Dnes začíná jednání o těžbě na dole Turów u Soudního dvoru Evropské unie v Lucemburku. Soud řeší českou žalobu na porušování evropských směrnic, ke které se přidala Evropská komise. Zároveň podle vyjádření českých a polských politiků v médiích pokračují jednání o smlouvě o pokračování těžby na dole Turów, která by umožnila stažení žaloby a ukončení celého soudního řízení. Uhelný lom Turów s přilehlou elektrárnou se stal velmi konfliktním bodem česko-polských vztahů.
Na jednání soudu se původně chystala i delegace zástupců organizace Greenpeace a místních lidí žijících vedle dolu, ale kvůli hrozbě stažení žaloby v uplynulých dnech plány zrušili.
Znění smlouvy, které je dlouhodobě pro utajované, uniklo minulý týden do médií a k platformě Společně za vodu. Z textu podle aktivistů vyplývá, že smlouva řeší především finanční kompenzace ve výši 1,3 miliardy korun, zatímco nechrání dostatečně dotčené obce.
Aktivisté zároveň tvrdí, že ve smlouvě česká strana slibuje, že se už nikdy na soud v případě dolu Turów neobrátí.
„Vymáhání ostatních podmínek, mezi kterými není žádné omezení těžby, ani plán na její dřívější ukončení než v roce 2044, není jasné. Smlouvu dojednává končící ministr životního prostředí Richard Brabec, přestože po volbách má podle Greenpeace mandát jen na zajišťování nejnutnějšího chodu ministerstva a smlouvu by měla řešit až nová vláda,“ tvrdí Greenpeace.
Mohlo by vás zajímat
Jednání v Lucemburku je dnes veřejné, soud vydá konečné rozhodnutí nejspíše v řádech týdnů nebo měsíců. Zatím soud vydal předběžné rozhodnutí v květnu letošního roku o okamžitém zastavení dolu Turów z důvodu nevratného vlivu na životní prostředí. Polsko těžbu nezastavilo, a tak soud rozhodl v září o pokutě, Polsko zatím tvrdilo, že ani pokutu platit nebude. Částku je ale možné strhnout z evropských dotací. Polsko zatím kvůli podpoře hnědouhelného dolu Turów dluží Evropské unii přes 25 milionů eur, tedy zhruba 630 milionů korun.
Greenpeace považuje uzavírání dohody s Polskem v situaci, kdy nerespektuje rozhodnutí soudu a unijní právo, za bezpředmětné a absurdní. Česká republika nemá žádné garance, že bude Polsko smlouvu plnit, když odmítá plnit i nařízení soudu.
„Česko neustále nabízí stažení žaloby na Polsko výměnou za peníze. Polsko přitom rozhodnutí soudu ani stížnosti Česka na negativní vliv těžby na dole Turów vůbec nerespektuje. Žaloba není houska v obchodě, aby se s ní přesouvalo sem a tam podle momentálního rozmaru. Polsko by mělo jasně ukázat svou dobrou vůli a dohodnout plán na omezení těžby a její brzké ukončení. Nastává konec uhlí a ani Polsko se svými desítky let starými plány ho nedokáže odvrátit. Spravedlivá transformace energetiky musí začít okamžitě, není možné ji odsouvat o 23 let. Česko musí po Polsku požadovat víc, než je zatím uvedeno ve smlouvě. Nová česká vláda, která by měla o smlouvě a stažení žaloby finálně rozhodovat, musí být rozhodně ambicióznější,“ říká k tomu Nikol Krejčová z Greenpeace.
Zisk přes 15 miliard za půl roku
Uhelný lom Turów s přilehlou elektrárnou se stal velmi konfliktním bodem česko-polských vztahů. Vlastník zmíněné elektrárny, koncern PGE, nicméně zažívá skvělé časy. Zatímco loni v pololetí byl ztrátový, letos již vykázal zisk 2,7 miliardy zlotých (v přepočtu přes 15 miliard korun). Díky růstu cen elektřiny se uhelné elektrárny opět vyplácejí.
Je to paradox, ale mezi vítěze současného bláznivého dění na energetických trzích patří polské polostátní elektrárenské skupiny se silnou závislostí na spalování uhlí. Hlavně největší z nich – Polska Grupa Energetyczna neboli PGE. I když vynecháme mimořádné vlivy, které zhoršily loňský a zlepšily letošní výsledek, provozní zisk před odpisy (EBITDA) za pololetí meziročně narostl o 37,6 procenta na 4,29 miliardy zlotých (24 miliard korun).
Podrobnější výsledky ukazují, že ani meziroční nárůst nákladů na palivo (+184 milionů zlotých) a emisní povolenky (+565 milionů zlotých) neměl rozhodující vliv. Převážil růst cen elektrické energie i vyšší poptávka po energii, kterou PGE pokrylo hlavně vyšším využitím uhelných bloků. Ve druhém čtvrtletí se provozní zisk EBITDA v segmentu tradičních (rozuměj uhelných) elektráren meziročně zvýšil o 355 procent.
PGE je největším vlastníkem a provozovatelem uhelných elektráren v Polsku. Patří mu nejen kontroverzní Turów poblíž polsko-česko-německého trojmezí, ale také velké černouhelné elektrárny Bełchatów, Dolna Odra, Opole a Rybnik. Vedle toho je PGE distributorem elektřiny ve východní části Polska a jedničkou na trhu dodávek koncovým zákazníkům. Své pozice ve výrobě elektřiny a tepla dále posílil díky akvizici polských aktiv koncernu EDF v roce 2017.
Jak PGE uvádí v aktuální prezentaci pro investory, svou závislost na uhlí chce v příštích letech omezit. V areálu uhelné elektrárny Dolna Odra staví paroplynovou elektrárnu o výkonu 1400 megawattů, na plyn má přejít také řada tepláren. PGE ve velkém rozjíždí také výstavbu větrných a solárních elektráren, do roku 2030 se má jednat řádově o tisíce megawattů. O poznání méně konkrétní zatím zůstávají plány na stavbu jaderné elektrárny.
Pro další směřování PGE bude zásadní, zda se podaří převést uhelné doly a elektrárny do „popelnicové“ společnosti NABE pod stoprocentní kontrolou státu. Tento záměr však pochází z doby, kdy bylo provozování uhelných elektráren ztrátové a celý převod měl charakter skryté státní pomoci. Je otázkou, zda se polští energetici budou chtít vzdát slepice, která navzdory značnému stáří a vypelichanosti začala snášet zlatá vajíčka.
Pomsta za Turów
Spor už se přenesl nejen do jurisdikce Polska a České republiky. Polský ministr životního prostředí Michał Kurtyka pověřil instituce podřízené ministerstvu, ať posoudí informace o negativním dopadu hnědouhelného dolu Jänschwalde na polské příhraniční obce. Polská média se ani příliš netají tím, že se jedná o odvetu za český postup v kauze rozšíření lomu Turów. Lom Jänschwalde má totiž české vlastníky – skupiny EPH a PPF.
Jak uvedl zpravodajský web netTG.pl, kontrolu německého dolu má provést Polský geologický ústav a regionální inspekce pro ochranu životního prostředí. Ministerstvo tak chce prověřit zprávy některých médií o negativním dopadu provozu lignitového dolu Jänschwalde poblíž polsko-německé hranice na pohraniční obce. Hlavně starostové Gubina a Brodů si stěžují, že těžba uhlí v jejich blízkosti již řadu let způsobuje škody na životním prostředí včetně snižování hladiny podzemní vody.
Zástupci města Gubin a obce Brody se podle polských médií snaží prosazovat svá práva po dobrém a získat odškodnění od majitele blízkého dolu. Požadované peníze však dodnes nedostali. Důl se podle starostů necítí odpovědný za vzniklé potíže, mezi něž patří nové, hlubší studny a rostoucí náklady na úpravu vody.
Oko za oko, Jänschwalde za Turów
Nabízí se dodat: to je ale náhoda! Právě z úbytku podzemní vody viní české obce a města na severu Libereckého kraje polský uhelný lom Turów, který se nachází hned za hranicí. Byl to právě výše zmíněný ministr Michał Kurtyka, kdo navzdory všem protestům z české i německé strany prodloužil platnost stávající koncese na těžbu hnědého uhlí z ložiska Turów do roku 2044.
Poláci na české obavy z úbytku podzemní vody a dalších škod na životním prostředí neberou ohledy. Česká vláda proto na konci února sáhla k výjimečnému nástroji. Podala k Soudnímu dvoru EU žalobu proti Polské republice kvůli pravděpodobnému porušení unijního práva. Soud vydal v květnu předběžné opatření, kterým přikázal těžební činnost v dole Turów zastavit do finálního verdiktu.
Majitel dolu, koncern PGE, rozhodnutí evropského soudu s požehnáním polské vlády ignoroval a pokračoval v těžbě. Soud proto v září vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur denně. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít ani tak nehodlá. Netřeba dodávat, že konflikt o důl Turów vedl k výraznému zhoršení česko-polských vztahů.
Lužické uhlí pod kontrolou českých miliardářů
Konsorcium tvořené skupinou EPH miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče a fondem PPF Investments převzalo německé elektrárny a doly v regionu Lužice v září roku 2016. Koupilo je tehdy za symbolickou částku od švédského energetického koncernu Vattenfall, který se rozhodl z uhelného byznysu vycouvat i za cenu těžkých finančních ztrát. Fond PPF Investments investuje část peněz z majetku rodiny letos zemřelého Petra Kellnera.
Do skupiny LEAG (Lausitz Energie) patří čtyři velké uhelné elektrárny, které ročně vyrobí okolo 55 miliard kilowatthodin elektřiny, a čtyři hnědouhelné lomy. Jedním z nich je lom Jänschwalde s loňskou produkcí 7,4 milionu tun uhlí, který se stal terčem polské odvety. Čeští vlastníci postupně rozvíjejí další aktivity – včetně pořízení velkokapacitních baterií pro ukládání energie či výstavby větrných elektráren v regionu.
Jan Hrbáček, David Tramba
