Státní Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest má mj. za úkol zahraničním investorům pomoci s realizací jejich obchodních záměrů v České republice. Je podřízená ministerstvu průmyslu a obchodu a v jejím čele stojí ředitel Karel Kučera. Vyzpovídali jsme ho ohledně současných trendů zahraničních investorů u nás a plánech do budoucna.
V současné době jsou velkým tématem čínské investice do České republiky. Jak se vyvíjejí? A dochází skutečně k jejich růstu?
Určitě ano, jsou dva typy investic. Jeden typ je čistě kapitálový, kde CzechInvest pomáhá, ale není to hlavní činnost. Jádro naší pomoci je u investic, které vytvářejí know-how. Zde došlo k téměř trojnásobnému zvýšení čínského podílu investic. V prvních měsících tohoto roku se to dále zvyšuje.
Trend je také dán tím, že jsme pro Čínu stále zajímavější zemí a to také díky proaktivní činnosti vlády a prezidenta, což přináší výsledky. Druhá věc je také geopolitický vývoj, ať už je to finanční krize nebo hospodářská krize v některých částech Evropy. Z toho český a středoevropský region vychází velice dobře z pohledu bezpečnosti a růstu hodnoty v budoucnosti. Číňanům nabízí náš region možnost realizovat dlouhodobé investice. Asijské investice jsou totiž zhruba až 2-3 krát dlouhodobější než u jiných investorů.
Neovlivňuje podle Vás politika v některých případech i negativně zahraniční investice? Jde například o situaci, kdy vedení hlavního města ve svém hlasování uznalo Taiwan jako součást Číny. Přitom Taiwan u nás realizuje obrovské investice (například společnost Foxconn) a toto rozhodnutí je může naštvat a v konečném důsledku se projevit také na objemu investic.
Foxconn realizuje obrovské investice v Číně. Firmu zajímají především ekonomická témata a soustředí se čistě na podnikání. Samozřejmě ale, že politická témata mají nějaký vliv. Je ale potřeba z našeho pohledu vidět rozdíly. Tím, že se zvedla aktivita čínských investorů, tak ostatní investoři se začínají také více snažit – více spolu soutěží.
Setkal jste se při Vaší práci s tím, že by zahraniční politika mohla být z hlediska investic problémová?
Vláda si určila diplomatickou obchodní politiku jako prioritu. Aktivně se na rovoji businessu podílí, jsme schopni například zařídit s investorem schůzku na ministerské úrovni. Spíše tedy vláda jedná proaktivně.
V roce 2014 se snižovala podpora investičních pobídek ze 40 na 25%. V roce 2015 poté došlo k prudkému meziročnímu propadu investic. Jak vnímali investoři to, že už tak vysokou podporu nedostanou?
Investoři věděli, že se to rozhodlo na evropské úrovni. Maximálně se snažili svoji investici urychlit tak, aby se termín stihl. A s tím, jak klesá podpora, tak se mění skladba investic a přibývá především podíl hi-tech.
Na základě čeho se investoři rozhodují, zda-li do České republiky investují? Jak přitáhnout hi-tech investice?
Zásadní je především kvalifikovaná pracovní síla, investoři se ale dívají na celou řadu nejrůznějších ukazatelů. Především na kvalitu života, nezaměstnanost, ekonomické ukazatele apod. V současné době se do popředí také dostává bezpečnost.
Ještě před krizí mělo Slovensko nižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. Poté nás začalo dohánět a v současnosti má vyšší produktivitu práce a podle údajů Eurostatu také vyšší mzdy. Čím si to vysvětlujete? To se těžko posuzuje, neboť se jedná o makroekonomickou otázku, kterou je potřeba položit ekonomovi. Z našeho pohledu je to dané několika faktory. Česká ekonomika je rozvinutou ekonomikou, nikoliv rozvíjející se. Tempo růstu je proto pomalejší. Slovensko mělo možnost také těžit z toho, že u nich procentuální růsty byly vyšší. Co se týká produktivity práce a kvality investic, tak tam vstupuje spousty proměnných. Slovákům se daří získávat investice tím, že jsou schopni dát podporu formou hotovosti – vyplácejí investorům peníze, což český stát nedělá. Český stát volí u většiny investorů především slevy na dani. Stát na to nevydává žádné náklady.
V minulosti se dávaly finanční částky na vznik pracovních míst. Jednalo se i o více než 1 milion korun na jedno pracovní místo. Malí podnikatelé si stěžovali a tvrdili, že za milion korun vytvoří mnohem více pracovních míst. Poskytují se tyto dotace stále?
Tyto investiční pobídky na pracovní místa vždy byly omezeny na region, kde byla vysoká nezaměstnanost. Nadále to je možné, jen ale v některých místech – v regionech s vysokou nezaměstnaností.
Kolik je možno dostat v současnosti na jedno pracovní místo?
Je to až 300 000 Kč. CzechInvest je také kritizován ze strany ekonomů za to, že vytlačuje domácí investice a podporuje ty zahraniční.
Já bych řekl, že to je spíše mediální zkratka. Každý investor musí splnit určitá kritéria a na původ se nedíváme. Proto 50% ze všech projektů realizují české firmy. Znamená to, že většina investičních pobídek jde do českých firem.
Pak je tu argument, že by se tyto investice realizovaly i bez vás a že v podstatě utrácíte peníze daňových poplatníků.
Investiční pobídky jsou téměř všude ve světě a to nejen v Evropě, ale například i v USA v rámci států a měst. Pro nás je důležité, že jsme země s průmyslovou tradicí a máme tu průmyslové podniky a měli bychom využívat, i s pomocí státu, našich komparativních výhod.
Arsen Lazarevič
Mgr. Ing. Karel Kučera
Vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.
Má pracovní zkušenosti z několika nadnárodních společností, mimo jiné Deutsche Post, Accenture a M. C. TRITON, ale také například z České televize.
Po roce 2013 působil jako konzultant a projektový manažer. Zabýval se strategickými projekty v oblastech financí, procesního řízení a rozvoje podnikání.
Působil také jako poradce vrcholového managementu různých společností, mimo jiné z řad investorů podnikajících v České republice.
Generálním ředitelem Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest byl jmenován 13. října 2014.
Hovoří plynně anglicky a německy.
Mezi jeho zájmy patří cestování a sport (aikido, plachtění, běhání).
Karel Kučera je ženatý a má dvě děti.
