Jak sob reaguje na setkání s člověkem, převlečeným za ledního medvěda? Cítí lidé méně bolesti při pohledu na krásný obraz? Tyto a další vědecké výzkumy ocenila ironická obdoba Nobelových cen v loňském roce.
Každoročně se na Harvardově univerzitě v Massachusetts udělují neobvyklým, triviálním a úsměvným vědeckým pokusům ceny Ig Nobel. Ocenění uděluje humoristický časopis Annals of Improbable Research, spolu s komisí složenou ze skutečných nositelů Nobelových cen. Ironický ceremoniál je pořádán na počest fiktivního bratra slavného Alfreda Nobela – Ignáce a za zmínku stojí, že název „Ig Nobel“ je zároveň slovní hříčkou, neboť anglické slovo se stejnou výslovností „ignoble“ znamená potupný či sprostý. Nicméně smyslem celé akce není zesměšňování.
Organizátoři si dávají za cíl podnítit zájem lidí o vědu, lékařství a technologii. Soustředí se přitom na objevy, které mají lidi „ nejdříve rozesmát a poté donutit zamyslet se“. Každoroční akce se letos v září bude konat již po pětadvacáté a za svou dlouhou historii vynesla na světlo již pěknou řádku bizarních objevů. Pojďme se tedy na některé oceněné z posledního ročníku podívat.
Tampóny ze slaniny
Cenu v kategorii medicína získala doktorka Sonal Saraiya z Michiganské státní univerzity za objev nosních tampónů vyrobených ze slaniny. Tyto vepřové tampóny se mají používat u pacientů trpících Glanzmann thrombasthenií, tedy vzácným onemocněním vedoucím k nekontrolovatelnému krvácení z nosu.
Plašení sobů v medvědím převleku
Eigil Reimers a Sindre Eftestøl byli oceněni za projekt v kategorii arktických výzkumů, při němž zkoumali interakci mezi sobem a polárními medvědy. Výzkumníci prověřovali, jak blízko se k sobům dokáží přiblížit v běžném oblečení v porovnání s člověkem v medvědím převleku. Zjistili přitom, že před medvědem sob utíká výrazně dříve.
Pohled na krásu snižuje bolest
Italští vědci Marina de Tommaso, Michele Sardaro a Paolo Livrea testovali na dobrovolnících míru pociťované bolesti způsobené zásahem silného laserového paprsku, a to v závislosti na pozorování krásných či ošklivých obrazů. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že vnímání bolesti se mění na základě estetického obsahu, jinak řečeno trpíme méně, díváme-li se přitom na něco hezkého.
Výzkum uklouznutí po banánové slupce
jasně zvítězil v kategorii fyzika. Japonec Kiyoshi Mabuchi měřil tření mezi podrážkou boty a banánovou slupkou a zkoumal, co se stane v případě, stoupne-li pokusná osoba na slupku pohozenou na podlaze. Stejnému testování následně podrobil i slupky jablek a pomerančů. Ukázalo se, že ze zmiňované trojice je banán nejnebezpečnějším. Jak ale vědec uvádí, žádný člověk nebyl při experimentu zraněn.
Ani čeští vědci se v mezinárodní konkurenci neztratili a obdrželi hned dvě ceny. Tým profesora Jaroslava Flegra zkoumal vliv vlastnictví kočky na psychiku člověka. Druhou českou stopou v Ig Nobel se stal tým Vlastimila Harta, zabývající se vlivem magnetického pole země na postavení psů během vykonávání potřeby.
Dodejme ještě, že v minulosti byly oceněny neméně zajímavé objevy, například vynález umělých náhrad varlat pro kastrované psy; objev, že křeček se z pásmové nemoci zotavuje rychleji, je-li mu podána Viagra či zjištění, že černé díry splňují všechny technické požadavky, aby se v nich nacházelo peklo. Jak vidno, věda nemusí být nuda.
Petr Nutil
