou udržel život po tisíce let. Oázy ale vysychají. Ne kvůli proměně klimatu, ale kvůli těžařům, kteří z útrob pouště těží měď a lithium.

V důsledku objevu obřích nalezišť mědi a lithia se během uplynulých desetiletí stala z pouště Atacama jedna z nejrušnějších těžařských oblastí světa.

V posledních letech navíc dolování nabralo na síle, protože dostupné a velmi žádané lithium představuje základní surovinu pro výrobu baterií do elektromobilů.

Lithium se zde těží ze solanky, což jsou podzemní vody s vysokým obsahem rozpuštěných látek.

Výrobci elektromobilů, jako je například Tesla, se pomocí levně získaného materiálu snaží snižovat ceny svých produktů. Baterie tvoří nejdražší část elektromobilů, takže atacamské lithium hraje ve zlevňování těchto vozidel významnou roli.

Na problém s mizejícími plameňáky poukázala agentura Reuters.

Těžaři podle Reuters tvrdí, že jejich činnost nemá na stáda plameňáků vliv. Tvrdí, že studie jsou založeny na nespolehlivých údajích.

Spor podtrhuje rostoucí napětí v této andské zemi ohledně využívání vody a dopadu těžby na místní komunity a životní prostředí.

Přísnější regulace totiž představuje velké riziko pro těžební firmy v zemi, která je druhým největším producentem lithia na světě a prvním producentem mědi.

„Dopady těžby lithia lze konkrétně doložit,“ uvedla Cristina Doradorová, spoluautorka studie, s odkazem na zjištění, že počet plameňáků klesá s tím, jak se spotřebovává více vody.

Vědci zkoumali solné pláně po celém Chile, aby změřili vliv dalších proměnných na hladinu vody. K výpočtu množství vytěžené vody byly použity satelitní snímky těžebních rybníků na Atacamě, kde se nachází většina chilského lithia.

„Plameňáci se s menším množstvím vody hůře rozmnožují, což by časem mohlo ovlivnit početnost stáda,“ uvedl další spoluautor studie Nathan Senner, který se zabývá výzkumem ekosystémů a změn životního prostředí.

„Není to tak, že by všichni najednou zemřeli, ale pokud se najednou nerozmnožují, začnou umírat i další živočišné a rostlinné druhy, které žijí tak dlouho jako plameňáci. A tady je místo, kde počty začínají opravdu rychle klesat,“ doplnil pro agenturu Reuters.

V jiných solných pláních bez těžby zůstala populace plameňáků v posledním desetiletí stabilní, a to i přes přirozené výkyvy vody spojené s dešťovými srážkami a změnami klimatu. V Atacamě však plameňáků Jamesových a andských ubylo o 10-12 procent.

Chilská národní těžařská společnost se agentuře Reuters odmítla vyjádřit. Společnost Albemarle Corp (ALB.N), jeden ze dvou hlavních těžařů lithia v Chile, na žádost o reakci také nereagovala.

Společnost SQM (SQMA.SN), druhý hlavní těžař lithia, s klíčovými částmi studie nesouhlasí a ve svém prohlášení uvedla, že její vlastní monitoring ukázal, že „populace plameňáků zůstává stabilní“.

Společnost SQM uvedla, že satelitní analýza může značně nadhodnocovat nebo podhodnocovat spotřebu vody, a vyzvala k dalšímu výzkumu v terénu.

Cristina Doradorová, vědkyně z regionu, uvedla, že místní obyvatelé zaznamenali úbytek plameňáků v solných pláních zasažených těžbou již před lety.

„Jsou nesmírně důležití, protože jsou jednou z velkých turistických atrakcí San Pedra de Atacama,“ řekla Doradorová.

Doplnila, že starší domorodí sbírají na pláních plameňáčí vejce pro svou pravidelnou stravu, zatímco ptáci regulují ekosystém konzumací planktonu, korýšů a mikroorganismů, čímž pomáhají předcházet škodlivému bakteriálnímu květu ve vodě.

Celkově se počet plameňáků v Chile drží díky stádům na jiných plochách, které nejsou zasaženy těžbou. Důsledky by však mohly být vážné, protože poptávka po lithiových bateriích pohánějících elektromobily stoupá, varuje Cristina Doradorová.

„Musíme se zamyslet nad tím, odkud tyto materiály pocházejí, protože si to ne vždy uvědomujeme. Všechny tyto věci kupujeme, ale často nevíme, co se muselo stát, aby se daný výrobek vyrobil,“ dodala vědkyně pro agenturu Reuters.

Solná pánev v nejsušší poušti světa Atacama obsahuje přes 80 procent chilských zásob lithia. Lithium se v této oblasti nachází v podzemních vodách, které těžaři přečerpávají na povrch.

Ideální přírodní podmínky pak zajistí rychlé odpařování vody a získání vzácných prvků.

Navíc získávání lithia ze solných roztoků je mnohem levnější než klasická těžba lithia obsaženého v minerálních rudách.

Chile má nyní jeden z největších podílů na celosvětové těžbě lithia. Ale ale v poslední době s v objemech těžby objevují problémy.

Jedním z hlavních důvodů poklesu je nedostatek vody, který se stal klíčovým bodem v rozhodování o rozšíření těžby a to nejen pro společnost SQM, ale také jejího hlavního konkurenta společnost Albemarle.

Zvýšení výrobní kvóty podle společnosti SQM nesouvisí s větší těžbou solanky, ale se sofistikovanějšími výrobními postupy. Foto: SQM Lithium

Kvůli těžbě se voda vypařuje výrazně rychleji a nestačí se tak přirozeně vracet do spodních uložišť. Zásoby bohaté na soli v této oblasti se tak musí doplňovat dešťovou vodou a sněhem z And, aby byla těžba nadále možná.

Prudce rostoucí poptávka po lithiu už nějakou dobu nastoluje otázku, je-li v pouštní oblasti únosné podporovat současně tuto těžbu spolu s probíhající těžbou mědi z nedalekých dolů.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter