Pondělí, 21. června, 2021

První supertrialog o reformě společné zemědělské politiky EU průlom nepřinesl

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Očekáváné páteční jednání na nejvyšší úrovni k novým pravidlům společné zemědělské politiky EU mezi zástupci Evropského parlamentu, ministrů zemědělství a Evropské komise žádný zásadní průlom nepřineslo. Portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová oznámila dosažení kompromisu v některých dílčích tématech. Otázky, kde jednající strany zaujímají zcela protichůdné pozice, však otevřeny nebyly. Cesta k dohodě, jíž je zapotřebí dosáhnout do června, je tak ještě dlouhá.

Zatím žádný zásadní posun. Tak lze stručně shrnout výsledky pátečního prvního a napjatě očekávaného „supertrialogu“ o nastavení nových pravidel společné evropské zemědělské politiky a rozdělování finančních podpor mezi zemědělce do roku 2027. Se všemi třemi vyjednavači Evropského parlamentu (za každý ze tří potřebných legislativních předpisů jeden) se sešla portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová zastupující ministry zemědělství členských zemí EU. Doprovodili ji zemědělský eurokomisař Janusz Woiciechowski a Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise odpovědný za realizaci Zelené dohody.

„Vytvořili jsme základ pro naši dohodu, bylo to velmi konstruktivní jednání,“ komentovala to nadšeně na tiskové konferenci v pátek večer do Céu Antunesová. „Dohodli jsme se na řadě věcí, které nyní budou dojednány na technické úrovni,“ dodala.

Posléze nicméně upřesnila, že na programu byly především ty body, kde šlo očekávat posun v jednání, například co se týče „nového modelu provádění“, který zavádí kontrolu výkonu vázaného na sadu indikátorů, nebo opatření v sektoru vína. Na témata, kde europoslanci a ministři zastávají naprosto protichůdné názory, jako je například dobrovolnost zastropování či definice skutečného zemědělce, se zatím vůbec nedostalo. „Nejednali jsme ani o sociální podmíněnosti či o zelené architektuře. To jsou velmi specifická témata,“ uvedla ministryně. Začít s těmito složitými otázkami už teď by podle ní znamenalo postupovat mnohem pomaleji.

Do Céu Antunesová nevyhověla ani žádosti novinářů, aby tedy blíže popsala detaily kompromisu dojednaného v pátek. „Dosáhli jsme obecného porozumění. Teď na tom budou naši kolegové na technické úrovni dále pracovat,“ reagovala s tím, že všichni mají vůli se dohodnout a uvědomují si, že každý musí dělat kompromisy. Připustila však, že „dokud není všechno dohodnuto, tak není dohodnuto nic“. Další supertrialogy tak budou následovat.

Zbývají tři měsíce

Dohoda nad reformou společné zemědělské politiky EU a pravidly, jak rozdělovat miliardové dotace, je jednou z hlavních priorit současného portugalského předsednictví v Radě EU. Ministryně do Céu Antunesová si zatím, alespoň na veřejnosti, neúspěch nepřipouští. Věří, že se jí podaří do konce června, kdy její mandát končí, dohodu mezi europoslanci a unijními ministry zemědělství vyjednat.

Času je však velmi málo. Reálně by bylo zapotřebí se na textu tří klíčových předpisů dohodnout již během května, tedy za tři měsíce. Pozice obou stran se však zatím v příliš mnoha bodech rozcházejí. A právě skončený první „supertrialog“ (třetí stranou je zástupce Evropské komise) ukázal, že cesta do cíle bude ještě hodně dlouhá.

Nejsme děti, zlobí se europoslanci na ministry zemědělství a jejich (ne)ochotu dohodnout se na rozdělování dotací

Brzká domluva je však nezbytná, protože nová pravidla mají začít platit od roku 2023 (původně to mělo být dokonce již letos). Pro to je třeba přijmout nejen základní právní rámec, ale také řadu dalších prováděcích předpisů. Unijní země pak musí ještě do konce roku dokončit své strategické plány, podle nichž budou nová pravidla provádět, ty zase bude posuzovat Evropská komise. Teprve až po jejich schválení bude možné finalizovat konkrétní podmínky finanční podpory. A na ty se zase budou muset ještě připravit sami zemědělci.

Evropská komise sdělila ČR, co má napsat do nových pravidel pro čerpání zemědělských dotací

Ministři: návrhy EP způsobí další byrokracii

Ještě před samotným trialogem se začátkem minulého týdne sešli také ministři zemědělství, aby své současné předsedkyni doladili vyjednávací pozici. I zde se ukázalo, že přes určitý posun směrem k dohodě zůstávají některé pozice zatím neměnné. Jedním z hlavním argumentů ministrů jsou především obavy z nadměrné byrokracie, kterou podle nich požadavky Evropského parlamentu vyvolají. Přitom jedním z hlavním cílů nových pravidel mělo být právě zjednodušení papírování.

„Je důležité vnímat, že za administraci jsou odpovědné členské státy, nikoli Evropský parlament,“ komentoval to na ministerském jednání náměstek českého ministra zemědělství Jiří Šír, který zde zastupoval svého šéfa Miroslava Tomana (ČSSD).

Na zcela opačných březích stejné řeky stojí europoslanci a ministři v otázce dobrovolnosti zastropování přímých plateb nebo používání definice skutečného zemědělce (europoslanci chtějí obojí povinně). „Obdobnou definici jsme již v minulosti zavedli a musíme konstatovat, že se jeho implementace pro administrativní zátěž a nejasný výklad neosvědčil. ČR proto odmítá, aby miliony zemědělců v EU, kteří hospodaří na půdě a chovají zvířata, byli každoročně podrobováni dotazům, zda jsou skutečnými zemědělci,“ řekl na jednání Šír. Ten také odmítá, aby se variantou zastropování stala nepřiměřená degresivita, tedy postupné snižování plateb podle velikosti obhospodařovaných ploch. „Vhodným nástrojem cílení finančních prostředků je zapojení redistributivní platby s navýšením podpory pro malé zemědělce,“ dodal k tomu.

Složitá jednání tedy budou pokračovat. To, zda budou úspěšná, zatím zůstává nejasné. „Pokud budeme trvat na svých pozicích, nikam se nedostaneme. Kompromis není slabost, potřebujeme zrychlit,“ apelovala na své kolegy v úterý německá ministryně zemědělství Julia Klöckerová, která ministrům zemědělství předsedala v druhé polovině loňského roku. „Potřebujeme flexibilitu, ale nikoli volnost pro všechny. Nemůžeme nechat vše na volném rozhodování, pak by se nic nezrealizovalo. Něco může být povinné a něco jiného flexibilní,“ dodala Klöckerová na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter