Na Islandu začalo předčasné hlasování v klíčovém referendu, které má rozhodnout, jestli země po třinácti letech obnoví přístupové rozhovory s Evropskou unií. Ačkoli je ostrovní stát s necelými 400 000 obyvateli úzce propojen s unijním trhem i Schengenem, o samotném členství lidé ještě nikdy nerozhodovali. Společnost je v otázce obnovení rozhovorů rozdělená téměř půl na půl.
Islanďané mohou začít odevzdávat své hlasy v referendu, které rozhodne, zda by země měla obnovit rozhovory o vstupu do EU. Samotný den voleb připadá na 29. srpna, kdy voliči odpoví na jednoduchou otázku. Měl by Island obnovit přístupové rozhovory s Unií?
Jde o dohodu
Nejde o hlasování o vstupu do EU, zdůraznila premiérka Kristrún Frostadóttirová. „Je to referendum o dosažení dohody,“ řekla v podcastu The Rest Is Politics. Pokud by voliči znovuotevření rozhovorů podpořili, Island by obnovil jednání o podmínkách možného členství. Jakékoli konečné rozhodnutí o vstupu do bloku by padlo až po ukončení těchto jednání a vyžadovalo by další referendum.
Předčasné hlasování umožňuje lidem odevzdat svůj hlas před určeným dnem voleb. Podle islandské národní volební komise tak mohou voliči učinit v kancelářích okresních komisařů po celé zemi a také na islandských ambasádách a konzulátech v zahraničí. Předchozí volby naznačují, že předčasné hlasy obvykle tvoří přibližně 15 až 20 procent z celkového počtu odevzdaných hlasů.
Dokonale rozdělený Island
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Island je v této otázce téměř dokonale rozdělen. Červnový průzkum výzkumné společnosti Maskýna zjistil, že 53,1 procenta rozhodnutých voličů podpořilo obnovení přístupových rozhovorů, zatímco 46,9 procenta bylo proti.
Průzkum Gallupova institutu provedený přibližně ve stejnou dobu vykreslil opačný obraz a dal odpůrcům těsný náskok 54 procent. Nerozhodnutých voličů zůstává 14 až 16 procent. Většina pozorovatelů očekává extrémně těsný výsledek.
Největší podpora vstupu je v Reykjavíku
Podpora se také výrazně liší podle regionu a politické příslušnosti. Voliči podporující proevropskou vládnoucí Sociálnědemokratickou alianci a Reformní stranu jsou nejhorlivějšími zastánci znovuotevření jednání. Nejsilnější odpor kladou stoupenci Středové strany a Strany nezávislosti. Podpora je větší také v Reykjavíku, zatímco voliči jinde na Islandu bývají ohledně členství v EU skeptičtější.
Ačkoli Island není členem EU, je s evropským blokem úzce spjat. Země patří do Evropského hospodářského prostoru, což jí dává přístup na jednotný evropský trh. A je také součástí schengenského prostoru.
„Někteří by řekli, že jsme v EU ze 75 procent,“ poznamenala premiérka.
Referendum navazuje na rozhodnutí islandského parlamentu z konce května předložit tuto otázku veřejnosti. Frostadóttirová poznamenala, že Island je jednou z mála zemí, které nikdy neuspořádaly lidové hlasování o členství v Unii: „Lidé se nikdy nemohli vyjádřit, zda chtějí plně vstoupit do EU, či nikoli.“
Rozhovory začaly před 16 lety
Island zahájil přístupové rozhovory v roce 2010, když vrcholila globální finanční krize. Členství Islanďané vnímali jako cestu k větší ekonomické stabilitě. Jednání se zastavila v roce 2013 poté, co se ekonomika zotavila rychleji, než se očekávalo. Zesílil se tím i nesouhlas vůči některým podmínkám členství.
Mezi nejspornější body patří rybolov. Ostrov v severním Atlantiku se obává ztráty kontroly nad svými revíry. Rybolov přitom patří k nejdůležitějším průmyslovým odvětvím země. Před pozastavením přístupového procesu Reykjavík uzavřel 11 z 33 přístupových kapitol.
Mohlo by vás zajímat
Obavy o bezpečnost
Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu opět posunula možné členství v evropském bloku do centra pozornosti. Island, kde žije méně než 400 tisíc lidí, je zakládajícím členem Severoatlantické aliance. Nemá ale stálou armádu. Po celá desetiletí se spoléhá při své obraně na podporu spojenců.
Nedávná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně jeho nároků na Grónsko a rostoucího strategického významu Arktidy, oživila debatu o členství v EU. Pro některé Islanďany je měnící se bezpečnostní situace argumentem pro připojení do Unie. Premiérka Frostadóttirová uvedla, že mnoho Islanďanů frustruje také to, že si jejich spojenci včetně Spojených států často pletou jejich zemi s Grónskem.
Kritici varují před náklady
Ne každý ale chce, aby Island obnovil přístupové rozhovory. Například Islandská asociace mladých farmářů. Skupina tvrdí, že by roky vyjednávání vytvořily nejistotu pro zemědělský sektor a odradily by investory. Varuje také, že by členství oslabilo postavení islandských producentů potravin.
Zastánci znovuotevření jednání namítají, že Island již přijímá velkou část unijních pravidel formou stávajících dohod, přestože nemá žádný přímý vliv na to, jak tato pravidla vypadají.
Úřady se připravují i na možné dezinformační kampaně. Před referendem spustila organizace pro mediální gramotnost Netvis online portál, kde mohou lidé nahlásit podezření na pokusy o manipulaci s veřejným míněním. „Máme všechny důvody se obávat, že moderní technologie mohou být použity k vyvolávání konfliktů a ovlivňování našich názorů,“ uvedla Stefanía Ragnarsdóttirová z Netvisu. Očekává, že se dezinformační aktivita s blížícím se termínem voleb zintenzivní.
