Peking jen za loňský rok vynesl do kosmu téměř čtyři stovky družic. Moskva zase vyvíjí systémy schopné likvidovat satelity na vzdálených oběžných drahách. Evropská obranná architektura ale doplácí na nejednotnost a národní ambice unijních zemí. Sedm z nich se postavilo proti plánům Komise vybudovat nadnárodní vesmírný obranný štít. Žádají vypuštění slova „štít“ z názvu iniciativy.
Válka ve vesmíru se stala realitou. Komerční satelity jsou totiž legitimními vojenskými cíli. Konstatuje to americká Obranná zpravodajská agentura. Vesmír popisuje jako vojenskou oblast, ve které se snaží ohrožovat zájmy Západu čtyři hlavní protivníci. Čína, Rusko, Írán a Severní Korea.
Konkurenční prostředí
Tyto země vyvíjejí systémy, které mají protivníkům odepřít přístup k vesmírným službám a technologiím. „Vesmír téměř jistě zůstane stále konkurenčnějším prostředím, jak se budou zlepšovat vesmírné kapacity a další země budou využívat příležitostí ve vesmíru,“ varovala agentura.
Zpráva uvedla, že k letošnímu červnu bylo na nízké oběžné dráze Země 15 058 satelitů. „Rusko je v současné době schopno zaměřovat satelity v nízké orbitální vzdálenosti jak pozemními, tak orbitálními systémy. A má zájem o vývoj systémů pro zaměřování na vzdálenější oběžné dráhy,“ uvedla americká agentura.
Vesmírný štít
Evropská unie už schválila projekt vesmírné obrany v hodnotě 24 miliard eur (586 miliard korun). Přesto se evropská hlavní města hádají o to, kdo za koordinaci vesmírného programu bude zodpovědný. Jedním ze společných projektů je vybudování evropského vesmírného obranného štítu.
Mohlo by vás zajímat

Hlavním cílem je eliminovat nebezpečnou fragmentaci evropských vojenských projektů. Členské země Unie mají sdílet své finanční i technologické zdroje.
Jednotlivé země nyní provozují různorodé a nekomunikující průzkumné a komunikační satelity. Znamená to zbytečné plýtvání financemi, ale také omezené schopnosti efektivně sledovat oběžnou dráhu.
Odpor Německa i Francie
Do evropského rámce, který zůstává otevřený i Norsku, je zapojeno více než 20 členských států. Na rozdíl od standardních centralizovaných vesmírných programů EU, jako je Galileo, však vesmírný štít čelí odporu ze strany nejvýznamnějších evropských vojenských mocností.
Německo a Francie, k nimž se připojily Belgie, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko a Rakousko, rozeslaly v září všem členským státům neoficiální dokument. Sedm hlavních měst sdělilo Komisi, že vesmírná obrana a pořizování vojenských satelitů zůstávají výhradní výsadou suverénních členských států.
„Odpovědnost za otázky bezpečnosti a obrany, včetně pořizování, provozu a obrany vesmírných systémů používaných pro bezpečnostní a obranné účely, leží výhradně na členských státech,“ uvádí se v neoficiálním dokumentu. V praxi to znamená tolik kritizovanou fragmentaci evropské obrany.
Vadí i název
Odpůrci chtějí víc než jen změnu vedení, chtějí změnu názvu. Požadují, aby Komise vypustila slovo „štít“. Argumentují, že označení vesmírný obranný štít je zavádějící, protože implikuje nezávislou, nadnárodní operační schopnost na úrovni celého evropského bloku.
Průmysloví a bezpečnostní analytici ale varují, že by tento sémantický boj mohl zastavit zadávání veřejných zakázek. Mohl by rozmělnit obranný program do rozdrobené evropské iniciativy pro vesmírnou bezpečnost. Takový projekt by jen sdružoval národní zdroje bez jednotného velení.
Mezi průmyslové favority pro vybudování vesmírného štítu patří Thales Alenia Space (Francie a Itálie) a Airbus Defence and Space (Německo a Francie). Tyto společnosti mají zajistit senzory pro včasné varování a zabezpečenou satelitní komunikaci.
Kdo dodá nosné rakety?
Klíčovou součástí celého systému jsou nosné rakety. „Suverénní přístup do vesmíru není luxus, je to strategická nutnost pro Evropu. Současné geostrategické prostředí ukazuje, že se nemůžeme spoléhat na externí kapacity pro zabezpečení naší orbitální infrastruktury,“ vysvětlil generální ředitel německé společnosti Isar Aerospace Daniel Metzler.
Andrew Parsonson v analytickém článku pro European Spaceflight vyjádřil podobný názor. „Vývoj schopnosti vypouštění satelitů je pro evropskou obranu klíčový, protože zajišťuje, že v případě ohrožení satelitu bude náhrada na oběžné dráze během několika dní, nikoli měsíců,“ napsal.
Čína je ve vesmíru velmi aktivní
Americká zpráva totiž varovala, že Čína buduje rozsáhlé satelitní konstelace na nízké oběžné dráze. Jen v loňském roce asijská mocnost vynesla na oběžnou dráhu 384 satelitů. Ještě v roce 2016 jich bylo 40.
„Čína a Rusko budou i nadále usilovat o získání nových a zdokonalených schopností pro vedení operací proti kosmickým prostředkům,“ uvádí zpráva Obranné zpravodajské agentury mrazivým tónem.
