INZERCE

Pohled na hutě Liberty Ostava (dříve Nová huť či ArcelorMittal Ostrava). Foto: Liberty Ostrava

Situace českých ocelářů: nadějný letošní rok, temný výhled do budoucna

České hutě prošly náročným loňským rokem možná až překvapivě hladce. Objem výroby surového železa a oceli oproti roku 2019 klesl o 2,6 procenta, což zástupci Ocelářské unie považují za úspěch – ještě na jaře loňského roku produkce padala až o 25 procent. Celkový výsledek nakonec zachránilo silné druhé pololetí. Letošní výhled vypadá nadějně, horší je to se vzdálenější budoucností evropského ocelářství.

Loňská produkce oceli tak jen mírně klesla na 4,33 milionu tun, ale například u výroby ploché oceli došlo k meziročnímu nárůstu produkce. Růst tažený oživením poptávky i růstem cen hutních produktů zatím pokračuje i v prvních měsících letošního roku. „Do května mají české hutě naplněné výrobní kapacity,“ uvedl při online setkání s vybranými novináři předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Naplno tak jedou i hutě Liberty Ostrava, které měly v minulých letech potíže s odbytem.

Loňským výsledkům pomohl pokles dovozu oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Projevila se zde antidumpingová cla, která Evropská komise v minulých letech uvalila na import z Číny, Ruska a Ukrajiny. Na druhou stranu českým ocelářům škodí cla zavedená administrativou prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018; hlavně Třinecké železárny přišly o své tradiční odběratele ocelových trubek a kolejnic ve Spojených státech.

Zástupci Ocelářské unie se jednoznačně postavili proti plánům na omezení průmyslové výroby, což asi nejhlasitěji požaduje prezident České lékařské komory Milan Kubek. Neuvážené zastavení výroby by mohlo poškodit vysoké pece a koksárenské baterie. Všechny hlavní hutní podniky na Ostravsku testují své zaměstnance na koronavirus, podíl pozitivních testů podle Urbana zůstává nízký (okolo 0,8 procenta).

Výroba železa a oceli v roce 2020 včetně srovnání s rokem 2019. Zdroj: Ocelářská unie

Současná situace českých hutí nevypadá špatně; horší je to s dlouhodobým výhledem. Zástupci Ocelářské unie mají obavy z dalšího tlaku na snižování emisí ze strany Evropské komise a Evropského parlamentu, což v důsledku povede k zavření hutí a přesunu výroby mimo země Evropské unie. Jistou možností je redukce železa s využitím vodíku místo koksu, ale té zatím brání nedostatek vodíku na trhu a také energetická náročnosti jeho výroby.

David Tramba