INZERCE

Konference MMR “Jak může nový stavební zákon ovlivnit budoucnost země?“ Zleva Jiří Svoboda (SŽ), Martin Durčák (ČEPS), Radek Mátl (ŘSD). Ministryně Klára Dostálová, její náměstkyně sekce výstavby a veřejného investování Marcela Pavlová a moderátorka Michaela Hergetová. Repro: Stream ČTK

Šéfové organizací stavějících liniové stavby apelují na poslance: Schvalte nový stavební zákon tak, jak je

Poslanci dostanou příští týden k projednání nový stavební zákon, kolem kterého se vedou sáhodlouhé diskuse. Ředitelé státních organizací, kterých se zásadně dotkne – tedy Správy železnic, Ředitelství silnic a dálnic a České energetické přenosové soustavy jim na online konferenci ministerstva pro místní rozvoj vzkázali, aby se snažili zapomenout na politické půtky a schválili jej tak, jak je předložen.

Dlouho budovaný kompromis. Tak by se dal označit nový stavební zákon, který míří do poslanecké sněmovny. Lze očekávat, že u takto významného zákona se již v jednotlivých politických klubech připravuje řada pozměňovacích návrhů. Podle zástupců největších státních infrastrukturních investorů však tyto návrhy mohou celou snahu o zrychlení povolování staveb zablokovat. Ředitelé Správy železnic (Jiří Svoboda), Ředitelství silnic a dálnic (Radek Mátl) a ČEPS (česká energetická přenosová soustava – pozn. red. Martin Durčák).

Ředitelé státních gigantů: Neměňte složitě dosaženou dohodu

Radek Mátl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic. Na konferenci MMR “Jak může nový stavební zákon ovlivnit budoucnost země?“ 8. 10. 2020. Repro: ČTK

„Když do dlouhá léta budované skládačky vložíte nějaký nápad, tak se to může zbořit. Jsem přesvědčen o tom, že tak jak je to nyní postaveno, je domyšlena řada detailů, které sebemenší pozměňovací návrh nemůže dohlédnout,“ vzkázal poslancům na konferenci ministerstva pro místní rozvoj “Jak může nový stavební zákon ovlivnit budoucnost země?“ ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. „Pokud se to nepodaří, bude zablokována stavba důležitých projektů, které jsou teď připravovány,“ dodal.

Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda na konferenci MMR “Jak může nový stavební zákon ovlivnit budoucnost země?“ 8. 10. 2020. Repro: ČTK

„Semkněte se jako u zákona o liniových staveb. Pokud ne, tak ztratíme další 2-3 roky,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. S Jiřím Svobodou jsme před nedávnem vedli obsáhlý rozhovor o budoucnosti železnic. „My bychom byli rádi, aby se koridory zrychlily do roku 2025 a rozšířili jsme rychlost do 160 kilometrů v hodině i na další úseky. Do pěti let bychom chtěli zavést na koridoru Praha – České Budějovice rychlost 180 až 200 kilometrů v hodině,“ řekl mimo jiné v rozhovoru.

Předseda představenstva ČEPS Martin DurčákRepro: ČTK

„Dálnice, silnice i železnice jsou nadstranické. Zapomeňme na ega, na to, kdo to prosazuje, kdo si bude připisovat body. Nevytahujme detaily ze skládačky. Schvalme to, tak jak to je, abychom s infrastrukturou mohli pohnout, jinak budeme mít velký problém,“ řekl Martin Durčák – předseda představenstva ČEPS.

Linka z Temelína se připravuje 4 roky, ještě nezačalo stavební řízení

Zatímco o dálnicích či vysokorychlostních železnicích se mluví neustále, stranou veřejné diskuse o liniových stavbách zůstává například vedení velmi vysokého napětí. Právě tato oblast může být rozhodujícím faktorem pro to, jestli se budou vytvářet nové aglomerace bydlení či průmyslu.

„Celá Evropa mluví o „Green Dealu“, či bezemisní energetice a na to je potřeba se připravit. Funguje dnes systém emisních povolenek, který ale může velmi rychle změnit fungování uhelných elektráren. Uhelná komise připravuje změnu koncepce. Je nutno si uvědomit, že většina energetických zdrojů je na severozápadě republiky a na to je postavena naše přenosová soustava. Na Moravě máme jen jednu elektrárnu, která je teď mimo provoz. K tomu máme dva jaderné zdroje, ze kterých také vedeme energii. V situaci, kdy začneme přecházet k „zelené“ energetice a budou se objevovat větrné nebo solární farmy jako alternativní energetické zdroje, budeme muset stavět nová vedení. A to velice rychle. Situace s emisními povolenkami může uhelné elektrárny zavřít velice rychle a musíme umět tu alternativní energii distribuovat,“ řekl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. „Jsme pod obrovským tlakem, protože když se nepostaví dálnice, tak holt budeme stát trochu déle v kolonách, ale když nebudeme mít jak přivést elektřinu do fabrik a domácností, bude to problém,“ dodal. Podobný problém řeší Německo, které má sice na severu v moři postavené obrovské větrné farmy, ale není vedení, které by elektřinu dopravilo na jih. Za to, že nevyrábí zhruba třetina farem nevyrábí, firmy platí obrovské peníze a proto se jim vyplatí část vyrobené energie posílat na jih Německa přes Českou republiku – právě přes síť ČEPS. „Jsme poměrně zahlceni kruhovými toky a i na to musí být naše soustava připravena,“ dodal Durčák. V následujících 5ti letech bude ČEPS do přenosové soustavy investovat 55 miliard korun. 66% rozpočtu jde do rozvoje liniového vedení.

Na záznam celé konference se můžete podívat zde:

„Poská cesta“ jako vzor?

Jako příklad, kterým by se ČR měla řídit uvedl Polsko. „Tam byly dva podněty. Prvním bylo ME ve fotbale díky kterému vznikl nový zákon, že se důležité liniové stavby (zejména dálnice) umožňují stavět na pozemcích, které ještě nejsou právně zajištěné. Pro tento postup se vžil pojem „Polská cesta“. Druhým impulsem je rozvoj aglomerací. Od záměru výstavby velmi vysokého napětí do okolí Varšavy, která potřebovala kvůli stěhování obyvatel posílit, do uvedení do provozu se polské přenosové soustavě podařilo postavit 80 km za 3 roky a 2 měsíce. Tam se stavělo z jižního Slezska k Varšavě. To je pro nás naprosto neuvěřitelné,“ řekl Durčák. Jako domácí příklad uvedl přípravu vyvedení výkonu z Temelína pro region Vysočinu. „Toto vedení z Temelína povede na Mírovku, což je nedaleko Havlíčkova Brodu. Délka je zhruba 128 km k Havlíčkovu Brodu. „Trasa vede přes zhruba 2.000 vlastníků pozemků, celkem jde o zhruba 400 stožárů. když se ukázalo, že 4 stožáry je potřeba kvůli možným záplavám posunout, musíme žádat nové povolení, posouzení vlivu na životní prostředí a zřízení věcného břemene na pozemku. Dva majitelé jsou v Americe, takže jsou komplikovaně dohledatelní. Posunutí těch čtyř sloupů trvá dva roky. V pondělí jsme rozesílali 2 tisíce dopisů majitelům pozemků a řešíme zřízen věcného břemene. Od roku 2016, kdy jsme začali toto vedení připravovat, jsme se ještě nedostali k zahájení stavebního řízení,“ to ilustruje, v jaké situaci reálně jsme. „Proto si velmi vážím toho, že se podařilo schválit zákon o liniových stavbách a teď bych apeloval na poslance, aby neřešili politiku, ale praktické věci a schválili i stavební zákon. Tady nejde o developery, nebo betonářskou lobby, jak se často říká, tady jde o pohodlí pro cestování i samotné bydlení občanů této země. Vedení MMR má můj velký obdiv za to, že zákon dotáhlo až do tohoto stavu,“ dodal předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Jiří Reichl