Selektivní zdanění hazardu? Hrozí, že ČR bude muset veřejnou podporu vymoci zpět, míní advokát

Zvýšení daně z loterií schválila letos v květnu vláda a v listopadu Sněmovna Foto: Sazka.cz

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal zvýšení daní v několika oblastech. V případě zdanění hazardu se sazby zdanění loterií zvyšují z nynějších 23 procent až na 35 procent. Zdanění ostatních a nebezpečnějších druhů hazardu, třeba z automatů nebo tombol, zůstává na dosavadní úrovni. Loterijní společnost Sazka už se kvůli zvýšení sazby daně obrátila se stížností k Evropské komisi. Česká justice se problematiku zeptala advokáta Petra Zákouckého z advokátní kanceláře Dentons, který se na podobné případy specializuje. Podle něj hrozí, že ČR bude muset veřejnou podporu od podniků vymáhat zpětně.

Vyšší zdanění loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent zatěžuje nejméně nebezpečné druhy hazardu. Zvýhodnilo se tak zdanění ostatních druhů hazardu, třeba kurzových sázek, které jsou návykovější. Společnost Sazka už se kvůli zvýšení sazby daně obrátila se stížností k Evropské komisi a mluví o tzv. nezákonné veřejné podpoře. Co to z právního hlediska znamená?

Veřejná podpora je až na výjimky předvídané právem EU nebo schválené ad hoc Evropskou komisí primárním právem EU zakázána. O výjimku je nicméně Evropskou komisi nutné požádat předem – tj. v našem případě před schválením zákona. Takto Komise posuzovala například dánskou regulaci hazardu ve svém rozhodnutí C 35/2010 ze dne 20. 9. 2011, nicméně příslušný legislativní záměr ji byl předem řádně oznámen a schválen. I v případě, kdy Komisi není návrh zákona dopředu notifikován, rozhoduje o tom, zda se jedná zakázanou veřejnou podporu autoritativně Komise. Takové rozhodnutí Komise už ale může mít negativní důsledky pro členský stát za porušení práva EU, jelikož daňový balíček bude po zveřejnění ve Sbírce zákonů v rozporu s unijními předpisy.

Advokát Petr Zákoucký Foto: Dentons.com
Pokud tedy Evropská komise shledá, že jde o selektivní a nedovolenou podporu, jak bude postupovat?


Dojde-li Evropská komise k závěru, že nový daňový balíček je veřejnou podporou, která není slučitelná s vnitřním trhem EU, může nařídit, aby Česká republika v určité lhůtě veřejnou podporu buď zrušila nebo upravila. Pokud by tak neučinila, může Evropská komise (nebo i jiný členský stát) předložit věc k posouzení Soudnímu dvoru EU. Soudní dvůr by pak mohl uložit opatření vedoucí ke zrušení nebo upravení veřejné podpory, která by Česká republika musela přijmout.

Co by to pro Českou republiku znamenalo?

V důsledku by to znamenalo, že kdyby Komise rozhodla, že český stát poskytl některým podnikům veřejnou podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, musela by ČR poskytnutou veřejnou podporu vymoci od těchto podniků zpět a to včetně úroků.

Musela by se tedy nakonec tuzemská úprava změnit tak, aby vyhovovala unijnímu právu?

Zde by se zřejmě jednalo o vymožení finanční výhody získané rozdílnou sazbou od zvýhodněných podnikatelů. Z toho vyplývá, že rovněž podnikatelé, na které by dopadala snížená sazby, budou v dlouhodobé právní nejistotě vystaveni riziku možného navracení obdržených výhod v podobě nižšího zdanění oproti konkurenci. Členský by pak musel zjednat nápravu rovněž ve svém právním řádu, což by v tomto případě znamenalo změnu zákona.

Eva Paseková

Text je převzat z portálu Česká justice, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.