Země střední a východní Evropy mají ekonomické potíže a západní Evropu dohánějí pomaleji, než se čekalo. Podle Mezinárodního měnového fondu potřebují reformy, které by posílily růstový potenciál jejich hospodářství. Potíže dělá například zaměstnávání žen a lidí nad 50 let, ale i stav obranného průmyslu.

„Růstové vyhlídky jsou méně příznivé. Čas potřebný k dohnání náskoku (západní Evropy) se prodlužuje,“ uvedl regionální zástupce Mezinárodního měnového fondu Carlos Mulas-Granados. Na konferenci pořádané maďarským finančním zpravodajským serverem portfolio.hu varoval, že zvýšení růstového potenciálu by nemuselo být snadné.

Země střední a východní Evropy, mezi než patří i Česká republika, by podle něj měly pokračovat v diverzifikaci zahraničního obchodu, řešit zhoršující se demografickou situaci větším zapojením mladých lidí, žen a starších lidí do pracovního procesu a urychlovat inovace v oblasti umělé inteligence.

Kde se ztrácí miliardy

Právě zapojení mladých starších lidí a žen do práce patří k vážným problémům i v České republice. Ženy zůstávají doma na tříleté mateřské a rodičovské dovolené, v důsledku čehož přichází o kvalifikaci a také platově ztrácí na muže. Lidé nad padesát let zase čelí potížím při hledání zaměstnání. Experti o tom ostatně nedávno diskutovali také na konferenci Právo a trh práce, kterou pořádal Ekonomický deník a Česká justice.

Rozdíl v odměňování žen a mužů dosahoval v roce 2024 v Česku 18,5 procenta. Pprůměr Evropské unie npřitom činil 11,1 procenta. Nejvýrazněji se český gender pay gap otevírá právě ve věku, kdy se kumulují dopady rodičovství a přerušení kariéry. Ekonomka Klára Kalíšková z IDEA při CERGE-EI na konferenci upozornila, že právě ztráta kontaktu se zaměstnavatelem může být zásadní. „Spousta zaměstnavatelů stále ještě žije v tom, že žena odchází na mateřskou, tak se s ní rozloučíme, sebereme jí počítač, telefon a uvidíme se možná za tři roky,“ popsala.

Pokud by se podařilo odstranit bariéry, které ženám brání pracovat, fiskální přínos by podle jejího odhadu mohl činit 16 miliard korun ročně.

A podobné situaci čelí i starší zaměstnanci. „Opravdu od těch 50 let se práce hledá hůř a hůř,“ potvrdil poradce ministra práce a sociálních věcí Vlastimil Václavík. „Zaměstnavatelé nevychází vstříc potřebám lidí, kterými je 50, 60 a víc, ať už jde třeba o flexibilní začátky a konce pracovní doby, pomoc po návratu z nemocenské, o volno na doktora a podobně,“ vysvětluje.

Část problému by mohl podle expertů za čas odstranit demografický vývoj. „Myslím, že firmy najdou ve finále cestu, jak to umožnit, protože jim nezbyde nic jiného,“ uvedla na konferenci Právo a trh práce místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků Gabriela Hrbáčková. Vedle toho ale také budou muset politici zřejmě najít odvahu i k nepopulárním legislativním změnám.

Nové motory růstu

To je ale jen jeden z problémů, kterým země střední a východní Evropy čelí. Mezinárodní měnový fond je rovněž vyzval k transformaci energetického, klimatického a zbrojařského sektoru. Ta by měla zajistit, aby se tato odvětví stala novými motory hospodářského růstu. Země střední a východní Evropy by se měly při zvyšování výdajů na obranu stát méně závislými na zahraničních dodavatelích, například amerických firmách.