Česká republika se může těšit na rychlou energetickou revoluci. Účet za ni bude vysoký, ale až 225 miliard korun uhradí dotační peníze z Modernizačního fondu. Státní fond životního prostředí ověřil zájem formou předregistračních výzev a zájem byl mimořádně vysoký. Zájemci o dotaci přihlásili 9067 projektových záměrů, požadavek na dotaci v součtu dosáhl 669 miliard korun.
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) zjišťoval zájem u tří z devíti programů Modernizačního fondu – konkrétně v programech Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu (ENERG ETS). Mimořádný zájem byl hlavně o obnovitelné zdroje, kde přišlo zhruba osm tisíc žádostí o dotaci na fotovoltaickou elektrárnu. Z toho více než polovina projektů počítá s umístěním panelů na budovách.
Přihlášené projekty nyní SFŽP posuzuje. „Vyhodnocujeme jejich relevantnost a realizovatelnost, technické parametry, intenzivně komunikujeme s předkladateli. Podstatná je pro nás otázka způsobilosti výdajů, projektové připravenosti a plánu investic, zejména v programu HEAT. Zde budoucí investory nejvíce tlačí čas, protože menším teplárnám do 200 megawattů vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle,“říká ředitel SFŽP Petr Valdman.
Začátkem dubna státní fond vyhlásí první ostré výzvy k předkládání projektů. Zatím to vypadá, že přednost dostanou teplárny, které musejí akutně řešit problém s emisními limity a zdražujícími povolenkami, což prodražuje výrobu tepla z uhlí. Další dva zmiňované programy RES+ a ENERG ETS se spustí v květnu. Podmínkou je dosažení dohody s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou, který v červnu stanoví výši alokace na první letošní výzvy. Pokud vše dopadne dobře, ve všech třech programech začne SFŽP přijímat žádosti o dotaci během července.
Vznik Modernizačního fondu je jedním z důsledků velkého kompromisu z října 2014, kdy se šéfové vlád zemí Evropské unie dohodli na závazných cílech energetické a klimatické politiky do roku 2030. Bohatší a ekologicky uvědomělejší evropské země si tehdy prostřednictvím nových dotací v podstatě koupily souhlas chudších členů včetně České republiky. Balík peněz postupně narůstá v přímé úměře k ceně emisní povolenky. Při současné ceně okolo 38 eur za tunu oxidu uhličitého a kurzu koruny vychází hodnota 227 milionů povolenek určených pro Českou republiku na zhruba 225 miliard korun.
Dotace mohou čerpat zájemci hlavně na nové fotovoltaické elektrárny, náhradu hnědého uhlí za zemní plyn nebo biomasu, elektrifikace dopravy i průmyslu, budování komunální energetiky či na využití energie s vyšší účinností. Dostane se i na velké energetické skupiny ČEZ, EPH či Sev.en Energy, které – na rozdíl od běžných evropských dotací na podporu podnikání – zde nebudou znevýhodněny. Modernizační fond tak může zajistit velmi rychlý přechod od spalování uhlí k ekologicky přijatelnější výrobě elektřiny a tepla.
David Tramba
