Dánsko nakupuje střely dlouhého doletu pro F-35 a Norsko rozmisťuje rakety s dosahem na ruské základny. Severské státy radikálně posilují odstrašující schopnosti proti stupňující se hrozbě z Moskvy. Kreml již reagoval varováním před přímým konfliktem. Severské rozvědky přitom upozorňují na vysoké riziko ruských hybridních i omezených vojenských úderů.
Dánsko se rozhodlo jasně pojmenovat účel svých ozbrojených sil. Oznámilo nákup dvou typů přesných střel dlouhého doletu, přičemž deklarovaným cílem je posílení národního i kolektivního odstrašení. Ministr obrany Jeppe Bruus označil tyto akvizice za významný krok, díky nimž se bude Dánsko lépe bránit útokům.
Norské přesné rakety pro F-35
Prvním typem je střela Joint Strike Missile (JSM) od norské společnosti Kongsberg, určená pro letouny F-35A. Stíhačka ji může nést ve vnitřní pumovnici, což zachovává její schopnost „neviditelnosti“ (stealth). Dánsko plánuje provozovat celkem 43 letounů F-35, poté co se loni zavázalo k pořízení dalších 16 kusů.
Druhým typem je střela s plochou dráhou letu Anthem, odpalovaná ze země, kterou vyrábí americká firma Covenant. Anthem je zcela novým produktem. Firma Covenant jej představila teprve nedávno.
Její spoluzakladatel a generální ředitel Michael Kaufman uvedl, že jde o „systém pro přesné údery na velkou vzdálenost, který má zaplnit největší mezeru v arzenálu Západu“. Podle Kaufmana firma od prvního letu v srpnu 2025 provedla s touto zbraní již více než 200 zkušebních letů.
Kodaň cení zuby
Kodaň nezveřejnila cenu ani počty kusů v rámci těchto zakázek. Společnost Kongsberg uvedla, že rozsah a hodnota dodávky se stanoví až na základě jednání se zákazníkem. Na otázku, zda zbraně mohou zasáhnout cíle uvnitř Ruska a učiní z Dánska výraznější terč, ministr Bruus odpověděl, že zvýšená hrozba naopak vyžaduje, aby Dánsko mohlo adekvátně reagovat.
Moskva už zareagovala. Ruské velvyslanectví pohrozilo, že politické směřování Dánska míří k možnému konfliktu s Ruskem. Dánské zpravodajské služby přicházejí s vlastním varováním. Očekávají, že Rusko bude v blízké budoucnosti častěji podnikat hybridní útoky proti členským státům NATO. Zároveň upozorňují na rostoucí riziko omezeného vojenského útoku.
Norsko chce bránit Arktidu
Norsko se vyzbrojuje na základě podobné logiky. Zrak Osla se upírá k Arktidě. Od roku 2028 začne přebírat 16 raketometných systémů Chunmoo jihokorejské výroby. Trond Nilsen, pověřený velením norské armády, uvedl: „Dosažení počátečních operačních schopností očekáváme do roku 2029. Obsluha bude vycvičena v Norsku.“
Systémy budou v Bardufossu v severním Norsku. Jejich výrobce, společnost Hanwha, odhaduje hodnotu zakázky na 2 miliardy dolarů (43 miliard korun). Jedná se o součást programu raketových zbraní dlouhého doletu pro arktickou oblast, který byl oznámen v lednu.
Podle propagačních materiálů mají systémy Chunmoo dosah přibližně 500 kilometrů. „Velkou výhodou je, že nám systém Chunmoo umožní zasáhnout nepřítele na velkou vzdálenost,“ poznamenal Nilsen.
Norský ministr obrany Tore Sandvik poukázal na strategický význam této akvizice. Jak uvedl server The Independent Barents Observer, rakety by mohly mít dostatečný dosah k zasažení údolí řeky Pečenga. Zde jsou dislokovány dva z nejsilnějších ruských pozemních útvarů: 71. gardová motostřelecká divize a 61. brigáda námořní pěchoty.
Krátká hranice
Dalším pilířem je brigáda Finnmark, oficiálně zřízená v srpnu 2025. Tato jednotka zajišťuje obranu a hlídkování podél norské – sice krátké, avšak strategicky významné – 195 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem. Nachází se v nejseverovýchodnějším cípu země, těsně nad Finskem. Nilsen hovořil o cílech zcela otevřeně: „Brigádu Finnmark budujeme kvůli ruské hrozbě; je to naše odpověď na tuto hrozbu.“
Původním záměrem bylo vytvořit brigádu o síle přibližně 4 000 vojáků, která by dosáhla plného operačního nasazení do roku 2036. Tento termín jsme nyní posunuli na roky 2032 až 2033. „Jsem spokojený, jak práce postupují. Držíme se plánu. Snažíme se vše realizovat co nejrychleji,“ uvedl norský důstojník. Hlavní výzvou je vybudování infrastruktury a ubytování pro umístění tak velkého množství vojáků a vojenského vybavení.
Ukrajinská inspirace
Ukrajina formuje myšlení armády. Norsko, inspirované úspěšným nasazením dronů proti Rusku, testuje pilotní projekt rojů dronů, který kombinuje shromažďování zpravodajských informací a autonomní drony. „První věc, kterou jsme udělali, bylo spuštění strategie nasazení dronů v rámci pozemních sil. Také jsme nechali některé jednotky vyvinout si vlastní druhy dronů. Nyní už téměř všechny jednotky v armádě mají nějaký druh,“ upřesnil Nilsen.
Finsko se vyzbrojuje jiným způsobem, prostřednictvím průmyslových partnerství. Finský velvyslanec Arto Haapea v Austrálii uvedl, že jeho země chce k protinožcům přinést svůj obranný průmysl. Začátkem tohoto měsíce se australský místopředseda vlády a ministr obrany Richard Marles setkal s finským ministrem obrany Anttim Häkkänenem. Podepsali společné prohlášení, v němž potvrdili spolupráci v oblasti obrany a urychlili plánování zbrojních kapacit.
„Když se podíváte na to, kde se geograficky nacházíme, je zřejmé, že náš obranný průmysl musí být velmi silný. Ve Finsku působí zhruba 300 až 400 obranných společností, z nichž mnohé patří ve světovém měřítku ke špičce a mají velký zájem o australský trh,“ uvedl Haapea.
