Pátek, 1. července, 2022

Evropský soud zastavil ilegální těžbu v dole Turów předběžným opatřením, čeká se na finální rozhodnutí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, o které požádala česká vláda v žalobě na Polsko kvůli dolu Turów. Soud tak těžbu zastavil, protože její pokračování může způsobit vážné a nevratné škody zájmům Evropské unie. Těžba v dole Turów je zastavena do finálního rozhodnutí soudu, které se očekává nejdříve za několik měsíců.

Pokud nebude polská státní firma PGE, vlastník dolu Turów, rozhodnutí respektovat, mohou Polsku teoreticky hrozit i velké pokuty podobně jako v kauze nelegální těžby dřeva v polském v Bělověžském pralese.

„Skvělá zpráva. Soudní dvůr na základě návrhu České republiky nařídil Polsku bezodkladně pozastavit těžbu uhlí v dole Turow do doby meritorního rozhodnutí! Díky za spolupráci ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi,“ napsal ministr zahraničí Jakub Kulhánek na svůj twitterový účet.

Těžba v dole Turów je zastavena do finálního rozhodnutí soudu, které se očekává nejdříve za několik měsíců. Žalobu kvůli dolu podala Česká republika letos v únoru po nepodařených jednáních s polskou stranou. Evropská komise již loni v prosinci potvrdila, že v procesu povolování těžby došlo k porušení evropské legislativy, a těžba samotná by tak měla být ilegální.

Do dolu Turów stéká voda z českého území. Problém potvrzují i nejnovější data z roku 2020. Důl zatím funguje podle kontroverzního povolení, které má vypršet v roce 2026. Nyní si firma žádá o povolení do roku 2044.

Zároveň se plánuje, že celý areál Turów přejde v budoucnu do majetku nově vzniklé státní firmy, jak napsal Ekonomický deník.

Soudní dvůr EU ve svém dnešním usnesení potvrdil, že důsledky pokračování těžby uhlí v polském dole Turów na české území mohou být natolik významné a nevratné, že nařídil Polsku, aby okamžitě pozastavilo činnost v dole do doby, než bude vynesen rozsudek ve věci žaloby České republiky.

Nevratné důsledky

„Soud EU právě nařídil Polsku, aby okamžitě zastavilo těžbu na dole Turów.  A to do doby, než bude vynesen rozsudek k naší žalobě na Polsko za porušování práva EU. Duji v tuto chvíli všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše zdravé životní prostředí,“ reagoval dnes bezprostředně ministr životního prostředí Richard Brabec.

Žalobu k Soudnímu dvoru EU podala Česká republika proti Polské republice v únoru. Polsku vytýkáme, že v souvislosti s rozšířením těžby na dole Turów porušilo unijní právo. Polsko nejenomže po mezistátním procesu EIA prohlásilo své rozhodnutí EIA do roku 2044 za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu vůči tomuto rozhodnutí – tak jak je to standardem ve všech zemích EU podle směrnice o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale současně prodloužilo povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów o 6 let bezprostředně v návaznosti na těžbu současnou, a to bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí, dále z řízení o vydání tohoto povolení k těžební činnosti do roku 2026 vyloučilo dotčenou veřejnost a vůbec neumožnilo soudní přezkum tohoto povolení.

České straně navíc Polsko v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2026 neposkytlo kompletní informace, což je i přímým porušením zásady loajální spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii.

Součástí žaloby byla také žádost o zastavení aktuální těžby uhlí v dole do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne. Česká republika navíc současně požádala soud, aby žalobu projednala přednostně, právě s ohledem na negativní důsledky protiprávní těžby pro obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje, což Soudní dvůr svým dnešním usnesením stvrdil.

„Jsme přesvědčeni, že Polsko porušilo právo Evropské unie, když povolilo rozšíření těžby v hnědouhelném dole v těsném sousedství s naší republikou i s územím Německa. Touto činností je negativně dotčeno nejen právo obyvatel česko-polského pohraničí na vodu, neboť těžba ovlivňuje hladinu podzemní vody, ale také kvalita životního prostředí i majetek obyvatel. Věříme, že nám Soudní dvůr vyjde vstříc i v co nejkratším projednání naší žaloby,“ řekl dnes také ministr životního prostředí Richard Brabec.

5 minut po 12

„Soudní zastavení těžby přišlo doslova pět minut po dvanácté. Někteří lidé v nejbližších obcích žijí v permanentním strachu o pitnou vodu – především ti, kdo jsou závislí na svých studnách. Ve společném vodním zdroji na Uhelné klesá hladina vody o několik metrů ročně, celá obec by se tak mohla ocitnout na suchu v jedné chvíli jako celek. Stejnou tendenci dokládá monitorování České geologické služby v okolních průzkumných vrtech. Věříme, že se PGE ke svým zaměstnancům bude chovat v této složité chvíli jinak, než se chovala dlouhé roky k nám. Doufáme, že přijme zodpovědnost za nastalou situaci, jelikož je jejím jediným viníkem,“ řekl k tomu obyvatel těžbou dotčené obce Uhelná Milan Starec.

„Vítáme předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které konečně zajišťuje spravedlnost pro zasažené místní na české straně i všechny Evropany, kteří dodržují zákony. Doufáme, že se firma PGE nyní postaví k rozhodnutí čelem a zajistí, aby její zaměstnanci z komplexu Turów nepřišli o své peníze a že jim i po uzavření dolu bude vyplácet nezkrácený plat,“ okomentovala rozhodnutí koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Česká republika Nikol Krejčová.

Zestátněné doly a elektrárny

Sousední Polsko se vydalo cestou faktického zestátnění uhelných dolů a elektráren, které zatím vlastní energetické skupiny PGE, Tauron a Enea. Fakticky tak vznikne státem kontrolovaný dominantní hráč s podílem 55 procent na výrobě elektřiny. Polská vláda bude muset podle analytiků novou státní společnost dotovat, pokud chce udržet uhelné bloky v provozu.

Bełchatów, Kozienice, Opole, Jaworzno a samozřejmě kontroverzní Turów, který se nachází hned za českou hranicí a jehož expandující uhelný lom způsobuje úbytek vody v řadě obcí na Liberecku. Tyto velké uhelné elektrárny – a spolu s nimi celou řadu dalších – převezme od současných vlastníků státem kontrolovaný podnik. Ten ponese dramaticky znějící jméno Narodowa Agencja Bezpieczeństwa Energetycznego (NABE), tedy v překladu Národní agentura pro energetickou bezpečnost.

Jak uvedl polský zpravodajský web PAP Business, převod uhelných aktiv se má uskutečnit v příštím roce. Stane se tak po „řádném procesu due diligence a adekvátním ocenění majetku.“ Vedle elektráren transakce zahrnuje i hnědouhelné lomy, naopak černouhelné doly a uhelné teplárny zůstanou v majetku současných vlastníků. „Klimatická politika Evropské unie si žádá, abychom nezůstávali pasivní,” řekl k transakci ministr státního majetku Jacek Sasin.

Přehled elektráren, kterých se týká převod na stát. Zdroj: analytik Pawel Czyzak (web czyzak.net)

Burzovní investoři jsou tímto nápadem nadšeni. Akcie Tauronu od začátku dubna posílily o 16,6 procenta, PGE dokonce o celých 25 procent. Polské energetické společnosti se totiž mohou zbavit zátěže v podobě uhelných elektráren, které po nedávném růstu ceny emisní povolenky přinášejí svým vlastníkům jen starosti a ztráty. PGE, což velikostí a významem něco jako polský ČEZ, se v roce 2019 propadl do ztráty téměř čtyř miliard zlotých (23,5 miliardy korun). Druhý největší hráč na trhu s elektřinou v Polsku – Tauron – vykázal loni prodělek 2,5 miliardy zlotých (téměř 15 miliard korun).

Jak upozornil analytik Paweł Czyżak, vedoucí energetické a klimatické sekce polského think-tanku Instrat, již loni měla polovina uhelných elektráren zápornou provozní marži. Do budoucna bude ještě hůře, protože v letech 2025 až 2028 skončí režim kapacitních mechanismů, jehož prostřednictvím stát poskytoval zvýhodněnou cenu za vyrobenou elektřinu. Polským uhelným elektrárnám nepomáhá ani fakt, že v zemi je dražší elektřina než v jiných státech střední Evropy. Například roční dodávka v základním pásmu na rok 2022 vyjde – podle údajů energetické burzy EEX – v Polsku na 66,7 eura za MWh. Pro srovnání: v českém případě je cena 59,4 eura za MWh.

Podíl na výrobě elektřiny před a po převodu uhelných elektráren. Zdroj: analytik Pawel Czyzak (web czyzak.net)

Paweł Czyżak v analýze na svém webu czyzak.net upozornil, že státem vlastněné NABE bude s přihlédnutím k výše uvedeným faktům silně prodělečné. Během let 2022 až 2040 vytvoří ztrátu v celkové výši 6,8 miliardy eur. To není dobrá zpráva pro daňové poplatníky, kteří budou muset tento účet zaplatit. Ať už přímo v daních, nebo nepřímo v rostoucím zadlužení státu.

Nekompromisní Poláci

Elektrárna Turów poběží dál, i kdyby se za hranicemi v Česku a Německu stavěli na hlavu. Tak lze ve stručnosti vyjádřit polský postoj k prodloužení provozu kontroverzní elektrárny a uhelného lomu na polsko-česko-německém trojmezí. Ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka navzdory všem protestům prodloužil platnost stávající koncese na těžbu hnědého uhlí z ložiska Turów do roku 2044.

Podle rozhodnutí ministerstva, zveřejněného na webu polské vlády, je pokračování těžby v souladu se zásadou racionálního hospodaření s ložiskem. Zatím elektrárnu a lom vlastní společnost PGE, v příštím roce ji má převzít chystaný podnik NABE zcela ovládaný státem. „Toto rozhodnutí umožňuje pokračování těžby a další provoz elektrárny, která zajišťuje několik procent domácí poptávky po elektřině. To současně znamená, že odpovídá veřejnému zájmu,“ uvádí se na webu polské vlády.

Povolení má několik podmínek, které mají vést ke snížení hlukové zátěže a prašnosti těžby. Ani tyto ústupky však neuklidnily početné odpůrce lomu a elektrárny Turów. Proti udělení povolení do roku 2044 se aktivně postavilo téměř 14 tisíc lidí z Česka, Polska a Německa, kteří psali polskému ministrovi klimatu a životního prostředí Michału Kurtykovi a předsedovi správní rady PGE Wojciechu Dąbrowskému dopisy, aby prodloužení těžby zastavili.

Velké obavy na české straně vyvolává úbytek vody v krajině. Severočeská vodárenská společnost již dříve přišla s varováním, že rozšířený lom doslova vysuší oblast Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska a připraví 30 tisíc lidí o dodávku pitné a užitkové vody. „Povolení těžby na dole Turów do roku 2044 je absolutní výsměch sousedním státům a jejich obyvatelům i mezinárodním klimatickým cílům. Není možné pokračovat v těžbě, která krade vodu z českého území dalších 24 let,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR Nikol Krejčová.

Protest aktivistů v lomu u elektrárny Turów. Zdroj: tisková zpráva Greenpeace

Poláci na české obavy příliš neberou ohledy. Česká vláda proto na konci února sáhla k výjimečnému nástroji. Podala k Soudnímu dvoru EU žalobu proti Polské republice kvůli pravděpodobnému porušení unijního práva. „Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Pro ochranu našich občanů je ale v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které v souvislosti s ochranou životního prostředí na naší straně klademe,“ uvedl k podání žaloby ministr životního prostředí Richard Brabec.

Hnědouhelná elektrárna Turów má pro polskou energetiku značný význam. Pokrývá zhruba pět procent tamní spotřeby elektřiny. Její instalovaný výkon (1488 megawattů) je srovnatelný se součtem výkonu českých elektráren Tušimice a Prunéřov II. Právě v těchto dnech PGE spouští do provozu nový blok o výkonu 496 megawattů, který nahradí tři nejstarší bloky. Už jen s ohledem na výši investice (4 miliardy zlotých, tj. 23 miliard korun) je logické, že si chce vlastník provoz nového bloku náležitě užít.

David Tramba, Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter