INZERCE

Osobně jsem přesvědčen, že zkvalitněním a zrychlením železniční dopravy opravdu dojde k omezení létání, tvrdí senátor Pavera Foto: Pixabay

Rychlé vlaky by kvůli ochraně klimatu měly v budoucnu nahradit leteckou dopravu

Klimatická konference OSN právě probíhá v Egyptě a hostí politickou světovou špičku. „Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil na začátek generální tajemník OSN António Guterres. Jedním z témat ochrany klimatu, která mají nyní v Česku prioritu, jsou vysokorychlostní tratě.

„Abych byl upřímný, tak ve srovnání s jinými státy EU jako je např. Francie, Německo nebo Itálie na tom nejsme nejlépe. Naše vláda ale výstavbu vysokorychlostních tratí zařadila jako prioritu do svého programového prohlášení. Projekční práce již začaly a cestující se, doufám, do roku 2030 dočkají prvních jízd s rychlostí přes 200 kilometrů v hodině,“ říká k tomu senátor Herbert Pavera, místopředseda senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Podobně hovoří i předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Lochman. „To považuji za svoji prioritu, protože kvalitní evropská železniční síť má ambici nahradit leteckou dopravu,“ říká. Jízlivá poznámka odpůrců Green dealu totiž vždy poukazuje na nezpochybnitelný fakt, že europoslanci či předsedové vlád států unie létají na jednání o ochraně klimatu letadly.

To se má změnit právě s vybudováním páteřní evropské železniční sítě TEN-T pro vysokorychlostní vlaky. A hotová by měla být do roku 2030. „Osobně jsem přesvědčen, že zkvalitněním a zrychlením železniční dopravy opravdu dojde k omezení létání, především na kratší tratě do sousedních zemí i v Evropě, protože to bude časově kratší i komfortnější. Jen si představte rychlé spojení například mezi Prahou a Berlínem nebo Vídní. Bez čekání na bezpečnostních kontrolách jako na letišti, v pohodlí moderního vlaku, po celou dobu připojení k internetu,“ vypočítává výhody moderní železnice senátor Pavera.

Evropská komise v prosinci minulého roku revidovala nařízení TEN-T. Správa železnic v rámci tohoto řízení usilovala o zařazení systému vysokorychlostních tratí (VRT), zejména Via Vindobona (Berlín – Vídeň) a Vídeň – Ostrava právě do hlavní sítě TEN-T, a to zejména z důvodu získání možnosti čerpání dotací z fondů EU.

To znamená, že z dotací unie se v Česku postaví nové koridory železnic pro rychlovlaky. „Cestování se urychlí po celé ČR, podpoří se cestovní ruch, růst našeho hospodářství, a to nejen v bohatých regionech. Součástí celkového rozvoje naší železniční infrastruktury musí ale být také moderní rychlé napojení krajských měst, které je v dnešní době nedostatečné. To vše může vést i k tomu, že rychlé vlaky částečně nahradí cestování automobily a letadly,“ uzavírá to senátor Herbert Pavera.

Petr Vrabec