Středa, 25. května, 2022

Vysokorychlostní tratě v České republice budou součástí hlavní sítě TEN-T

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropská komise zveřejnila 14. prosince 2021 návrh revize nařízení TEN-T, který zohledňuje cíle Evropské dopravní politiky, Strategie chytré a udržitelné mobility a Green Deal. Správa železnic v období přípravy tohoto návrhu usilovala o zařazení systému vysokorychlostních tratí (VRT), zejména Via Vindobona (Berlín – Vídeň) a Vídeň – Ostrava do hlavní sítě TEN-T, také z důvodu získání možnosti čerpání dotací z fondů Evropské unie

Vyjednávání bylo složité, Evropská komise na počátku zcela vylučovala zásadní změnu map hlavní sítě, nechtěla ohrozit její dokončení do roku 2030. Původní návrh byl ponechat české VRT v globální síti, což by reálně vylučovalo financování z CEF před rokem 2040. Správě železnic se pomocí série osobních jednání, která vyvrcholila během akce Connecting Europe Express, podařilo přesvědčit Evropskou komisi k zařazení české VRT do hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě TEN-T již v úvodním návrhu revidovaného nařízení.

Návrh Evropské komise plně respektuje požadavky prosazované Správou železnic a umožní kofinancování českých VRT z fondů EU. Současně je zřejmé, že projekt Via Vindobona je projektem prioritního významu EU pod přímým dohledem a s podporou Evropské komise.

Novinky návrhu v trasování a rozsahu

Via Vindobona: Berlín–Praha–Vídeň–celá trasa nové VRT v ČR (s možnou výjimkou Středohorského tunelu – z mapy není patrné) bude zařazena do hlavní sítě s tím, že úseky Lovosice – Praha – Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš – Břeclav budou součástí hlavní sítě s maximální prioritou financování a dokončením do roku 2030 (úsek Světlá nad Sázavou – Velká Bíteš je zařazen do rozšířené hlavní sítě s termínem dokončení 2040, financování je možné již nyní).

Brno–Přerov–Ostrava je zařazen také do hlavní sítě s tím, že Brno – Přerov je již dnes její součástí (modernizace na 200 km/h). Úsek Přerov – Ostrava je pravděpodobně zařazen do rozšířené varianty.

V hlavní síti pro nákladní dopravu zůstává úsek Brno–Česká Třebová, což umožňuje spolufinancování projektů na této trati z Blending Call CEF.

V hlavní síti zůstává i úsek Česká Třebová–Ostrava, jehož zachování se podařilo vyjednat i v případě zařazení VRT do hlavní sítě. Spolufinancování projektů z Blending Call CEF je tedy zachováno.

Trať Velký Osek–Choceň je nově zařazena do hlavní sítě TEN-T pro nákladní dopravu.

Základním principem revize nařízení je sloučení Koridorů hlavní sítě (angl. Core Network Corridors, zkr. CNC) a Železničních nákladních koridorů (angl. Rail Freight Corridors, zkr. RFC) a vytvoření tzv. Evropských dopravních koridorů (angl. European Transport Corridors, zkr. ETC), které budou zahrnovat nejvýznamnější tratě Hlavní sítě TEN-T.

Přes ČR nově mají procházet dva evropské dopravní koridory, a sice Rýnsko-dunajský a Balticko-adriatický. Tím budou odstraněny překryvy dosavadních koridorů RFC, avšak všechny dosavadní hlavní směry zůstanou součástí nových koridorů ETC.

Revize nařízení dále zavádí novou vrstvu sítě TEN-T. Podle původního nařízení byl termín dokončení hlavní sítě stanoven na rok 2030 a globální sítě na rok 2050. Nově je zařazena tzv. rozšířená hlavní síť (angl. Extended Core Network) s termínem dokončení 2040.

Zařazení českého systému VRT a hlavních nákladních os do hlavní sítě a rozšířené hlavní sítě je extrémně důležité z pohledu budoucího kofinancování staveb z prostředků EU. Pouze projekty na těchto tratích budou kandidáty na spolufinancování z CEF 2 a dalších fondů EU. CEF 2 je hlavním nástrojem pro financování projektů rozvoje evropské dopravní infrastruktury.

Návrh nařízení dále zavadí nové nároky na minimální parametry tratí, jež jsou součástí sítě TEN-T, nicméně veškeré tyto dodatečné parametry bude v dalším kroku schvalování diskutovat a posuzovat Evropský parlament, a může tedy dojít k výrazným úpravám návrhu Evropské komise.

Zahájení projekčních prací

Správa železnic v roce 2021 zahájila práce na dokumentacích pro územní rozhodnutí, představila veřejnosti vítězný architektonický návrh terminálu Praha východ a vyhlásila řadu veřejných zakázek souvisejících s přípravou VRT.

Největším milníkem v přípravě vysokorychlostních tratí v roce 2021 je zahájení projekčních prací. Projektanti v průběhu uplynulého roku pracovali na dokumentacích pro územní rozhodnutí (DÚR) ke třem úsekům nových železnic. Jde o Krušnohorský tunel, který zajistí napojení české vysokorychlostní infrastruktury na západoevropskou, VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Šakvicemi a VRT Polabí mezi Prahou a Poříčany. Spolu s dokumentacemi připravují dodavatelé mimo jiné také podklady pro proces posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA. Významným posunem v přípravách je rovněž návrh Evropské komise na zařazení většiny nových tratí do transevropské sítě TEN-T Core.

Svou podobu získal v uplynulém roce také historicky první připravovaný terminál vysokorychlostní železnice. Přestupní uzel Praha východ nabídne rychlé železniční spojení pro pravidelné dojíždění do centra hlavního města a zároveň pohodlné spojení s Brnem, Ostravou, Drážďany a dalšími městy u nás i v zahraničí. Architektonická studie byla definitivně dokončena na konci letošního roku. Správa železnic vyhlásila také další soutěž na architektonicko-urbanistické řešení terminálu VRT u Roudnice nad Labem. Její výsledky by měly být známy na začátku roku 2022.

Správa železnic v rámci přípravy VRT vyhlásila několik klíčových veřejných zakázek. Týkaly se vypracování dokumentace pro územní rozhodnutí a pro proces EIA pro VRT Střední Čechy na rameni Praha – Brno – Břeclav a VRT Podřipsko na připravované trati z hlavního města do Ústí nad Labem a Drážďan. Na vyhlášení čeká také veřejná zakázka na DÚR VRT Vysočina fáze I. Byla vyhlášena také např. veřejná zakázka na provedení přírodovědného průzkumu a biologického hodnocení a zpracování migrační studie pro úsek Ústí nad Labem – státní hranice CZ/SRN. Důležitým krokem bylo rovněž uzavření nové smlouvy o spolupráci mezi Správou železnic a SNCF Réseau na příštích 8 let. Zástupci francouzských státních drah budou s českými experty konzultovat následující stupně přípravy VRT.

Tým přípravy VRT prezentoval aktuální stav projektu na více než stovce jednání se samosprávami, spolky, úřady nebo zájmovými sdruženími. Správa železnic také do dokumentací již zapracovala některé požadavky obcí. Upraveny byly také internetové stránky, na kterých si zájemci mohou prohlédnout studie proveditelnosti, mapy a další materiály. Spuštěna byla skupina na Facebooku s aktuálními informacemi o připravovaných tratích. V příštím roce plánuje Správa železnic projekční práce na osmi úsecích budoucí sítě vysokorychlostních tratí. Dokumentace by se měly připravovat pro zhruba 300 km nových železnic. Expertní týmy se zaměří také na navazující procesy přípravy vysokorychlostních tratí a přípravu prvních veřejných zakázek typu Design & Build. I nadále bude Správa železnic usilovat o posílení komunikace projektu s veřejností, hospodářskou sférou a zájmovými sdruženími.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter