Putinovo Rusko může zneužívat síť duchovních pravoslavné církve v evropské sedmadvacítce jako nástroj pro vedení hybridní války. Jejich přítomnost odmítá europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Prosazuje, aby byli pravoslavní kněží považováni za ruské špiony a vyhoštěni.

„Putin využívá náboženství k pokračování své války. Jsme naivní, když to nevidíme,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP/Česká republika) na jednání Výboru Evropského parlamentu pro ochranu demokracie (EUDS). Zmínil také vlivové operace Ruska v českých pravoslavných kostelech.

Není sám, kdo považuje působení ruské pravoslavní církve v rámci EU za vážnou bezpečnostní hrozbu, jež může destabilizovat hlavně východoevropské země.

Jejich šéfem je KGB

Europoslanec Helmut Brandstätter (Renew/Rakousko) se ptal, proč státy EU tolerují duchovní podezřelé ze špionáže. „Pokud je jejich šéfem KGB, jsou pravděpodobně také špioni. Vyhoďte je,“ požadoval.

Mohlo by vás zajímat

evropská poslankyně Nathalie Loiseauová
Evropská poslankyně Nathalie Loiseauová (Renew/Francie) zastává názor, že EU musí chránit principy náboženské svobody. Foto: Evropský parlament

Předsedkyně EUDS Nathalie Loiseauová (Renew/Francie) zdůraznila, že se v rámci evropského bloku musí dodržovat zásady náboženské svobody. Podle ní je nutné udržovat kontakty i s ruskou pravoslavnou církví a využívat ji jako kanál pro „náboženskou diplomacii“. Jednotlivé kontakty duchovních s ruským režimem se ale musí pečlivě sledovat a prověřovat.

Církev – nástroj ruské propagandy

Europoslanci během jednání výboru připomněli nedávné výroky moldavské prezidentky Maii Sanduové, která v Evropském parlamentu varovala před hybridními útoky Ruska v její zemi, ale i jinde na kontinentu.

O problému mluvila i v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami. Ty se v Moldavsku konají v neděli 28. září. A už nyní evropští poslanci bijí na poplach kvůli vměšování Kremlu. Vasile Dîncu (S&D/Rumunsko) poznamenal, že 70 až 80 procent moldavské veřejnosti důvěřuje pravoslavné církvi. To z ní dělá silný nástroj ruské propagandy.

„Církev podřízená Moskvě má více členů než ta spojená s Rumunskem. To je nebezpečné,“ varoval a vyzval EU, aby v zemi podpořila duchovní, kteří nemají vazby na Kreml.

Tradice z doby studené války

Na jednání výboru vystoupil také rumunský politolog žijící v Británii Lucian Leustean, který prohlásil, že už v době studené války Sovětský svaz využíval pravoslavné duchovní, aby v zahraničí prosazovali zájmy Moskvy. Prostřednictvím církve nyní Kreml podněcuje ruskou expanzi v okolních zemích.

V dnešní době se jedná o ruskou státní doktrínu „duchovní bezpečnosti“ z roku 2021. Pravoslavní kněží žehnají ruským tankům, vysvěcují vojenské kaple a boje na Ukrajině označují za „svatou válku“.

Francouzsko-gruzínský politolog a bývalý vyjednavač pro integraci do EU Thorniké Gordadzé poukázal na situaci v Arménii a Gruzii. Tam se církevní hodnostáři spojili s proruskými vládami, přestože tvrdili, že ztělesňují národní zájmy. „V sovětských dobách vytvořil stát sítě špionů mezi komunistickými režimy a církvemi. Po rozpadu Sovětského svazu si duchovenstvo zachovalo vazby na Moskvu,“ řekl.