INZERCE

Rekultivace: zdroj ČT 24 foto: Jaroslav Štýs

Rekultivace hnědouhelných dolů stály za poslední dekádu provozovatele 10,8 miliardy

Těžko představitelnou sumu téměř 11 miliard korun vynaložily uhelné společnosti do roku 2014 na rekultivaci míst, kde působí, či působily.

Český báňský úřad, respektive jeho předseda Martin Štemberka před několika dny předložil vládě materiál s názvem „Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů“. Z ní vyplývá, že od roku 1994 do konce roku 2014 (data do konce roku budou dodána pravděpodobně během několika měsíců) investovaly těžební společnosti do rekultivace míst, kde dobývaly hnědé uhlí 10,811 miliardy Kč. V rezervách, které jsou povinny ze zákona tvořit k 31. 12. 2014 zbývalo 1,559 miliardy korun. Nejsou to však jediné peníze. Na rekultivaci přispívá i stát ze svého rozpočtu (usnesení vlády č. 242/2002).

Čerpání peněz na rekultivace a vytváření rezerv.
Čerpání peněz na rekultivace a vytváření rezerv.

Předložený materiál se zabývá společnostmi (lomy) Severočeské doly (Doly nástup Tušimice3, Lom Bílina), Severní energetická a.s. (Lom ČSA), Vršanská uhelná a.s. (Lom Vršany a Lom Šverma), Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., (Lom Jiří a Lom Družba). Úředníci Státní báňské správy v něm konstatují, že všichni provozovatelé plní stanovené odvody do fondu určeného na sanace a rekultivace, jak jim ukládá Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství – tzv. „horní zákon“ 44/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tyto finanční prostředky jsou od roku 2004 ukládány na zvláštní vázané účty. Čerpání finančních prostředků z rezervy na sanace a rekultivace pak upravuje ustanovení § 37a odst. zákona. usnesení vlády č. 242/2002.

„Například v lomu Vršany a Šverma jsou provedeny sanace a rekultivace na výměře 2.452,44 ha z celkové výměry 5.241,15 ha, tj. cca 46,8%. Rozpracované projekty představují plochu 605,92 ha, což představuje 11,6% z celkové výměry. V areálu Doly Nástup Tušimice byla provedena sanace a rekultivace  na výměře 2 425,79 ha z celkové výměry 6 404, 29 ha, tj. cca 37,9%. Rozpracované projekty představují plochu 591,66 ha, což představuje 9,2% z celkové výměry,“ uvádí se ve zprávě pro vládu.

Velký podíl na rekultivaci krajiny v severních Čechách má Stanislav Štýs, který je považován za zakladatele české rekultivační školy. Je autorem více než 300 publikací, spolupracuje s vysokými školami u nás i v zahraničí a fotí proměny míst, kde se dříve těžilo a dnes se tam například pěstuje víno, či již několik let stojí obytné domy. Článek a fotografie najdete zde.

Jiří Reichl

K tématu čtěte také:

Odstranění ekologických zátěží za stamiliony – „SERIÁL VÝZNAMNÉ ZAKÁZKY

Greenpeace: Německé uhlí je pro české firmy příliš riskantní byznys