Celkem 160 tisíc tun komunálního odpadu chce ročně spalovat Teplárna České Budějovice v novém energetickém zdroji v teplárně Vráto. Zatímco samotný projekt není překvapením (teplárna jej připravuje již delší dobu), bližší technické údaje zveřejnila až teď v souvislosti se zahájením řízení EIA. Na českém území zatím fungují jen čtyři zařízení na energetické využití odpadu – v Praze, Brně, Liberci a Plzni.
Podobně jako jiné teplárny má Teplárna České Budějovice (TČB) v plánu skončit se spalováním uhlí. To vzhledem k růstu cen emisních povolenek již není ekonomicky udržitelné. Po dokončení spalovny tak bude moct teplárna odstavit uhelný zdroj v Novohradské ulici. Dalším náhradním zdrojem tepla bude horkovodní potrubí z Jaderné elektrárny Temelín, jeho výstavba se však vinou krachu dodavatelské firmy Tenza o několik let opozdí.
Podle informací, které TČB zveřejnila v souvislosti se zahájením posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), by měl mít nový energetický zdroj účinnost přes 83 procent. Ročně vyrobí 630 terajoulů tepla a díky 14megawattové turbině také zhruba 50 milionů kilowatthodin elektrické energie. Posouzení EIA bude v kompetenci úředníků ministerstva životního prostředí. Co se týká načasování stavby, TČB je poměrně konzervativní. S plným provozem zdroje na energetické využití odpadu (ZEVO) počítá až v roce 2030.
Přípravy nového energetického zdroje začaly již v minulém roce. Například v listopadu informovala TČB o založení dceřiné firmy ZEVO Vráto, která bude spalovnu odpadů v budoucnu vlastnit. „Samostatná právnická osoba bude vlastně divizí teplárny. To umožní, aby od samého počátku byly všechny kroky transparentní a vedené v samostatném účetnictví. Ať již půjde o budoucí majetkové poměry, náklady či výnosy projektu,“ uvedl před šesti měsíci primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda. Pro doplnění: město České Budějovice je stoprocentním vlastníkem TČB.
Do procesu posuzování EIA vstoupily na přelomu března a dubna hned tři významné energetické projekty. Kromě výše zmíněného projektu ZEVO Vráto se jedná o přechod teplárny Komořany na Mostecku z uhlí na zemní plyn a biomasu a také o náhradu uhlí v mladoboleslavské elektrárně Ško-energo za biomasu. O obou záměrech Ekonomický deník informoval v minulém týdnu.
Zvýšený zájem o investice v energetice po letech útlumu nejspíš souvisí s novou vlnou dotační podpory. Pro projekty v teplárenství je relevantní hlavně Modernizační fond, mezi jehož priority patří odklon od uhlí k ekologicky příznivějším palivům. Právě majitelé uhelných tepláren by podle vyjádření Státního fondu životního prostředí měli získat dotační podporu jako první.
David Tramba
