INZERCE

Operátoři kombinované dopravy loni zaznamenali nárůst tunokilometrů o 6,77 procent. Foto: Pixabay

Rekordní nárůst přepravy zboží mezi Českou republikou a Polskem, o třetinu více zásilek z Asie do Evropy. Obliba kombinované dopravy stoupá

Průměrná vzdálenost přepravovaného nákladu 921 kilometrů a více než 4,5 milionu přepravených zásilek. Statistiky za minulý rok zveřejnila Mezinárodní unie kombinované dopravy (UIRR). K významnému 75procentnímu nárůstu loni došlo v kombinované dopravě mezi Českou republikou a Polskem. Mnoho dopravců v souvislosti s uzavřením hranic v době koronavirové pandemie vsadilo právě na kombinovanou dopravu. 

Čísla za loňský rok jsou, co se týče kombinované přepravy, překvapivě dobrá. Operátoři kombinované dopravy zaznamenali nárůst tunokilometrů o 6,77 procent. Přičíst to lze jak průměrné vzdálenosti přepravy nákladů, která oproti předchozímu roku vzrostla o 4,22 procenta na 921 kilometrů, tak také většímu objemu nákladu připadajícímu na jednu zásilku.

Přeprava zboží mezi kontinenty

Počet přepravených zásilek loni celkově vzrostl o 1,02 procent a počet intermodálních služeb představoval 4,56 milionů zásilek. To znamená, že provozovatelé, kteří jsou součástí UIRR, loni pokryli více než polovinu odhadované celkové železniční dopravy v Evropě.

Díky těmto výkonům zůstává kombinovaná doprava motorem evropské železniční nákladní dopravy s tím, že na nejdelší část cesty se přesouvají náklady, které byl dříve přepravovány pouze po silnici na železnici.

Největší podíl přitom tvoří přeprava na vzdálenosti delší než 900 kilometrů – zatímco ještě v roce 1990 šlo o 31 procent z celkového počtu tunokilometrů, loni se jednalo o celou polovinu. Naopak nejmenší podíl tvoří přeprava zásilek na kratší vzdálenosti do 300 kilometrů. V roce 1990 to bylo jedno procento, poté se podíl lehce navyšoval až na maximum 7 procent v roce 2011, nicméně v roce 2020 šlo opět o pouhé jedno procento.

K nejvyššímu nárůstu přepravy došlo loni mezi Českou republikou a Polskem, a to o 75 procent. Mezi oběma zeměmi se meziročně přepravilo o 13 tisíc zásilek více. Další nárůst zaznamenala přeprava nákladů také mezi Řeckem a Slovenskem a mezi Itálií a Lucemburskem.

Přeprava zboží mezi Asií a Evropou meziročně vzrostla o 31 procent. Mezikontinentální železniční doprava je tak nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem kombinované dopravy, která v současné době tvoří přibližně pět procent celkových ročních výkonů kombinované dopravy.

Rekordní čísla v době pandemie

Pandemie koronaviru představovala pro světovou ekonomiku a odvětví dopravy výzvu. Kombinovaná doprava však dosáhla historického rekordu, a to jak v počtu přepravených zásilek, tak v tunokilmetrech.

„Zatímco tržní podíl železniční nákladní dopravy se v Evropě jako celku nezměnil, intermodální železnice byla zodpovědná za téměř polovinu tunokilometrů realizovanými nákladními vlaky. Kombinovaná doprava se tak stala největším a nejdůležitějším systémem železniční nákladní dopravy a jasně prokázala, že dokáže efektivně přesouvat náklady po železnici,“ uvádí UIRR.

Zásadní vliv na budoucnost dopravy měla a nadále bude mít přijatá Zelená dohoda pro Evropu. UIRR však poukazuje na to, že pro jednotlivé typy dopravy stále neexistují rovné podmínky a očekává revidovanou směrnici o kombinované dopravě, která by měla být připravena v druhé polovině příštího roku.

V síti UIRR loni fungovalo celkem 123 terminálů v patnácti evropských zemích.

Doprava je jediným odvětvím hospodářství, které v posledních desetiletích zvýšilo svoji uhlíkovou stopu. V současné době produkuje doprava v Evropské unii 24,6 procent emisí uhlíku. Naopak kombinovaná doprava, která se začala těšit oblibě po prvních ropných krizích, ukazuje jasný záměr využití energetické účinnosti a velmi nízké produkce oxidu uhličitého. 

Důležitá infrastruktura

Životně důležitou součástí sítě TEN-T jsou překladní terminály. Ty totiž poskytují přístup nákladní dopravě k infrastruktuře a multimodální doprava je na nich založená.

„Zatímco renovace osobních stanic je obvykle součástí rozvoje infrastruktury, modernizace přístupových bodů pro nákladní dopravu k síti TEN-T byla v minulých letech zanedbána. To se však nyní změní, protože je přislíbeno další financování důležité příčiny rozvoje terminálů,“ uvádí UIRR.

V loňském roce v síti UIRR fungovalo celkem 123 terminálů v patnácti evropských zemích. V České republice šlo o osm z celkového počtu 17 terminálů, na Slovensku o čtyři. Nejvíce přepravních terminálů, celkem 27, nabízelo Německo.

Globalizace i rozvoj místních ekonomik

Čísla a prognózy ohledně železniční nákladní dopravy nedávno přinesla také analýza Research and Markets. Podle zprávy je světovým lídrem na trhu železniční dopravy Severní Amerika. Zároveň se ale předpokládá, že ji asijsko-pacifická oblast v prognózovaném období předstihne. Významným faktorem rozvoje kombinované dopravy s největší pravděpodobností bude také Nová hedvábná stezka.

Severoamerický nákladní železniční systém tradičně těží z významného podílu bezkontejnerového nákladu a kapalného sypkého materiálu, zejména dodávek ropy. Podle zprávy růst intermodální dopravy podporuje přepravu nákladu v kontejnerech a odhaduje se, že intermodální náklad bude nadále narůstat.

Zatímco železniční nákladní doprava může hrát roli v globalizaci, zpráva uvádí, že v mnoha regionech je železniční nákladní doprava faktorem v rozvoji místních ekonomik. Zejména v některých regionech střední Asie, východní Evropy, jižní Asie, jihovýchodní Asie a subsaharské Afriky, může železniční nákladní doprava zvýšit ekonomickou integraci tím, že poskytne přístup na mezinárodní a regionální trhy a propojí vnitrozemské země.

Lucie Přinesdomová