Svaz měst a obcí: zvýšení hranice trestného činu navalí na obce další agendu přestupků

Cela. Ilustrační foto: Fotka od Ichigo121212 z Pixabay
Cela. Ilustrační foto: Ichigo121212 z Pixabay

Novela trestního zákoníku, kterou schválili poslanci i senátoři, zvyšuje mimo jiné hranici trestného činu u majetkových deliktů z 5.000 na 10.000 Kč. Tím se ovšem rapidně zvyšuje počet majetkových deliktů, které se řeší v přestupkovém řízení, což je agenda obcí. Podle Svazu měst a obcí tak stát tak přenesl další balík povinností na obce. „Změna ulehčí soudům jednoznačně na úkor obcí,“ míní předseda SMO František Lukl.

Zvýšením hranice majetkového trestného činu z 5 na 10 tisíc korun se případy se škodou mezi 5.001 a 9.999 korunami dostávají z kategorie porušení zákona do kategorie přestupek. To však podle Svazu měst a obcí znamená, že se obcím a městům, které přestupky řeší zvýší tato agenda. Hranice se má zvýšit po 18 letech. V roce 2002 se zvyšovala za dvou na pět tisíc korun.

„Pro města a obce je to alarmující zpráva. V době, kdy se snažíme vyrovnávat propady hospodářství, stát na obce nakládá další agendu, kterou sám nezvládá. Namísto toho, aby zavedl alternativní tresty i v přestupkovém právu, jak to dělají například ve Francii, raději zvýší hranici „beztrestnosti“,“ uvádí místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.

Na územní samosprávné celky jsou opakovaně nakládány další povinnosti plynoucí z přeneseného výkonu státní zprávy, ale stát za tuto službu neposkytuje adekvátní finanční kompenzaci. Úspory za soudní řízení se tak nyní přenesou na bedra obecních rozpočtů. Majetkové delikty pod hranicí 10 000 Kč (dříve 5000 Kč) jsou přestupky, kterými se zabývají obecní a městské radnice, majetkovou trestnou činnost převyšující tuto hranici již řeší soudy v rámci trestního práva.

„Dle našeho názoru lze očekávat nárůst deliktů do 10 tisíc, neboť hrozba vězení má na rozdíl od správních sankcí odrazující účinek. Společnosti nyní dostává signál, že krádež do 10 000 Kč je „jen“ přestupkem, a nebezpečnost takového činu pro společnost je zanedbatelná. Nabýváme dojmu, že hlavním cílem této změny je odlehčit soudům a věznicím,“ říká předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

Obce dlouhodobě volají po větší vymahatelnosti práva i při dosavadních limitech škod. Pokuty obvykle nejsou řešením, neboť jsou v mnoha případech nevymahatelné. Do diskuzí o změně limitů je třeba zahrnout i další aspekty, než je výše minimální mzdy a její změna v čase.  Současně s nastavením limitu by měla být řešena i možnost četnějšího uplatňování alternativních trestů při ukládání správních sankcí – obecně prospěšné práce (např. úklid veřejných ploch), nebo „domácí vězení“ (vymezení okruhu pohybu osoby).

„Je třeba si uvědomit, že pět tisíc korun je z pohledu mnoha lidí nezanedbatelná částka. To, že by pachatel takového protiprávního činu nebyl trestně odpovědný, je z pohledu společnosti nepřijatelné a postih před přestupkovou komisí zřejmě nebude tím, co by pachatele odradilo od dalšího páchání protiprávní (trestné) činnosti,“ dodává Lukl.

-red-