Chcete nejprve tu dobrou zprávu? Podle studie Mazars CEE Tax Guide dosahuje průměrná hrubá mzda českých zaměstnanců 1683 eur (40 324 korun), což je o desítky procent vyšší hodnota než v jiných zemích Visegrádské čtyřky. Ta špatná zní, že čistý příjem průměrného českého zaměstnance je na polovině toho, co bere jeho protějšek v Německu či Rakousku. Společnost Mazars to uvedla v nové analýze mezd a daňové zátěže CEE Tax Guide.
V korunovém vyjádření vzrostla hrubá mzda v Česku o 7,5 procenta. Polsko reportovalo nejvyšší růst hrubé mzdy ze zemí V4 – o 11 procent, na Slovensku to bylo o 9 procent a v Maďarsku o 6 procent meziročně více. Růst však není automaticky garantovaný – například v Německu a Slovinsku nominální průměrné mzdy oproti loňsku klesly. Co se týká výše průměrné čisté mzdy bezdětných zaměstnanců, Slovinsko ztratilo náskok a je na tom teď skoro stejně jako Česko a Estonsko.
Studie Mazars dále uvádí, kolik zaměstnancům zůstane po odvodu daní a důchodového a nemocenského pojištění. Ukazuje se, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy zhruba podobný. Čistá mzda bezdětných zaměstnanců se pohybuje okolo 60 procent výše superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je na Slovensku a v Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.
Srovnání měsíčního příjmu zaměstnanců (v eurech)
| země | superhrubá | hrubá mzda | čistá mzda |
| Rakousko | 5827 | 4497 | 3054 |
| Německo | 4863 | 4045 | 2611 |
| Estonsko | 2255 | 1685 | 1360 |
| Slovinsko | 2359 | 2032 | 1353 |
| Česká republika | 2252 | 1683 | 1351 |
| Řecko | 1767 | 1445 | 1171 |
| Litva | 1715 | 1685 | 1073 |
| Polsko | 1755 | 1439 | 1021 |
| Chorvatsko | 1662 | 1427 | 997 |
| Lotyšsko | 1671 | 1352 | 968 |
| Maďarsko | 1633 | 1445 | 961 |
| Slovensko | 1752 | 1296 | 909 |
| Rumunsko | 1411 | 1380 | 807 |
| Černá Hora | 938 | 880 | 727 |
| Bulharsko | 1048 | 881 | 684 |
| Srbsko | 1018 | 884 | 638 |
| Sev. Makedonie | 801 | 801 | 533 |
| Albánie | 604 | 517 | 426 |
| Ukrajina | 572 | 469 | 378 |
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmů se v posledních letech v průměru snížila, nicméně v jednotlivých zemích se značně liší. Polovina sledovaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, sazby se pohybují v rozmezí od 10 do 20 procent (Bulharsko a Rumunsko mají sazbu 10 procent, Maďarsko 15). Ostatní země dávají přednost progresivním sazbám daně. Konkrétně v Rakousku, Německu, Slovinsku mohou horní sazby daně dosahovat až 50 procent z hrubé mzdy.
Česká republika je někde uprostřed; na většinu zaměstnanců se vztahuje daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent, jen u nejvyšších příjmů sazba roste na 23 procent. „Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma,” upozornil vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. Nově totiž vyšší sazba postihne již příjmy převyšující trojnásobek průměrné mzdy.
Základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje typicky mezi 19 a 22 procenty, Česká republika se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje. Naopak základní sazbu DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku lze označit za nebývale vysokou. Estonsko či Bosna a Hercegovina mají jen jednu sazbu DPH, naopak v Chorvatsku, Lotyšsku a na Ukrajině mají čtyři různé sazby této daně.
Mazars je mezinárodní společnost, která se specializuje na audit, účetnictví, poradenství a daňové služby. Působí ve více než 90 zemích a teritoriích po celém světě a pracuje pro ni 44 tisíc odborníků.
(dtr)
