Za bezpečnostními incidenty v Evropě posledních týdnů se skrývá mnohem nebezpečnější hra, než se na první pohled zdá. Tajné služby upozorňují na stupňující se útoky, které mohou zásadně proměnit bezpečnostní situaci celé Evropy.
Otázkou je, kde hrozí největší nebezpečí, jaké kroky podnikají světoví lídři a proč se stále častěji hovoří o riziku přerůstání konfliktu v celoevropskou válku.
Trump tvrdí, že Rusko útočí na spojence Ukrajiny už roky
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s novináři prohlásil, že Rusko útočí na státy podporující Ukrajinu už několik let. Reagoval tím na varování polských představitelů, kteří upozorňují na ruské hybridní operace mířené na země stojící za Kyjevem. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a západní státy, včetně většiny členů NATO, ji zbrojně podporují.
Trump své stanovisko formuloval jasně. „Podle mě už na ukrajinské spojence zaútočili. Útočí na ukrajinské spojence zhruba pět let. Souhlasím s tím a myslím, že s tím souhlasí každý,“ uvedl prezident. Jeho slova zapadají do širšího rámce událostí, které se odehrávají v blízkosti polské hranice, kde ruská armáda v posledních dnech provedla několik úderů.
Cílem je oslabit pravidla aliance
Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu v Sejmu uvedl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Podle Tuska mají být útoky vedeny tak, aby působily jako náhodné incidenty. Jejich skutečným cílem je oslabit motivaci zemí NATO použít alianční pravidla v případě agrese.
Podobné varování zaznělo i z Německa. Národní bezpečnostní rada, která sdružuje silová ministerstva, armádu a civilní i vojenské tajné služby, předpokládá, že Německo je cílem ruských hybridních operací. Berlín nedávno obvinil Rusko z incidentu na letišti Lipsko/Halle, kde zaměstnanec objevil dron s výbušninou poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Rozeznávací zařízení bylo nefunkční, ale samotný nález vyvolal okamžitou reakci.
Německo následně uzavřelo ruský generální konzulát v Bonnu a vypovědělo smlouvu kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko odpovědělo uzavřením německého konzulátu v Petrohradu a Goetheho institutů v Rusku.
Slovenský premiér Robert Fico mezitím upozornil, že válka na Ukrajině může přerůst v celoevropský ozbrojený konflikt. Poukázal na to, že Slovensko by mohlo být zataženo do války kvůli článku pět Severoatlantické smlouvy, který útok na jednoho člena NATO považuje za útok na všechny.
Macron nařídil posílit obranu infrastruktury
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francii v uplynulých týdnech hrozil ruský hybridní útok. Uvedl, že hrozba ze strany Ruska vůči Evropě a Francii zřetelně zesílila. Zároveň nařídil posílit obranu před hybridními operacemi, včetně nových opatření na ochranu klíčové infrastruktury a objektů obranného průmyslu.
Macron požádal vládu o vypracování plánu proti kybernetickým a dronovým útokům. „Povaha ruské agrese a hrozeb v Evropě se mění,“ řekl po jednání s lídry politických stran a prezidentskými kandidáty. Jako příklad uvedl nález dronu s výbušninami na letišti v Lipsku. „Nenecháme se zastrašit, protože víme, že na Ukrajině se rozhoduje o naší dnešní i budoucí bezpečnosti,“ dodal.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov později prohlásil, že tvrzení západních zemí o podílu Moskvy na incidentu jsou podle něj „začátkem skutečné války“.
Incidenty se množí po celé Evropě
Představitelé Německa, Dánska a Polska v posledních týdnech obvinili Rusko nejen z plánování útoku pomocí dronu s výbušninou, ale i z narušení vzdušného prostoru drony, ze sabotáží, žhářství či sledování obranných objektů. Italské stíhačky působící v rámci NATO tento týden sestřelily dron nad Litvou, členskou zemí EU. Šlo o první případ sestřelení dronu v jejím vzdušném prostoru.
Evropa tak čelí sérii incidentů, které mají společný jmenovatel: hybridní tlak Moskvy, jenž se stále častěji dotýká nejen Ukrajiny, ale i jejích spojenců.
