INZERCE

Vizualizace dvou jaderných bloků typu EPR1200 v lokalitě Dukovany II. Foto: EDF

Stanjura: Na strategické investice bude potřeba navíc až 420 miliard korun

Česká republika bude v horizontu pěti až šesti let potřebovat zajistit finance na strategické investice ve výši 350 až 420 miliard korun. Po jednání Vládního výboru pro strategické investice to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je evidentní, že potřeby investic převyšují možnosti státu. Je proto podle něj důležité využívat všechny zdroje, které má Česká republika k dispozici, zapojit prostředky krajů a obcí i soukromých zdrojů či finanční nástroje z Evropské unie.

„V minulosti se zanedbaly investice do klíčových infrastrukturních staveb, ať už je to energetika, doprava a ta rozhodnutí, která často vyžadují politickou odvahu a nejsou jednoduchá, byla odkládána, nebo byla úplně ignorována. Naše vláda touto cestou jít nechce, jsme připraveni ta odvážná rozhodnutí dělat, “ uvedl Fiala.

Dokazují to podle něj i současné investice do dopravní infrastruktury a posun v jednání o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Podle premiéra je důležité mít jasnou vizi, co je potřeba udělat a jaké stavby jsou pro Česko klíčové. Ministerstvo financí by i proto mělo podle Fialy do příštího jednání Vládního výboru pro strategické investice dopracovat souhrnný výhled příjmů a výdajů a na jeho základě zpracovat analýzu rizik.

Podle Stanjury otázka nestojí, zda se strategické investice udělají, anebo ne. „My je musíme udělat a musíme je udělat co nejrychleji,“ konstatoval ministr financí. Dodal, že je potřeba k tomu najít chytré financování. Mezi zdroji, ze kterých chce stát finance čerpat, jmenoval například kromě standardních příjmů státního rozpočtu kohezní fondy, Modernizační fond, Fond pro spravedlivou transformaci, Národní plán obnovy či Evropskou investiční banku.

Podle Stanjury se zároveň připravuje změna fungování českých finančních institucí. Národní rozvojová banka se stane jediným vlastníkem České exportní banky (ČEB). „Chceme také spolupracovat se soukromým sektorem, protože všechno veřejný sektor prostě nezaplatí,“ uvedl ministr financí.

Oblasti, do kterých je podle ministra financí potřeba investovat, je dopravní infrastruktura, energetika a dekarbonizace. Strategické investice jsou podle něj potřeba, a to i proto, aby se mohla Česká republika řadit mezi středně bohaté evropské země. Ministr také upozornil na to, že se bude finanční situace Česka do budoucna zhoršovat spolu s tím, že bude klesat podíl ekonomicky aktivních občanů a zvyšovat se počet seniorů.

Zajíček: Bez strategických investic se neobejdeme

Bez strategických investic do klíčových oblastí se Česká republika neobejde podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Zdeňka Zajíčka. Soukromí investoři jsou podle něj připraveni do projektů investovat, potřebují mít ale jasné a předvídatelné prostředí. „To je jedna z věcí, která je součástí této diskuze. Není jednoduchá, obzvláště v okamžiku zesílených regulací i z evropské úrovně,“ dodal Zajíček. Mezi strategické oblasti zařadil i digitalizaci nebo dostupné nájemní bydlení.

Výbor jednal také o hrozbách, které musí Česká republika řešit, nebo se jimi zabývat z hlediska dlouhodobých investic. Například změny v oblasti energetiky, demografické změny, ale i rostoucí výdaje.

Česká ekonomika roste velmi pomalým tempem. V zemi stále ještě není dobudovaná dálniční síť a datová infastruktura či není dotažená reforma školství, a to je potřeba změnit podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jana Rafaje. Rafaj konstatoval, že je potřeba si říci, kolik to bude stát. „Očekáváme, že vláda a zejména ministerstvo financí, předloží na dalších jednáních čísla a začneme projednávat, co s tím dál,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Tisková konference po jednání Vládního výboru pro strategické investice. Zleva prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jan Rafaj, ministr financí Zbyněk Stanjura, premiér Petr Fiala a prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček. Foto: Tereza Čapková

Upozornil i na to, co by podle něj bylo potřeba změnit, jde o délku povolovacího řízení, které se musí zkrátit. „V tomto smyslu se dá přičíst úspěch Vládnímu výboru pro strategické investice, protože jsme před koncem roku prosadili změny do liniového zákona, které by měly pomoct zrychlení,“ poznamenal. Řešilo se podle něj také vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a akcelerační zóny. „Bedlivě sledujeme, jak najede účinnost nového stavebního zákona, který je pro zrychlení naprosto klíčový,“ sdělil Rafaj.

Podnikatele pak podle Zdeňka Zajíčka trápí v současnosti ceny energií, jejich předvídatelnost a dostupnost energií do budoucna. „Hledáme cesty, jak urychlit náhradu hnědouhelných nebo uhelných zdrojů v České republice v rámci dekarbonizace a jejich nahrazení plynem. Musíme najít cestu, jak výstavbu paroplynových elektráren tepláren v České republice urychlit,“ uvedl také prezident Hospodářské komory. Je podle něj potřeba také zvýšit flexibilitu pracovního trhu.

Vládní výbor pro strategické investice se ve středu 14. února sešel už počtvrté od svého založení na konci loňského května. Jeho smyslem je podle premiéra Petra Fialy vytvářet podmínky pro realizaci strategických investic, pomoci odstranit legislativní překážky a zmapovat, jak zapojit státní a soukromé peníze nebo evropské prostředky. A jak postupovat dále.

Tereza Čapková