Svět se bouří proti vysokým cenám život zachraňujících léků

Léky. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Americký Kongres bude projednávat návrh zákona Nancy Pelosiové, který by měl zatočit s vysokými cenami léků na předpis. Spojené státy ale nejsou jedinou zemí, která chce s předraženými medikamenty bojovat.

Když bylo velmi respektované nizozemské farmaceutce Marleen Kemperové deset let, viděla na vlastní oči umírat dva své spolužáky. Jednoho na nádor v mozku, druhý na střevní infekci. V té době si řekla, že už nechce nic takového znovu zažít a rodičům oznámila, že bude lékařkou. Jenže Kemperová, jejíž příběh popsal list The Guardian, časem zjistila, že má ráda chemii, a tak se rozhodla pro dráhu farmaceutky.

Zahraniční alternativa

Dnes pracuje jako nemocniční lékárnice ve fakultní nemocnici Amsterdamské univerzity na jihovýchodě nizozemské metropole. Vedle toho, že je opravdovou odbornicí, je prý také hodně tvrdohlavá. Tato vlastnost se jí hodila před dvěma lety, když výrazně vzrostla cena léku pro léčbu cerebrotendinózní xantomatózy, což je vzácná genetická choroba, způsobující ukládání cholestanolu a cholesterolu v různých tkáních. To může vést k vyboulením šlach, kataraktě nebo neurologickým poruchám.

Potřebný lék byl na trh uveden již v 70. letech a ještě do roku 2017 dosahovaly roční náklady na léčbu jednoho pacienta s výše popsanou chorobou v Nizozemsku kolem 30 tisíc eur. V roce 2017 však farmaceutická společnost Leadiant Biosciences cenu zvýšila pětinásobně. To se záhy projevilo tím, že zdravotní pojišťovny odmítaly tyto náklady hradit, a pacienti tak byli rázem vystaveni riziku, které je ohrožovalo na životě.

Kemperová se rozhodla, že si opatří potřebné ingredience a lék bude v nemocniční lékárně vyrábět sama a poskytovat jej za výrobní náklady. Problém byl v tom, že jí suroviny nebyl nikdo ochoten prodat, a tak jí její úsilí přivedlo až do Číny, kde je získala od jediné firmy, která splňovala podmínky pro to, aby její ingredience mohly být použity v Evropě. Kemperové se nakonec podařilo cenu léku snížit pod původní úroveň, a tak měl tento příběh zdárný konec.

Nadějný návrh Pelosiové

Jenže Nizozemsko není zdaleka jedinou zemí, kterou vysoké ceny život zachraňujících léků trápí. Již několik let je to problém také například ve Spojených státech. Z boje proti předraženým lékům si svou agendu vytvořil mimo jiné sám Donald Trump. Jenže nakonec to byla jeho politická konkurentka Nancy Pelosiová, předsedkyně Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, která přišla s konkrétním plánem, jak s rostoucími cenami léků zatočit.

A jak se zdá, může být úspěšná. Koncem minulého týdne totiž sněmovní výbor pro energetiku a obchod její návrh posvětil a bude se o něm hlasovat na plénu dolní komory amerického Kongresu. O co v Peloniové návrhu zákona o snížení cen léků jde? Základním pilířem legislativy je povinnost institucí ze systému Medicare vyjednat s výrobci léků nižší ceny. Jako měřítko budou přitom brány průměrné ceny léků v šesti vyspělých zemích mimo USA, kde jsou ceny těch samých nebo obdobných léků nejnižší. Pokud výrobce nebude ochoten se státem vyjednávat, bude sankcionován.

Návrh zákona podpořily dvě třetiny členů zmíněného výboru. Pokud norma projde, což je prý poměrně pravděpodobné (protože kromě demokratů má deklarovanou podporu i u republikánských zákonodárců), mělo by dojít ke snížení marží výrobců až o šest miliard dolarů ročně, o 25 miliard dolarů klesnou doplatky na léky, jež hradí přímo pacienti a další miliardy by měli ušetřit také lidé, kteří léky pořizují ve volném prodeji. Rozpočtový úřad Kongresu pak celkovou úsporu vyčíslil až na 345 miliard dolarů (skoro osm bilionů korun – bezmála dvojnásobek českého HDP) mezi lety 2023 až 2029.

Rozkryjme financování výzkumu a vývoje

Tento způsob cenové regulace však nemusí být jediným nástrojem, který by mohl skutečně důležité léky zlevnit. Trochu jiné řešení nabídla Suerie Moonová z ženevského Centra globálního zdraví. Ta v listu Financial Times uvedla, že problém vysokých cen léků může pramenit z toho, jak je v současné době nastavena jejich patentová ochrana nebo z netransparentního financování výzkumu a vývoje nových léků.

Podobný názor zazněl také z oficiálních míst Jihoafrické republiky. Její zástupci dokonce vznesli podnět ke Světové obchodní organizaci, na jejíž půdě by se právě problematika financování výzkumu a vývoje léků měla řešit. Farmaceutické společnosti by měly zpřístupnit přinejmenším úřadům objem a strukturu nákladů na výzkum a vývoj, včetně informací o získaných grantech, daňových úlevách nebo přímých finančních podporách z veřejných zdrojů.

Na jedné straně je sice pravdou, že patentová ochrana motivuje k investicím do inovativních léků, na straně druhé si zejména méně vyspělé země stěžují na to, že příliš vysoká cena život zachraňujících léků je činí téměř nedostupnými. Bude tedy na politicích, aby dokázali nalézt takový systém, který bude vyvážený, nebude brzdou pokroku v medicíně a zároveň bude garantovat dostupnost důležitých léků co nejširšímu spektru pacientů.

Petr Musil

Text je převzat ze Zdravotnického deníku, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.