Při nákupu pasivních sledovacích systémů pro českou armádu nebyl spáchán trestný čin. Vojenská policie, která se případem zabývala, ukončila vyšetřování.
Ministerstvo obrany se rozhodlo od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Zaplatí za ně 1,245 miliardy Kč bez DPH (asi 1,5 miliard Kč s DPH). Ministerstvo obrany čelilo na začátku letošního roku kvůli zakázce kritice. Vládu úřad původně informoval, že za ně zaplatí 780 milionů korun, výsledná cena za dva komplety ale byla asi 1,5 miliardy korun. Rozdíl ministerstvo zdůvodnilo tím, že původně udávaná cena vycházela z několik let starého průzkumu trhu a nebyla aktualizovaná. V mezičase se ale vyvinula technika i ceny. Kvůli zakázce se rozhodl ve funkci skončil náměstek ministra obrany Filip Říha.
O jeho rezignaci informoval Ekonomický deník 12. února jako první
„Vojenská policie prováděla šetření ve věci ‚Pasivního sledovacího systému Vera‘, kdy po shromáždění a vyhodnocení spisového materiálu nedospěla ke skutečnostem důvodně nasvědčujícím tomu, že byl spáchán trestný čin,“citoval server iRozhlas mluvčí Vojenské policie Nikolu Hájkovou.
Ministerstvo cenu hájilo, poukazovalo na znalecký posudek, který částku označil za v čase a místě obvyklou. Zakázku podpořily i ministerské kontroly. Ty se zabývaly nejen pořízením pasivního sledovacího systému, ale i dalšími zakázkami, které byly soutěženy za „náměstkování“ Filipa Říhy. Podrobně jsme o tom psali v textu Po problémech s pasivním radarem obrana počká s podpisem smluv na modernizaci tanků a vrtulníků. Poslanci tehdy kritizovali především komunikaci ministerstva obrany s podvýborem pro akvizice, který je nejbližším partnerem ministerstva obrany při projednávání plánovaných nákupů. Jejich názory na konec náměstka pro vyzbrojování si můžete přečíst v tomto textu .
-čtk-, -chl-
