Ursula von der Leyenová apelovala na setkání s prezidenty Visegrádské skupiny na vojenskou podporu Ukrajiny a označila přijímání nových členů za klíč k posílení vlivu Evropy. Diskuze prezidentů ale přinesla i pragmatické výhrady. Peter Pellegrini varoval před ekonomickým a morálním vyčerpáním Evropy i před jakýmkoli předbíháním v přístupových rozhovorech. Petr Pavel zase upozornil, že na rozšiřování se musí reformami připravit samotná EU.
Začlenění Ukrajiny do evropských struktur, další rozšiřování Unie a zajištění dostupnějších cen energií. S těmito třemi prioritami dorazila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na setkání se čtyřmi lídry ze střední Evropy. Summit zemí Visegrádské skupiny (V4) se konal ve slovenském Trenčíně.
Leyenová označila rozšiřování Unie za „geostrategickou nutnost“. Podle jejích slov zkušenosti zemí V4 ukazují, jak může rozšiřování posílit vliv a prosperitu Evropy. „Dodává to Evropě větší váhu. Větší prosperitu,“ napsala na síti X.
Rozšiřování Unie je investicí do míru
Český prezident Petr Pavel, slovenský zástupce Peter Pellegrini, polská hlava státu Karol Nawrocki a maďarský zástupce András Baka rovněž podpořili další rozšiřování evropského bloku ve společném prohlášení.
Označili jej za strategickou investici do míru, bezpečnosti a postavení Evropy ve světě. Zdůraznili však, že proces přistoupení musí být i nadále založen na zásluhách a kandidáti musí splnit všechny stanovené podmínky.
Peter Pellegrini vyloučil jakékoli urychlování přístupových jednání. „Žádné zkratky ani zvýhodňování jedné země na úkor jiné,“ uvedl. Uvítal také oznámení Evropské komise, že Černá Hora by mohla do konce roku předběžně uzavřít všechny zbývající vyjednávací kapitoly.
Pavel: Na rozšiřování se musí připravit také Unie
Na rozšíření se musí připravit i samotná EU, zdůraznil Petr Pavel. Proces podle něj nemůže záviset pouze na pokroku kandidátských zemí. Unie musí zajistit, aby přijetí nových členů nenarušilo její jednotu či stabilitu.
Karol Nawrocki vyzval k tomu, aby měla střední Evropa silnější slovo při utváření budoucnosti kontinentu. „Střední Evropa nemůže být pouze příjemcem rozhodnutí, která učinili jiní,“ řekl s tím, že užší spolupráce v rámci V4 by regionu pomohla efektivněji prosazovat jeho zájmy.
Podle maďarského prezidenta Baky klade současná bezpečnostní situace na Evropu zvláštní odpovědnost. Zdůraznil význam regionální spolupráce a udržování otevřeného dialogu. A to i v případech, kdy se politické postoje jednotlivých stran liší.
Role Evropy při ukončení války
Druhým hlavním tématem summitu byla ruská válka proti Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa stojí pevně za Ukrajinou. Označila pokračující vojenskou podporu za nezbytnou, přičemž zmínila i českou iniciativu zaměřenou na dodávky munice.
„Ukrajina musí o míru vyjednávat z pozice síly,“ prohlásila předsedkyně Komise. Dodala, že země Visegrádské skupiny budou hrát důležitou roli i v budoucí integraci Ukrajiny do Evropské unie.
Prezidenti se na tom shodli. Ve společném prohlášení znovu potvrdili svou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny i jejímu právu bránit se ruské agresi. Vyzvali k nastolení spravedlivého a trvalého míru v souladu s mezinárodním právem. Zdůraznili rovněž nutnost pokračovat v poskytování vojenské, finanční, humanitární a ekonomické pomoci.
Pellegrini: Válka Evropu vyčerpává
Pellegrini však varoval, že evropské společnosti začínají být válkou unavené. „Tato válka začíná Evropu vyčerpávat, a to jak morálně, tak ekonomicky,“ uvedl po jednání. Argumentoval tím, že prostředky vynaložené na podporu Ukrajiny jsou peníze, které členské státy již nemohou investovat do nemocnic, škol či infrastruktury.
Petr Pavel naopak zdůraznil, že v případných mírových jednáních musí Evropa vystupovat jednotněji. Upozornil, že rozhovory o ukončení války v současnosti probíhají v různých formátech. „Nedostatek koordinace podkopává důvěryhodnost Evropy v očích Ruska i dalších partnerů,“ varoval prezident Pavel. Dodal, že Evropa musí hrát aktivní roli v rozhodnutích, která se přímo dotýkají její bezpečnosti.
„Marshallův plán“ pro Ukrajinu
Český prezident znovu připomněl svůj dřívější návrh na rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny. Přirovnal jej k Marshallovu plánu, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. Podle Pavla by takový mechanismus mohl pomoci stabilizovat Ukrajinu po skončení bojů, připravit půdu pro její budoucí členství v EU a snížit riziko dalších migračních vln.
Dalším tématem setkání byly vysoké ceny energií. Von der Leyenová označila snížení cen energií za jednu z hlavních priorit Komise. Má k tomu dojít pomocí urychlení přechodu na čistou energii, diverzifikaci dodávek a sdružování poptávky po energiích.
Pavel však varoval, že některá evropská opatření by mohla mít nezamýšlené důsledky. Argumentoval tím, že omezení domácí výroby strategických materiálů, jako je například ocel, by mohlo prohloubit závislost Evropy na dovozu od nespolehlivých partnerů.
