Evropský blok vyslal do Turecka neobvykle silnou delegaci na nejvyšší úrovni. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisaři pro migraci a rozšíření jednali s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem o restartu strategického partnerství. Ačkoliv oficiální rozhovory o vstupu Turecka do EU zůstávají kvůli porušování lidských práv a sporu o Kypr na bodu mrazu, Brusel klíčového partnera v oblasti bezpečnosti a migrace nutně potřebuje.
Představitelé Unie – vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová, evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová a komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner – jednali poslední červnový den v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem a jeho ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o „vztazích Turecka a EU v globální perspektivě“.
Zástupci bruselské exekutivy připomněli status kandidátské země Turecka. A také uznali strategickou hodnotu vztahů Turecka a EU při podpoře regionální stability a ekonomické odolnosti.
Co znamenají signály
Turecko má status kandidátské země EU od roku 1999. Přístupová jednání začala v roce 2005. Po roce 2016 se zastavila po pokusu o převrat v Ankaře a následnému zásahu proti občanským svobodám. Evropský parlament v roce 2017 hlasoval pro pozastavení rozhovorů. Formálně nebyly nově otevřeny.
Vyslání tří evropských komisařů do Turecka není běžné. „Turecko je klíčovým partnerem v oblasti bezpečnosti, migrace a energetiky a také kandidátskou zemí EU,“ napsala Kallasová po schůzce. Přítomnost komisařky pro rozšíření i komisaře pro migraci po jejím boku naznačuje promyšlený strategický plán.
Turecko hostí největší populaci uprchlíků na světě. Od roku 2016 také slouží jako hlavní partner EU v řízení nelegální migrace přes Egejské moře. Brusel potřebuje spolupráci Ankary v tomto ohledu bez ohledu na jakoukoli dynamiku přistoupení.
Kyperská věta
Komuniké Komise obsahuje také zmínku o Kypru. „Účastníci jednání vyjádřili podporu úsilí generálního tajemníka OSN v kyperské otázce,“ uvádí se v dokumentu. Kypr je rozdělen od roku 1974. Turecko neuznává Kyperskou republiku, která je zároveň členským státem EU. Nevyřešený spor totiž blokuje několik kapitol v přístupových jednáních s Tureckem.
Zástupci Komise navíc připomenuli nutnost posilování principů právního státu. „EU v kontextu rozšíření zdůraznila potřebu posílení právního státu, ochrany základních práv a zajištění vysokých demokratických standardů,“ uvádí se v komuniké.
Formulace je opatrná. Připisuje tento bod pouze „straně EU“, nikoli oběma stranám společně. Turecko tento bod nepodpořilo jako sdílený postoj.
Strategický partner
Zahraničněpolitická agenda, kterou zástupci Unie projednávali – Ukrajinu, Rusko, Blízký východ, Afriku a Jižní Kavkaz – dokládá strategické partnerství se zemí, která leží mezi Evropou a Asií. Turecký prezident hrál aktivní zprostředkovatelskou roli v rusko-ukrajinském konfliktu.
Země kontroluje úžiny Bospor a Dardanely, které zajišťují námořní přístup k Černému moři. V tomto bodě je jazyk komuniké pozoruhodně ambiciózní. Úředníci Komise zopakovali „svůj společný zájem a odpovědnost řešit bezpečnostní otázky formou posílených konzultací“ a také závazek podporovat „multilaterální řád založený na pravidlech“.
Ankarská schůzka vypadá jako reset strategického partnerství, který probíhá pod formálním rámcem přístupového procesu, jehož dokončení ale v blízké budoucnosti neočekává ani jedna ze stran. Turecko se vyhýbá přiznání, že formálně opustilo ambice na členství v EU. Zmínka o „postupném obnovení operací Evropské investiční banky (EIB) v Turecku“ ale musela potěšit turecké úřady, protože to naznačuje obnovení hlubší spolupráce s unijními institucemi.
