Sobota, 13. srpna, 2022

Čeští zaměstnanci berou v průměru 1239 eur čistého, méně než Estonci či Slovinci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Poloviční oproti Rakousku, stejná jako v Estonsku, dvojnásobná oproti Bulharsku. Taková byla loni průměrná čistá mzda v České republice. Jak dále uvádí studie Mazars CEE Tax Guide, průměrná hrubá mzda v Česku v soukromém sektoru dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky.

Maďarsko loni podle studie poradenské firmy Mazars zaznamenalo vysoký růst mezd – meziročně o 19 procent. Navzdory tomu zůstávají maďarští zaměstnanci placení hůře než ti čeští. Zatímco průměrná čistá mzda bezdětného zaměstnance v Česku v přepočtu vychází na 1239 eur měsíčně, zaměstnanci v Polsku, Maďarsku a na Slovensku mají příjem po zdanění jen okolo 900 eur.

Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí jsou značné rozdíly. Odvody jsou relativně nejvyšší v České republice a na Slovensku. Současně však platí, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy podobný. Čistá mzda tvoří zpravidla 55 až 65 procent superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je v Německu a Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.

Srovnání příjmu zaměstnanců (v eurech)

zeměsuperhrubáhrubá mzdačistá mzda
Německo495541302611
Rakousko495838182542
Slovinsko239620641360
Estonsko207115481255
Česká republika205015331239
Litva15311504964
Řecko14481182942
Chorvatsko15401322936
Lotyšsko15821280916
Polsko15871301911
Maďarsko15471369910
Slovensko16021185904
Rumunsko12591231720
Bulharsko980824639
Bosna a Herceg.913826528
Srbsko786674486
Sev. Makedonie707707472
Albánie572490403
Ukrajina592485390
Srovnání mezd bezdětného zaměstnance v privátním sektoru, rok 2021, v eurech. Zdroj: Mazars CEE Tax Guide

Ze studie dále vyplývá, že základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje mezi 19 a 21 procenta, Česká republika tedy se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje, stejně jako Německo (19 %) či Rakousko (20 %). Naopak základní sazba DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku je nebývale vysoká.

Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v Česku dosahuje 19 procent. Zatímco německé firmy odvádějí na této dani nejvíce, nejnižší korporátní daně platí některé firmy v Kosovu a v Litvě. Nízká devítiprocentní sazba je Maďarsku a Černé Hoře. Pouze jediná země za poslední rok daň ze zisku firem snížila. Stalo se tak v Řecku, kde sazba korporátní daně klesla ze 24 na 22 procent.

Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, devět států si zachovává jedno daňové pásmo (příkladem může být Maďarsko s 15procentní daní). Většina států regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění, tedy více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 procent. Slovensko má tři daňová pásma (15, 19 a 25 %), Polsko dvě (17 a 32 %), Česká republika také dvě (15 a 23 %).

Mazars je mezinárodní společnost, která se specializuje na audit, účetnictví, poradenství a daňové služby. Působí ve více než 90 zemích a teritoriích po celém světě a pracuje pro ni 44 tisíc odborníků.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter