Ropa jen málo přispívá k hospodářskému růstu vyspělých, ale i rozvojových zemích. Naopak hrozí celosvětové ekonomické zpomalení, především v produktivitě.
Od začátku roku 1970 platí jednoduchá rovnice: prudce rostoucí cena ropy téměř vždy poslala ekonomiky do recese. Toto pravidlo platilo například v letech 1973-1974, 1979-1980, 1990 nebo v roce 2008. Mezitím období, které je spojené s poklesem cen ropy – jednalo se o první polovinu 80. let a druhou polovinu 90. let, zase bylo charakteristické ekonomickým růstem.
Existuje pro to důvod. Když také cena ropy stoupá, tak producenti můžou uspořit peníze na některé další neočekávávané události. Když zase jde cena dolů, tak na tom spotřebitelé vydělávají na nižší inflaci a tedy rychlejším rostoucím mzdám. Klesající cena ropy poskytuje stimul v rukou spotřebitelů a má podobný účinek jako například pokles daňového zatížení. Barel ropy se v současné době obchoduje za přibližně 30 dolarů za barel, zatímco ještě v srpnu 2014 byla za 115 dolarů.
Rovnice levná ropa = vysoký růst platit nemusí
Stará rovnice, že by z levné ropy by měla profitovat celá ekonomika, nemusí vždy platit. Celosvětový růst totiž spíše zpomaluje než by zrychloval. A reakce trhů je taková, že nízká cena ropy není z důvodů vysoké nabídky, ale spíše ze slabé poptávky.
Inflace je také nižší než se očekávala, ve většina západních zemí není plněn inflační cíl (pozn. ČNB stanovila u nás 2procentní inflační cíl). A to vytváří podhoubí pro měnové války – jednotlivé země chtějí znehodnocovat své měny, aby se stály konkurenceschopnější, často však na úkor svých obyvatel. Čína přikročila k mírnému znehodnocení měny, ECB drží sazby na nule. Jediný Fed mírně zvýšil úrokové sazby, ale další zvyšování nejspíše zastaví nelichotivé ekonomické údaje.
Je potřeba připomenout, že Čína nyní trpí obrovskou vnitřní ekonomickou nestabilitou. Jedné z nejhorších světových recesí v roce 2008-2009 se Číně podařilo uniknout prostřednictvím obrovských vládních výdajů a úvěrového boomu. Jen se tím však oddálila očistná krize, která má přijít. Čtěte více: ČÍNA MÁ VÁŽNÉ PROBLÉMY, BUBLINY SPLASKÁVAJÍ
Pekingské vedení se sice snaží povzbudit spotřebu u svých lidí a snížit tím závislost na závislosti na vývozu, je to však běh na dlouhé a velmi komplikované trati. Utlumování průmyslu může vyvolat u čínských politiků pokušení na další znehodnocování měny. Kdyby tomu došlo, pak to zcela jistě přidělá centrálním bankéřům ve Fedu vrásky. Američtí ekonomové totiž dlouhodobě kritizují podhodnocenou čínskou měnu, která prohlubuje americký obchodní deficit.
Pokles produktivity práce je nutné brát vážně
USA má také problém kvůli klesající produktivitě práce (v prosinci klesla o vysoká 3 %), což se také začíná projevovat na mzdách. Jedním z vysvětlení je také to, že pracovní místa jsou také vytvářena v nekvalifikovaných profesích s nízkou úrovni mezd, což také k růstu mezd příliš nepřispívá – naopak tyto profese snižují průměrné mzdy v celé ekonomice. U nás je situace podobná, tisíce pracovních míst vznikla v logistice, například ve skladových halách, kde nacházejí uplatnění především nekvalifikovaní zaměstnanci.
Problémem nejen pro americké zaměstnance je také to, že zaměstnavatelé začali předpokládat, že nulová inflace je trvalý stav, což se také promítá do mzdových vyjednávání. Do mzdových vyjednávání se ale také promítne to, že produktivita práce nejspíše bude růst velmi pomalu – technologické vymoženosti se stále hůře aplikují do efektivizace výroby. Zatímco v období 1999 až 2006 produktivita rostla průměrně o 2,6 %, tak v roce 2014 zpomalil růst na 2,1 % a podle prvních údajů také nejspíše zpomalovala i v roce 2015. „Je to celosvětový jev, a tak jej musíme brát velmi vážně,“ uvedl podle listu FT hlavní ekonom Conference Board Bart van Ark.
Nízká cena ropy tak bohužel v dalších letech ekonomický růst nezpůsobí. Možná také do USA, ale dalších zemí, zamíří recese. Čtěte také: PRAVDĚPODOBNOST RECESE V USA SE VÝRAZNĚ ZVÝŠILA
Arsen Lazarevič
(Zdroj: theguardian.com)
