Evropský blok vyslal do Turecka neobvykle silnou delegaci na nejvyšší úrovni. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisaři pro migraci a rozšíření jednali s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem o restartu strategického partnerství. Ačkoliv oficiální rozhovory o vstupu Turecka do EU zůstávají kvůli porušování lidských práv a sporu o Kypr na bodu mrazu, Brusel klíčového partnera v oblasti bezpečnosti a migrace nutně potřebuje.
Představitelé Unie – vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová, evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová a komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner – jednali poslední červnový den v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a jeho ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o „vztazích Turecka a EU v globální perspektivě“.
Zástupci bruselské exekutivy připomněli status kandidátské země Turecka. A také uznali strategickou hodnotu vztahů Turecka a EU při podpoře regionální stability a ekonomické odolnosti.
Co znamenají signály
Turecko má status kandidátské země EU od roku 1999. Přístupová jednání začala v roce 2005. Po roce 2016 se zastavila po pokusu o převrat v Ankaře a následnému zásahu proti občanským svobodám. Evropský parlament v roce 2017 hlasoval pro pozastavení rozhovorů. Formálně nebyly nově otevřeny.
Vyslání tří evropských komisařů do Turecka není běžné. „Turecko je klíčovým partnerem v oblasti bezpečnosti, migrace a energetiky a také kandidátskou zemí EU,“ napsala Kallasová po schůzce. Přítomnost komisařky pro rozšíření i komisaře pro migraci po jejím boku naznačuje promyšlený strategický plán.
Turecko hostí největší populaci uprchlíků na světě. Od roku 2016 také slouží jako hlavní partner EU v řízení nelegální migrace přes Egejské moře. Brusel potřebuje spolupráci Ankary v tomto ohledu bez ohledu na jakoukoli dynamiku přistoupení.
Kyperská věta
Komuniké Komise obsahuje také zmínku o Kypru. „Účastníci jednání vyjádřili podporu úsilí generálního tajemníka OSN v kyperské otázce,“ uvádí se v dokumentu. Kypr je rozdělen od roku 1974. Turecko neuznává Kyperskou republiku, která je zároveň členským státem EU. Nevyřešený spor totiž blokuje několik kapitol v přístupových jednáních s Tureckem.
Zástupci Komise navíc připomenuli nutnost posilování principů právního státu. „EU v kontextu rozšíření zdůraznila potřebu posílení právního státu, ochrany základních práv a zajištění vysokých demokratických standardů,“ uvádí se v komuniké.
Formulace je opatrná. Připisuje tento bod pouze „straně EU“, nikoli oběma stranám společně. Turecko tento bod nepodpořilo jako sdílený postoj.
Mohlo by vás zajímat
Strategický partner
Zahraničněpolitická agenda, kterou zástupci Unie projednávali – Ukrajinu, Rusko, Blízký východ, Afriku a Jižní Kavkaz – dokládá strategické partnerství se zemí, která leží mezi Evropou a Asií. Turecký prezident hrál aktivní zprostředkovatelskou roli v rusko-ukrajinském konfliktu.
Země kontroluje úžiny Bospor a Dardanely, které zajišťují námořní přístup k Černému moři. V tomto bodě je jazyk komuniké pozoruhodně ambiciózní. Úředníci Komise zopakovali „svůj společný zájem a odpovědnost řešit bezpečnostní otázky formou posílených konzultací“ a také závazek podporovat „multilaterální řád založený na pravidlech“.
Ankarská schůzka vypadá jako reset strategického partnerství, který probíhá pod formálním rámcem přístupového procesu, jehož dokončení ale v blízké budoucnosti neočekává ani jedna ze stran. Turecko se vyhýbá přiznání, že formálně opustilo ambice na členství v EU. Zmínka o „postupném obnovení operací Evropské investiční banky (EIB) v Turecku“ ale musela potěšit turecké úřady, protože to naznačuje obnovení hlubší spolupráce s unijními institucemi.
