Slovensko schválilo novelu, která zpřísňuje postihy za výrazné překročení maximální povolené rychlosti. Na rozdíl od původního vládního návrhu však poslanci některé sankce zmírnili. Nová legislativa se zaměřuje také na posílení ochrany chodců na přechodech, zatímco u nákladní dopravy zachovává stávající omezení.

Pokud zákon podepíše prezident, výrazně se prodraží zejména agresivní jízda. Pokuta uložená na místě při překročení rychlosti o nejméně 51 km/h v obci, nebo o více než 61 km/h mimo obec, vzroste na 500 až 1000 eur (přibližně 12 140 Kč až 24 285 Kč). Doposud se sankce v těchto případech pohybovaly v rozmezí 250 až 800 eur.

Drahý plyn na podlaze

Původní plán kabinetu premiéra Roberta Fica byl přitom ještě ambicióznější. Vláda navrhovala uplatňovat nejpřísnější sazby už při překročení rychlosti o 30 km/h v obci a 40 km/h mimo ni. Sněmovna však tyto body odmítla s odůvodněním příslušného parlamentního výboru, že by šlo o „nepřiměřené zpřísnění“.

Slovenské ministerstvo vnitra potřebu změn hájí statistikami: „Rychlost jízdy hraje klíčovou úlohu při vzniku dopravních nehod a značně ovlivňuje i jejich následky.“ Je třeba připomenout, že Slovensko, na rozdíl od Česka, neuplatňuje bodový systém.

Větší bezpečí pro chodce, ale bez mobilu v ruce

Významnou změnou projde postavení chodců. Ti budou mít nově přednost nejen ve chvíli, kdy už jsou na přechodu, ale i tehdy, pokud se na něj zjevně chystají vstoupit. Ministerstvo vnitra uvedlo, že „Bratislava tím sladí svou právní úpravu s úmluvou o silničním provozu“. A dodalo, že Česko podobné pravidlo zavedlo již v roce 2001. Na druhou stranu chodci nebudou smět na vozovku vstupovat náhle. Při přecházení navíc budou mít zakázáno používat mobilní telefony či jiná podobná zařízení.

Kamiony zůstávají vpravo, obecní radary narazily

V oblasti nákladní dopravy zůstává v platnosti plošný zákaz předjíždění pro kamiony na dálnicích. Poslanci se rozhodli neprolomit toto pravidlo, i když vládní návrh počítal s jeho zrušením. Došlo však k mírnému uvolnění zákazů jízd kamionů během nedělí a státních svátků.

Obce naopak neuspěly se snahou provozovat vlastní pevné radary. Přestože vládní návrh s touto možností počítal, poslanci ji při hlasování vyškrtli. Tato kompetence tak i nadále zůstává výhradně v rukou státní policie.

Kamera vás uvidí i bez bezpečnostních pásů

Novela rovněž rozšiřuje tzv. objektivní odpovědnost provozovatelů vozidel. Majitelé aut budou moci dostat pokutu poštou (pokud přestupek zaznamená kamera) nově i za používání telefonu za volantem, nedodržení bezpečného odstupu mezi vozidly nebo nepoužití bezpečnostních pásů. Odpovědnost provozovatele využívají úřady zejména v případech, kdy řidič nebyl přímo zastaven hlídkou, ale přestupek byl zdokumentován technickými prostředky.

Česko vs. Slovensko: Srovnání pokut za rychlost

Po velké novele bodového systému, která v Česku vstoupila v platnost 1. ledna 2024, jsou české postihy za „vysoké překročení rychlosti“ velmi podobné těm novým slovenským, v některých ohledech i přísnější kvůli kombinaci s bodovým systémem a automatickým zákazem řízení.

  • Vysoké překročení rychlosti v ČR (o 40 km/h v obci a o 50 km/h mimo obec):
    • Pokuta ve správním řízení: 7 000 Kč – 25 000 Kč (Slovensko bude mít nově horní hranici v přepočtu cca 24 300 Kč).
    • Body: 6 bodů (při 12 bodech následuje odebrání řidičského průkazu).
    • Zákaz řízení: 6 až 18 měsíců.
  • Mírnější překročení rychlosti (blokově na místě):
    • V Česku se pokuty na místě u závažnějších přestupků (např. o 20 km/h v obci) pohybují v rozmezí 2 500 – 3 500 Kč.
    • Slovensko se snaží cílit na „extrémní piráty“, zatímco u nižších překročení zůstávají sankce mírnější než u českých sousedů.

Zatímco na Slovensku je hlavní zbraní státu vysoká finanční sankce a odpovědnost majitele vozu, český systém klade větší důraz na preventivní hrozbu vybodování a dlouhodobého zákazu činnosti. V obou zemích je však patrný trend přísného postihu telefonování za volantem.