Lidé ze solárního byznysu očekávají, že Státní fond životního prostředí v nejbližších dnech vypíše druhou výzvu na stavbu velkých fotovoltaických elektráren s dotací z Modernizačního fondu. Zúčastnit se chce i ČEZ, který chce tentokrát přihlásit projekty v rozsahu zhruba 300 megawattů.
Plány skupiny ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů energie představil člen představenstva Jan Kalina na konferenci Solární energie a akumulace v ČR, která se konala ve čtvrtek 26. května v Praze. Organizátorem akce byla Solární asociace.
ČEZ se aktivně účastnil již první dotační výzvy, kdy stát nabídl z Modernizačního programu, konkrétně z programu RES+, částku 3,5 miliardy korun na projekty velkých fotovoltaik. ČEZ tehdy přihlásil 22 projektů v instalovaným výkonem 233 megawattů, dotaci získal na 17 projektů v rozsahu 174 MW. Většina z nich vyroste v okolí uhelných elektráren a povrchových dolů v Ústeckém kraji, ty největší budou umístěny u Litvínova a Kadaně.
Podle vyjádření Jana Kaliny ČEZ naráží na problémy, které expanzi ve fotovoltaice brzdí. Není snadné získat souhlas s přípojkami do sítě, ne všude je dostatečná kapacita pro vyvedení výkonu. ČEZ by také uvítal volnější podmínky pro pořízení velkých baterií pro ukládání energie; podmínkou pro získání dotace z Modernizačního fondu je, že mohou sloužit výhradně ke stabilizaci výkonu elektrárny.
Co chystá Solar Global a SAKO Brno
Své plány ve fotovoltaice nastínili také další účastníci zmíněné konference. Provozní ředitel společnosti Solar Global Zdeněk Tříska uvedl, že Solar Global v plánu do konce roku 2023 postavit v Česku nové solární parky o výkonu 39 megawattů. Spolu s nimi pořídí také bateriová úložiště s kapacitou 11 MWh.
Tříska dále uvedl, že Solar Global na třech lokalitách umístí spolu s fotovoltaickou elektrárnou také elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku.
Ředitel společnosti SAKO Brno Solar Petr Nezveda ve svém vystoupení popsal, jaké plány má tato městem vlastněná společnost. V první fázi chce postavit 40 MW výkonu solárních panelů, a to hlavně na budovách v majetku města Brna. Ve druhé fázi se chce pustit do výstavby solárních elektráren na bytových domech, ale tady je nutné počkat na změnu legislativy, která by umožnila projekty typu komunitní energetiky.
Také SAKO Brno Solar získalo dotaci z Modernizačního fondu, ale zatím jen v omezeném rozsahu. Náklady první fáze v objemu 1,5 miliardy korun chce vedle dotací podnik financovat s pomocí bankovních úvěrů a zelených dluhopisů. Podnik počítá s ukládáním přebytku energie do bateriových úložišť; ve hře je také možnost z přebytku elektřiny vyrábět vodík nebo jej využít k ohřevu vody v elektrokotli.
První výzvu RES+ stát vyhlásil před rokem
Historicky první výzvu pro zájemce o dotace z programu RES+ Modernizačního fondu vypsal Státní fond životního prostředí před rokem. Nabídl tehdy 3,5 miliardy korun na velké fotovoltaické parky nad jeden megawatt výkonu a k tomu jednu miliardu na ty menší do zmíněného limitu. Dokončení realizace podpořených projektů musí investor stihnout nejpozději do pěti let od vydání rozhodnutí, u menších projektů platí limit do tří let.
Jména firem, které se o dotaci podělí, zveřejnil SFŽP letos v březnu. Největším příjemcem dotací na velké fotovoltaiky je ČEZ, za ním v pořadí následuje SUAS Group, Solar Global a Pražská energetika. Ve velkém chtějí solární panely pořizovat také developeři průmyslových hal CTP Invest, Accolade Holding a další.
Vzhledem k neochotě ministerstva průmyslu a obchodu obnovit provozní dotace (přesněji řečeno garantovanou výkupní cenu) zůstává přístupná jen cesta investičních dotací. Ty stát nabízí nejen prostřednictvím Modernizačního fondu, ale také Národního fondu obnovy (soukromé firmy) a Nové zelené úsporám (domácnosti).
David Tramba
