Výzvou v oblasti recyklace je zvýšení opětovného využití lithia z baterií, což se nyní téměř neděje. Uvedl to jednatel společnosti Ecobat, která se zabývá zpětným odběrem baterií, Petr Kratochvíl. Vzhledem k nárůstu využití lithiových baterií bude podle Kratochvíla třeba výstavba také nových recyklačních zařízení.

V České republice dosud kapacity pro recyklaci baterií do elektromobilů chybí úplně. Podle ministerstva životního prostředí se očekává, že zájem o zpracování tohoto odpadu stoupne s rostoucím množství lithiových baterií.

Jak už Ekonomický deník informoval, vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš minulý týden podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na lithiové baterie do elektromobilů v České republice.

Podle Petra Kratochvíla z Ecobatu se nyní lithium obsažené v bateriích v podstatě znovu nevyužívá.

„Ten recyklační proces je dost náročný. Technicky to samozřejmě zpracovatelé umí, ale problém je, kdo to zaplatí. Nevyplatí se to. Zatím jsou zdroje lithia, řekněme, levnější než aby se to získalo z té baterie,“ popsal Kratochvíl.

Další výzva podle něj je, že v důsledku rozvoje elektromobility i využití lithiových baterií v mobilech, počítačích či elektromobilech jejich počet rapidně roste a chybí zpracovatelské kapacity.

„Třeba v České republice přestože tady byly pokusy vyvinout nějakou technologii, nejsou. Nemáme fabriku, nebo recyklační závod, kam bychom ty baterie mohly k recyklaci poslat,“ podotkl jednatel.

Zájem o zpracování odpadu poroste

Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí tvrdí, že se očekává, že s nárůstem množství lithiových baterií bude zájem investorů o zpracování tohoto odpadu stoupat. „Podle našich informací jsou některé projekty již připravené, a ve chvíli kdy bude na trhu baterií více, plánují (společnosti) vybudovat recyklační linku i v ČR – například Kovohutě Příbram,“ sdělil Charvát.

K samotnému procesu recyklace pak Petr Kratochvíl z Ecobatu dodal, že ze všech baterií se při recyklaci získávají kovy.

„V podstatě v Evropě platí směrnice, podle níž se z baterií má získat minimálně 50 procent z hmotnosti baterie. Jsou tam i nějaké plasty, jsou tam nějaké organické chemikálie. Tak je to poměrně náročný cíl,“ popsal Kratochvíl.

„A v současné době, myslím, není ani dobrý přehled, jestli se toto plní. Takto zní zákon – že 50 procent z hmotnosti baterie se má získat zpět. Ale není úplně jasné, jestli se to daří,“ míní jednatel. „V případě kovů, o které se jedná v bateriích do elektromobilů, se kobalt a nikl hodně používají zpátky pro výrobu baterií,“ poznamenal dále Kratochvíl. Mangan, který se získává z běžných spotřebitelských baterií, pak bývá využit třeba při výrobě oceli.

Podle návrhu Evropské komise o bateriích a odpadních bateriích z roku 2020 se má míra recyklace lithiových baterií a akumulátorů pro elektromobily zvýšit na 65 procent v roce 2025 a na 70 procent v roce 2030. Od roku 2030 by akumulátory měly obsahovat 12 procent kobaltu, čtyři procenta lithia a čtyři procenta niklu z odpadu. V plánu je pak další zvyšování míry recyklace.

Ohledně možné spolupráce s automobilkami Kratochvíl řekl, že Ecobat je člen evropské organizace firem, která má smlouvu s jednou automobilkou. Podrobnosti však uvádět nechtěl.

„Projekt teď teprve nabíhá. Mám pocit, že ty automobilky, zatím co od nich slyšíme, si tu problematiku chtějí řešit sami. A to z toho důvodu, že jsou si vědomy, že baterie obsahují kovy, které jsou cenné a kterých třeba v budoucnu, nebude dostatek. Chtějí si udržet celý cyklus baterie pod svou kontrolou,“ shrnul jednatel.

Štěpán Řehák za společnost Škoda Auto uvedl, že pro vysloužilé lithiové baterie společnost připravila tzv. 2nd life program. „Kde baterie se zůstatkovou kapacitou využíváme prostřednictvím partnerské firmy, pro stavbu energetických úložišť. Baterie, které nelze v energetickém úložišti využít, pak Škoda převáží k pěti evropským recyklačním partnerům,“ popsal mluvčí. Řehák také napsal, že ŠKODA s koncernovými kolegy pilotuje vlastní recyklační zařízení v dolnosaském Salzgitteru.

Kratochvíl také uvedl, že problémem v oblasti recyklace je i zajištění bezpečného skladování baterií. Připomněl, že v Česku od letošního ledna platí nový zákon (o výrobcích s ukončenou životností pozn. redakce), v němž jsou podle Kratochvíla už obsaženy technické podmínky pro uskladnění lithiových baterií. Zároveň se o směrnici pro baterie jedná i na evropské úrovni. „A tam je ta otázka bezpečnosti řešena velice okrajově,“ míní Kratochvíl. Vzorem by podle něj mohl být předpis ADR (Accord Dangereuses Route) o silniční přepravě nebezpečných věcí.

Baterie až pro 800 tisíc aut

Plánovaná česká továrna na výrobu baterií do elektromobilů, takzvaná gigafactory, by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin. To by mělo vystačit pro 400 až 800 tisíc osobních automobilů ročně. Záleží na technologii výrobce, respektive výrobců baterií z cínoveckého lithia, a potřebě kapacity finálních baterií, informovala mluvčí energetické společnosti ČEZ Barbora Peterová.

V současném plánu projektu těžby lithia společnosti Geomet, ve které má polostátní ČEZ majoritní podíl, je podle ní vytěžení a následné zpracování 34,5 milionu tun rudy během 21 let od začátku těžby, která se plánuje na rok 2025.

„Zatím jsme neidentifikovali žádné zásadní překážky, které by budoucí těžbě a následnému zpracování bránily. Provádíme desítky zkušebních vrtů a pracujeme na finální ekonomické a technologické studii proveditelnosti. Ta má upřesnit závěry z předběžné studie proveditelnosti a přinést odpovědi na všechny důležité otázky. V zásadě na to, jak otevřít důl a jak těžit a jak pak z vytěženého materiálu získat lithium,“ řekla mluvčí ČEZu Peterová.

Konečné rozhodnutí by podle ní mělo padnout v roce 2023, pak by mohla následovat stavba závodu s tím, že zahájení těžby by bylo v roce 2025.

„Paralelně běží práce na povolovacích řízeních včetně běžícího procesu EIA (posudek vlivu na životní prostředí). Nyní čekáme na vyjádření ministerstva, které stanoví oblasti, na které se máme zaměřit při zpracování dokumentace vlivu stavby na životní prostředí,“ uvedla mluvčí.

Hodně velké plány

Investice za 50 až 60 miliard korun, rozsah produkce 40 až 55 gigawatthodin kapacity baterií pro elektromobily, start výroby nejdříve v roce 2025. Takové mají být po úterku parametry první plánované bateriové gigafactory v České republice.

Její vznik předpokládá memorandum o porozumění mezi společností ČEZ a vládou, které v úterý podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Zmíněný ČEZ by měl mít v plánované továrně roli menšinového akcionáře. Nabídnout by mohl vhodné lokality (nejlépe zatím vychází prostor po odstavené elektrárně Prunéřov I u Chomutova) a také dodávky zelené energie z plánovaných fotovoltaických parků v Ústeckém kraji.

„Počítáme s dodávkami lithia z Cínovce, kde bychom mohli začít těžit v polovině roku 2025,“ uvedl po podpisu memoranda Daniel Beneš.

Kdo tedy bude hlavním akcionářem první české gigafactory?

Ministerstvo průmyslu a ČEZ jednají se dvěma vážnými zájemci, kterými jsou německý Volkswagen a jihokorejské LG Chem. Dohodnout se aspoň s jedním partnerem chtějí na podzim. Podle slov vicepremiéra Havlíčka je možné, že se stát dohodne s oběma zájemci a Česko bude mít velkovýrobny baterií dvě. Možnosti investice v Česku sondují i další zájemci.

Aktivní roli v celém příběhu by měl sehrát také stát.

„Pomůžeme s výběrem lokality, náborem zaměstnanců i navázáním spolupráce s vědou a výzkumem,“ řekl Karel Havlíček.

Vláda počítá také s napojením nové gigafactory na železniční a dálniční síť či s poskytnutím investičních pobídek, například ve formě daňových úlev. Plánovaná gigafactory má nabídnout 2300 až 2500 přímých pracovních míst, ale také další tisíce mít v navazujících firmách a službách.

Pokud se partneři první (případně i druhé) bateriové gigafactory shodnou na výstavbě závodu v Česku, bude to znamenat zlom ve „smolném“ trendu posledních let. Zatímco v Německu, Polsku či Maďarsku již obří závody na výrobu baterií pro elektromobily či ukládání energie vyrostly, nebo jsou ve výstavbě, Česku se zatím podobné investice vyhýbaly.

Neprosadil se ani žádný z domácích výrobců velkokapacitních baterií. Největší ambice měl v tomto ohledu projekt HE3DA, který většina expertů a pozorovatelů dění v oboru označuje za zklamání či neseriózní záměr. Tématu baterií HE3DA ve v minulých týdnech a měsících Ekonomický deník opakovaně věnoval, upozornil na kauzy klíčových lidí za projektem (včetně Radomíra Pruse a Jaromíra Kučery) i na svérázný fundraising.

Pro výrobu baterií je důležité zprovoznit těžbu lithia v Krušných horách. Vedoucí odboru surovinového informačního systému České geologické služby Jaromír Starý dnes řekl, že v Česku je v současnosti evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 milionu tun lithia. Uvedl, že v České republice jsou proti dřívějším třem už jen zhruba dvě procenta světových zdrojů lithia.

„Průzkumy a přírůstky zdrojů ve světě pokračují,“ vysvětlil Starý.

V Česku je malé množství na ložisku ve Slavkovském lese a naprostá většina na Cínovci. „Předmětem dobývání budou nejbohatší a nejpřístupnější části cínoveckého ložiska,“ dodal.

(hrb, dtr, čtk)