Pátek, 16. dubna, 2021

Přerov, Prostějov či Liberecký kraj vymáhají škody z veřejných zakázek. Na kartelové dohody je upozornil ÚOHS

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Řada samosprávních i centrálních úřadů musí řešit takzvaný bid rigging. Jde o zakázané dohody účastníků veřejných zakázek a o způsob, jak zakázku pro zadavatele uměle prodražit. Státní i místní samospráva o této problematice ví a většina se ji snaží sledovat. Zjišťování a hlavně vymáhání škod je však během na dlouhou trať, byť stačí doložit jen výši škody. Na nekalé dohody kraje a obce v dopise nedávno upozornil předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Tajné kartelové dohody účastníků veřejných zakázek s cílem ovlivnit výsledek výběrového řízení ve svůj prospěch. Tak definuje bid rigging ÚOHS. Zadavatelé veřejných zakázek ale nejsou úplně bezbranní. Mohou totiž uplatnit celou řadu preventivních opatření. Pokud ÚOHS kartel zjistí, poškozený by měl škodu po účastnících tendru vymáhat. Oslovené samosprávy a organizace ale upozorňují na to, že odhalování a následné prokazování škody je zdlouhavé a komplikované.

Za sníženou pokutu přiznání

Dvě tajné kartelové dohody už museli řešit v Přerově. V prvním případě šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu na poradenské služby v souvislosti s projektem v rámci integrovaného operačního systému. Podle ÚOHS společnosti RPSC ideas, Renards, Eunice Constulting a Erste Grantika Advisory v této zakázce koordinovaly účast a nabídky do výběrového řízení. Dohodly se tak, že nejvýhodnější nabídku podá společnost RPSC ideas, pro kterou měla být v roli subdodavatele společnost Eunice Consulting, a společnosti Renard a Erste Grantika Advisory podaly méně výhodné nabídky. Ve vzájemné shodě tak firmy ovlivnily výsledek tendru a narušily hospodářskou soutěž. ÚOHS společnosti pravomocně potrestal v rozmezí od 50 do 880 tisíc korun.

Podruhé šlo o veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění. Tentokrát se společnosti Autocont, Tesco SW, O2, Emos a Bach systems společně domluvily na rozdělení plnění veřejné zakázky a všechny, s výjimkou O2, se podílely i na tvorbě zadání zakázky s cílem ovlivnění jejího výsledku tak, aby byla podaná nabídka vítězná. V tomto případě ÚOHS udělil pokuty v řádech statisíců až desítek milionů. Nejvyšší sankce přitom musely zaplatit firmy Autocont a Tesco SW (obě shodně 36 552 000 korun) a O2 (38 224 000 korun).

Město už škody začalo vymáhat. „Aktuálně jsou obě řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pravomocně skončena. Jedno ze správních řízeních bylo ukončeno takzvaným narovnáním, kdy se účastníci kartelu k protisoutěžnímu jednání doznali výměnou za snížení pokuty. Proti druhému z rozhodnutí byl podán rozklad,“ uvádí Lenka Chalupová z kanceláře přerovského primátora.

Dohodnuté stavební zakázky

„V současné době prověřujeme čtyři výběrová řízení z let 2009 a 2010, při nichž došlo k uzavření zakázaných dohod. Na tuto skutečnost nás upozornil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Aktuálně vyhodnocujeme, které další kroky v této věci bude statutární město Prostějov činit,“ popisuje situaci Jana Gáborová z prostějovského magistrátu.

V tomto případě ÚOHS o porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže pravomocně rozhodl už v roce 2019. Rozhodnutí se týkala stavebních zakázek třeba na výstavbu sportovní haly, dostavbu sportovního centra či realizaci energetických úsporných opatření v prostějovské základní škole.

Nejvyšší pokutu ve výši více než 13 milionů korun si od ÚOHS „odnesla“ firma Eurogema CZ, která se účastnila hned několika dotčených výběrových řízení.

Soud o náhradu škody

ÚOHS na jedno pravomocné rozhodnutí v souvislosti s bid riggingem upozornil i Liberecký kraj. Krajský úřad aktuálně prověřuje možnosti vymáhání náhrady škody.

Společnosti Dafe-Plast Jihlava, OSF 2000 a Sulko zde měly koordinovat účast a nabídky do výběrového řízení na výměnu otvorových výplní v jedenácti objektech Libereckého kraje. Nejvyšší pokutu přitom ÚOHS udělil poslední jmenované společnosti, a to ve výši více než 15,5 milionu korun.

„V poslední den lhůty byly podány celkem 3 nabídky, nabídku podala společnost Dafe-Plast (9.08 hod., s nabídkovou cenou 88 587 922,22 Kč bez DPH), Sulko (9.53 hod., s nabídkovou cenou 69 696 917,31 Kč bez DPH) a OSF (10.33 hod., s nabídkovou cenou 84 652 824,75 Kč bez DPH),“ uvádí se v rozhodnutí ÚOHS. Společnost OSF však byla v průběhu řízení z důvodu nesplnění základních a ekonomických kvalifikačních předpokladů vyloučena. Vítězem tendru se tak stala společnost Sulko.

„Pokud by úřad dospěl k závěru, že mu škoda vznikla, pak bude účastníky zakázané dohody vyzývat k náhradě škody. Jelikož je ale tato záležitost v procesu odvolání a soudních žalob, a dosud soud nerozhodl, nedá se v této chvíli sdělit podrobnější informace,“ sdělil Ekonomickému deníku Filip Trdla z Libereckého kraje.

Rozhodnutí Evropské komise

Na zatím nepravomocné rozhodnutí ÚOHS upozornil Olomoucký kraj. Krajský úřad Ekonomickému deníku potvrdil, že jeden případ bid riggingu nyní prošetřuje.

Trestní řízení ve fázi vyšetřování pak řeší i olomoucký magistrát. Město zde, v souladu se zákonem a péčí řádného hospodáře, uplatňuje práva poškozeného.

Kartelové dohody se v některých případech řeší až na úrovni Evropské unie. V roce 2016 uložila Evropská komise sankci v souhrnné výši 3,8 miliardy šesti předním výrobcům nákladních vozidel. A tato dohoda se dotkla i České republiky.

„Mezi účastníky kartelu patří společnosti Scania, Daimler, DAF, Iveco, MAN a Volvo/Renault. Uvedené se týkalo i nákladních automobilů, jenž byly dodány České poště, konkrétně šlo o automobily Iveco. Na základě zmiňovaného rozhodnutí byla podána žaloba na náhradu škody u soudu v Amsterdamu,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Dodává, že v současné době běží v této věci soudní řízení.

Složité prokazování

Většina oslovených krajů i měst o problematice bid riggingu ví a veřejné zakázky v tomto ohledu prověřuje.

K metodickým doporučením ÚOHS i v oblasti prevence bid riggingu při zadávání veřejných zakázek přihlíží třeba Královehradecký kraj. „I díky této skutečnosti jsme doposud v námi zadávaných zakázkách známky možného nezákonného postupu soutěžitelů spočívajícího v uzavírání kartelových dohod nezaznamenali. Nemáme ani informaci o tom, že by se podezření na bid rigging související s námi zadávanými veřejnými zakázkami v současnosti prošetřovalo,“ uvádí Jiří Klemt z Královehradeckého kraje.

Magistrát hlavního města Prahy ale upozorňuje na skutečnost, že obecně se případy bid riggingu velmi těžko prokazují a ani judikatura k této problematice není příliš rozsáhlá.

„Vždy prověřujeme validitu všech podaných nabídek, ověřujeme si reference a zkoumáme relevantnost nabídkové ceny, včetně prověření, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Před zahájením každého zadávacího řízení na veřejnou zakázku také vždy pečlivě stanovujeme předpokládanou hodnotu v aktuální výši cen na trhu,“ popisuje postup při realizaci veřejných zakázek Vít Hofman z pražského magistrátu.

Podle něj je tak možné zachytit mimořádně nízkou nabídkovou cenu u podaných nabídek, která může být jistým vodítkem vedoucím k nedovolené dohodě mezi dodavateli. Zároveň je možné včas zpozornět při zpětvzetí nejlevnější nabídky a reagovat pak neuzavřením smlouvy s druhým účastníkem v pořadí, jehož nabídková cena je naopak značně navýšena oproti běžné tržní ceně.

„Máme-li podezření, že jsou nabídky připravovány ve vzájemné shodě, pak se prostřednictvím magistrátního odboru veřejných zakázek obracíme s podnětem na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ doplňuje Vít Hofman. Kromě samotné metodiky ÚOHS bere Hlavní město Praha při případném vymáhání škod klíčový i pokyn ředitele magistrátu a primátora, který metodiku reflektuje.

Že je odhalování a následné prokazování bid riggingu v praxi velmi složité, potvrzují i v Jihomoravském kraji. Podle nich je to obtížné zvláště tehdy, když zadavatele přistupují ke standardizaci průběhu zadávacích řízení, využívají vzorové formuláře nabídky a další obdobné dokumenty a zadávací řízení probíhají elektronicky.

„Takže ani dřívější indicie zakázaných dohod, jako obdobná grafická úprava nabídek, obdobné formální chyby, doručení více nabídek jednou osobou či zaslání více nabídek z jednoho místa, byť sídla dodavatelů jsou různá, už se dnes neobjevují,“ vysvětluje Michal Cagala z krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Kroky pro snížení rizika uzavírání tajných dohod podniká i ministerstvo průmyslu a obchodu. Kromě průzkumu trhu či přeběžných konzultací požaduje i to, aby uchazeči předem uveřejnili, zda zamýšlejí využití subdodavatelů. Vede také „blacklist“ dodavatelů, kteří se dopustili závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění smluvního vztahu s ministerstvem.

„Pracovníci příslušných odborů zadavatele jsou odborníky na dané trhy, monitorují chování uchazečů a komunikují s kolegy od jiných zadavatelů. Nicméně s ohledem na charakter bid riggingu je pro zadavatele velmi obtížné získat možné důkazy o jeho existenci. Pracovníci ministerstva jsou proto poučeni o nutnosti sledovat podezřelé náznaky v rámci zadávacího řízení a o následném postupu,“ doplňuje za ministerstvo Miluše Trefancová.

S jedním případem bid riggingu se ministerstvo potýkalo v roce 2017. Společnosti BusinessCom a Nowatron Elektronik tehdy uzavřely dohodu a koordinovaly svou účast a nabídky do výběrového řízení k veřejné zakázce „Úprava řečnických stolků MPO“ pro ministerstvo průmyslu a obchodu a k zakázce „Obnova a doplnění AV techniky“ pro Národní galerii v Praze. Společnosti dosáhly slaďováním svých nabídek toho, že v obou výběrových řízeních zvítězila společnost BusinessCom. Vzhledem k tomu, že šlo o zakázku malého rozsahu v hodnotě necelých padesáti tisíc korun a ostatní nabídky byly ve srovnatelné cenové hladině, ministerstvo nakonec k vymáhání náhrady škody nepřistoupilo.

Omezení kontaktů mezi uchazeči

Města a kraje zpravidla připravují i školení pro zaměstnance, kde se snaží na problematiku bid riggingu upozorňovat. Konkrétní postupy v rámci realizace veřejných zakázek pak upravují interními postupy a stanovují preventivní opatření.

Například v Plzeňském kraji jde, kromě pravidelných školení pro zaměstnance, také o maximální omezení možného vzájemného kontaktu uchazečů a navazování kontaktů mezi uchazeči, třeba při prohlídce místa plnění. Stěžejní je pak podrobná znalost tržního prostředí s ohledem na předpokládanou tržní hodnotu veřejné zakázky.

Pokud existuje pravomocné rozhodnutí o existenci kartelové dohody, při řešení náhrady škody nemusí poškozené subjekty škodu prokazovat. Stačí, když doloží její výši.

Lucie Přinesdomová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter