Již za patnáct měsíců usedne Česká republika do pomyslného křesla předsedy 27 členských zemí EU. Resort zemědělství zatím připravuje seznam témat, která na něj budou na předsednickém stole čekat. Vedle udržitelné spotřeby pesticidů nebo značení potravin to budou i rybolovná práva v unijních mořích. Konkrétní věcné priority rezort ještě upřesní. Budoucí ministr zemědělství také pozve své unijní kolegy na jednání do Prahy.
Když se řekne zemědělství a Brusel, tak v současné době to znamená – vedle dopadů koronavirové krize – především vrcholící diskuzi o reformě společné zemědělské politiky a nových pravidlech pro rozdělování evropských dotací. Kdo situaci sleduje, tak ví, jak důležitou roli sehrála v druhé polovině minulého roku německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, na níž letos navázala její kolegyně z Portugalska Maria do Céu Antunesová. Za necelých patnáct měsíců se na jejich místě ocitne i český ministr zemědělství.
V čele všech resortních jednání zemí EU bude Česká republika stát mezi červencem a prosincem 2022. Češi tak budou řídit diskuse o návrzích legislativních norem, vyjednávat společné unijní pozice a hledat možné kompromisy se zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu.
Vláda již schválila rozpočet a obecný rámec pro obsahové priority českého předsednictví v Radě EU, instituce zastupující v rámci unijních orgánů hlas členských států. Informací o tom, jakou konkrétní agendu chce ČR v EU nastolit a aktivně moderovat, však zatím příliš mnoho není. Tak nosný pilíř jako reforma společné zemědělské politiky český rezort zemědělství nečeká (pokud tedy vše půjde, jak má, a nová pravidla se skutečně spustí se začátkem roku 2023). „Byl sestaven seznam témat, u kterých je pravděpodobné, že mohou být projednávána během českého předsednictví. Ta budeme v nadcházejícím období dále upřesňovat,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Evropě jsme to již jednou osladili
Konkrétní věcné priority českého předsednictví rezort zemědělství podle Bílého teprve připraví v návaznosti na aktivity Evropské komise a vývoj spolupráce v rámci tzv. předsednického tria. V něm je vedle Česka Francie, která předsedá v první polovině roku 2022, a Švédsko přebírající pomyslnou štafetu od Čechů. „Tato spolupráce s Francií a Švédskem na společném programu se rozbíhá a bude řešena v nadcházejících měsících,“ upřesnil Bílý.
Je to již podruhé, co se Češi ujmou předsednické role. Premiéru se sebevědomým heslem „Evropě to osladíme“ jsme si odehráli v první polovině roku 2009. Nakonec jsme si to osladili především sami. To když v březnu padla vláda Mirka Topolánka (ODS) po vyslovení nedůvěry parlamentní opozicí vedené ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem. Vyměnit se tak museli i ministři zemědělství. Petra Gandaloviče (ODS) nahradil v nové úřednické vládě Jana Fischera na návrh ČSSD tehdejší ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta.
Konkrétní priority ještě neznáme
Česká vláda již oznámila, že jako klíčová témata vidí mezinárodní bezpečnost, vnitřní trh, udržitelnost nebo budování digitálního trhu. Vše se nicméně bude odvíjet od ekonomické obnovy a spolupráce po koronavirové krizi. Jak zmínil Bílý, jednotlivé resorty postupně upřesňují vlastní agendy a priority. Příslušný vládní materiál však zatím představuje spíše monitoring legislativních a nelegislativních plánů Evropské komise.
Je pravda, že Češi budou předsedat na konci volebního cyklu Evropského parlamentu a mandátu Evropské komise. Od Francouzů tak převezmou řadu rozjednaných předpisů. Ty bude Evropská komise postupně předkládat tak, jak si předsevzala ve svých již zveřejněných strategických dokumentech. Resortu zemědělství se budou týkat zejména návrhy, které Komise avizovala v rámci Zelené dohody pro Evropu, jejíž součástí jsou i strategie pro udržitelnou produkci a spotřebu potravin a pro biologickou rozmanitost.
Češi tak pravděpodobně budou mít na stole novelu unijní směrnice o udržitelném používání pesticidů. Ta by měla zaktualizovat pravidla pro ochranu rostlin a zpřísnit posuzování rizik pesticidů pro životní prostředí. Evropská komise tlačí na snižování spotřeby pesticidů dlouhodobě. Do roku 2030 by měla podle ní klesnout za celou EU o 50 procent. Je to velké téma právě nyní, kdy země EU připravují své strategické plány pro novou (ještě nedořešenou) společnou zemědělskou politiku. A v této souvislosti poukazují právě na to, že se jim těžko plánuje, když novela normy o pesticidech bude teprve předložena.
Výživná jednání o nutričním semaforu
V průběhu roku 2022, spíše v jeho druhé polovině, má Evropská komise předložit také sérii legislativních změn souvisejících se zmíněnou potravinovou strategií. Ty by se měly týkat pravidel pro uvádění informací na obalech potravin. Očekává se návrh na rozšíření povinnosti označovat nejen zemi původu ale i výrobce nebo větší harmonizace zdravotních a výživových tvrzení.
V této souvislosti se v bruselských kuloárech hovoří o zavedení již existujícího systému barevného semaforu Nutri-Score. Ten na pětimístné škále barev od červené po zelenou v principu rozděluje potraviny na zdravé a méně zdravé. Je to velké téma již teď a čeká se velký boj. Zmíněný systém preferuje například Francie, Německo nebo Nizozemí. Silně s ním však nesouhlasí Švédsko, které má svůj vlastní zavedený systém a přímo na poplach bijí středomořské státy jako Itálie a Španělsko. Ty se bojí ztráty renomé tzv. středomořské stravy, která je již zavedeným pojmem. Svým založením na těstovinách a olivovém oleji však nevychází ze systému Nutri-Score dobře.
K nápadu se staví negativně i Češi. A jak již dříve potvrdil mluvčí resortu Ekonomickému deníku, ministerstvo zemědělství už vůbec nesouhlasí s tím, aby se takové značení uvádělo na přední straně obalu, které je z principu zjednodušující. „Současný stav označování nutričních údajů, tj. tabulku výživových údajů, považujeme za plně dostačující pro informovanou volbu spotřebitele,“ uvedl Bílý.
V případě tak jasně vymezené národní pozice předsednická role prosazování vlastních protinávrhů spíše komplikuje. Země totiž funguje především jako moderátor debaty a hledač kompromisních řešení. Češi mají ale v tomto ohledu štěstí. Popsané legislativní změny se začnou za Čechů teprve projednávat, takže na prosazování vlastních pozic budou mít ještě dost času.
Velmi citlivé budou rybolovné kvóty
Vedle pesticidů a značení potravin však čeká na Čechy řada dalších témat, Evropská komise stále nevytáhla všechny své trumfy. Ještě letos by měla zveřejnit novou strategii pro půdu, na níž – spolu se strategií pro lesnictví – by měla navázat nová legislativa zakotvující cíle EU ohledně obnovy přírody a zachování její biologické rozmanitosti.
A dojde i na oblasti, které nejsou Čechům příliš blízké, jako jsou například rybolovné kvóty. Jakkoli dokážeme formulovat své zájmy v oblasti sladkovodní akvakultury, mořský rybolov není logicky pro ČR prioritou. Trochu paradoxně však bude právě tato agenda během českého předsednictví jednou z těch politicky nejcitlivějších. Česko tak bude muset moderovat nelehkou debatu nad rybolovnými kvótami v unijních vodách, v některých případech i mimo ně. Zapojit bude zapotřebí i nečlenské země jako Norsko a Velká Británie.
Ministr zemědělství pozve své kolegy do Prahy
Celkový rozpočet na předsednictví ve výši 1,24 miliardy korun vláda odsouhlasila již v závěru roku 2019. Z toho má jít 580 milionů na zajištění zhruba dvou set akcí v ČR, 86 milionů na komunikační strategii a zbytek na personální náklady.
Ve srovnání s předchozím předsednictvím jde o zhruba třetinovou částku. To část opozice považuje za silně podhodnocené. Rozpočty jiných unijních států, s výjimkou Slovenska v roce 2016 a Malty o rok později, bývají o dost vyšší. Právě příliš nízký rozpočet měl být jedním z důvodů, proč vloni v létě z funkce velvyslance ČR při EU, budoucího hlavního koordinátora českého předsednictví, odešel letitý bruselský úředník Jakub Dürr (v říjnu ho nahradila zkušená diplomatka Edita Hrdá). Stát zároveň plánuje najmout kolem 200 nových lidí, z toho 58 bude vysláno do Bruselu. V roce 2009 to přitom bylo kolem 350 úředníků.
Ministerstvo zemědělství konkrétní rozpočet vyčleněný pro resort, a zda ho považuje za dostačující, na dotaz Ekonomického deníku neupřesnilo. Nicméně Úřad vlády mu přidělil celkem sedm nových pracovních míst, z toho tři již vloni. Resort také uspořádá necelou dvacítku akcí na různé úrovni i na území ČR, včetně tradičního neformálního setkání ministrů v předsednické zemi. Podle Bílého se většina akcí uskuteční v Praze.
„Témata jednání, včetně neformální Rady, budou stanovena později, a to i v návaznosti na aktuální agendu a priority v zemědělské oblasti a výsledky francouzského předsednictví,“ upřesnil mluvčí. Ministerstvo doufá, že jednání budou probíhat prezenčně. „Jsme však připraveni přejít na variantu online zasedání. Případně na kombinaci online zasedání s nezbytným počtem fyzických zasedání v rámci tzv. hybridního předsednictví,“ dodal Vojtěch Bílý na závěr.
Helena Sedláčková
