Základní sazba korporátní daně v České republice převyšuje hodnoty, které v rámci Visegrádské skupiny uplatňuje Polsko nebo Maďarsko, a dosahuje srovnatelné úrovně se Slovenskem. Oficiální daňové tabulky však v reálné praxi přinášejí zásadní zvrat, který postavení velkých podniků v jednotlivých zemích úplně obrací.
Ostatní státy V4 totiž zavedly odstupňované systémy zvýhodnění a znevýhodnění podle obratu, kvůli kterým velké korporace na Slovensku a v Maďarsku odvádějí do státních pokladen nakonec mnohem více peněz než v Česku. Srovnání průměrného daňového zatížení ukazuje, že nízká nominální sazba v Evropské unii nemusí pro korporátní sektor znamenat automatickou úlevu.
Regionální trendy sázejí na obratová pásma a daňové úlevy malým firmám
Porovnat průměrné daňové zatížení firem daní z příjmů představuje podle odborníků poměrně složitý úkol. Výsledky analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars ukazují, že státy v širším regionu střední a východní Evropy letos plošně daňové zatížení neměnily. Pokračujícím trendem je však uplatňování několika sazeb daně z příjmů podle velikosti obratu nebo výše zisku firem, případně zavádění zvláštních režimů pro malé společnosti. Vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein upozornil, že zatímco Slovensko a Polsko uplatňují výhodné daňové sazby pro menší firmy, v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v Evropské unii devět procent, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až na 50 procent.
Česká republika uplatňuje korporátní daň 21 procent. Na Slovensku je základní sazba daně stejná, ovšem slovenský systém dělí podniky do specifických pásem. Podniky se zdanitelnými příjmy pod 100 000 eur (2,4 milionu korun) daní desetiprocentní sazbou, zatímco velké podniky s příjmy nad pět milionů eur (121,7 milionu korun) podléhají sazbě 24 procent. V Polsku je základní sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent, přičemž polské firmy s příjmy do dvou milionů zlotých (11,5 milionu korun) uplatňují daň pouze devět procent.
Mnohem komplikovanější zdanění firem vykazuje Maďarsko. Základní sazba korporátní daně tam sice činí zmíněných devět procent, kromě ní se ale uplatňuje lokální daň z podnikání a trvale zakotvené sektorové daně. Tyto dodatečné odvody zatěžují zejména bankovnictví, pojišťovnictví a energetiku. V některých sektorech tak velké firmy platí daň až 50 procent, což maďarskou pozici nejlevnějšího daňového ráje v praxi neutralizuje.
Motivace pro investice prostřednictvím výzkumu a vývoje
V širším regionu střední a východní Evropy letos k plošným změnám daňových sazeb nedošlo. Jedinou výjimku představuje Lotyšsko, které nově zavedlo možnost využít za určitých podmínek sníženou sazbu korporátní daně 15 procent namísto základní sazby 20 procent. Využívání více daňových pásem je podle analýzy Forvis Mazars v regionu relativně rozšířené. Vedle samotných sazeb se státy střední a východní Evropy snaží nabídnout různé daňové pobídky, aby povzbudily firmy k investicím do výzkumu a vývoje.
V České republice se letos daňový odpočet na tyto účely zvýšil. Podniky mohou uplatnit odpočet, který činí až 150 procent způsobilých nákladů do výše 50 milionů korun. Nad touto stanovenou hranicí 50 milionů korun pak legislativa umožňuje uplatnit odpočet ve výši 100 procent způsobilých nákladů. Tento krok tak pro firmy v Česku představuje významný nástroj ke snížení daňového základu prostřednictvím reálných investic do inovací.
