Štěnice s kamerou do kanceláře šéfa odboru hospodářské kriminality pražské policie Pavla Klučky byly nainstalovány z popudu tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, vedeného Róbertem Šlachtou. Žádost pak k soudu dala Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Klučka byl nadřízeným letitého vyšetřovatele pražské hospodářské kriminálky Pavla Nevtípila, který vyšetřoval mimo jiné známý případ Čapí hnízdo. Dlouhou dobu se spekulovalo, z jakých důvodů byly štěnice v Klučkově kanceláři, kam Nevtípil často docházel, naistalovány. Dnes už je to jasné. Kvůli další známé kauze Bereta.
V kancelářích týmu, který šetří podezření na dotační podvod související se stavbou luxusní farmy Čapí hnízdo vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO), byly nalezen odposlechy, napsal v květnu roku 2016 deník Právo. Česká televize pak uvedla, že nález může mít souvislost s kauzou Jany Nagyové (nyní Nečasové).
Jak Ekonomický deník aktuálně zjistil, odposlech neměl s tzv. kauzou Nagyová vůbec žádnou souvislost. Naopak byl nařízen v úplně jiném případu – ke kauze Bereta. V té čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Obžaloba se týká údajného vynášení informací z trestních řízení.
„Vrchní státní zástupkyně v Praze podala dne 6. 1. 2015 opakovaně po doplnění požadovaných skutečností návrh na vydání povolení… …ke sledování osob a věcí a to vnitřních prostor kanceláře 6*35, která se nachází v 6. patře budovy Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, uživatele mjr. Mgr. Pavla Klučky, který je zařazen služebně jako vedoucí oddělení, na dobu šest měsíců,“ napsala do povolení soudkyně Věra Mathauserová. Ta je mimochodem soudkyní v Chebu, tedy takzvaně místně nepříslušném soudu.
Mathauserová dále povolení ke sledování dále 8. ledna 2015 napsala, že „probíhá prověřování podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se mohla dopustit JUDr. Dagmar Máchová státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze“.
Úkony trestního řízení byly přitom zahájeny už 29. července 2013.
Proč byly instalovány odposlechy u Pavla Klučky? V pátek 15. srpna 2014 se měl sejít v blízkosti budovy pražského policejního ředitelství obžalovaný z kauzy Bereta (letitý Klučkův kolega – pozn. red.) Igor Gáborík právě s Pavlem Klučkou.
„Se kterým se měl domlouvat jak prostřednictvím JUDr. Máchové ovlivní trestní řízení vedené u PČR KŘP hl. m. Prahy OŘP P-I, kdy JUDr. Máchová svým rozhodnutím by měla odejmout věc
prověřování současnému zpracovateli a delegovat ji na odbor mjr. Klučky,“ zněl důvod.
„Vrchní státní zástupkyně nyní navrhuje povolení sledování osob a věcí a to vnitřních prostor shora
kanceláře, neboť lze důvodně předpokládat, že sledováním shora popsané kanceláře budou zjištěny informace k trestním věcem, které zpracovává 3. oddělení hospodářské kriminality KŘP hl. Prahy řízené mjr. Klučkou. Popř. budou získány informace, které umožní policejnímu orgánu zjistit totožnost policistů, kterým ukládá mjr. Klučka pokyny k úkonům v rámci trestního řízení, ztotožněny by mohly být konkrétní trestní věci a tak bude moci policejní orgán případně ztotožnit osoby, které se setkávají s Igorem Gáboríkem či bude moci sledovat obstarávání důkazů ve věcech, které se snaží jmenované osoby ovlivnit. Dále by mohly být zjištěny informace o hierarchii osob uvnitř policejního oddělení, tedy mohlo by být zjištěno, kteří z policistů jsou obeznámení s fungováním vzájemné součinnosti mezi Igorem a mjr. Klučkou,“ stojí dále v povolení sledování Klučkovy kanceláře.
„Na základě návrhu vrchní státní zástupkyně a předložené části spisu soud dospěl k závěru,
že policejní orgán zmapoval kontakty mjr. Klučky s Igorem Gáboríkem, dále Igora Gáboríka
s JUDr. Máchovou a je možno učinit závěr, že JUDr. Máchová se spolu s Igorem Gáboríkem
a dalšími policisty snaží ovlivňovat s využitím svých pravomocí různá trestní řízení, přičemž
k této činnosti používají různých konspirativních metod, od kódovaných mobilních telefonů,
konspirativních hesel, po sjednávání schůzek přes prostředníky a vyhledání prostor, kde jsou
si jistí, že nemůže být nasazeno odposlouchávací zařízení či v případě podezření použijí rušičky, popř. prostory nechávají kontrolovat bezpečnostními agenturami, které disponují zařízeními k odhalení policií nasazené techniky. Vyhodnocením zatím provedeného prověřování je možno dospět k závěru, že může docházet ke zneužití pravomoci zejména ze strany JUDr. Máchové ale i policistů a to i mjr. Klučky. Vzhledem k těmto skutečnostem pak bylo povoleno sledování vnitřních prostor shora uvedené kanceláře,“ uzavřela povolení místně nepříslušná soudkyně Věra Mathauserová.
Inspekce případ odložila
Ekonomický deník připomíná, že Pavel Klučka nebyl v kauze Bereta obviněn ani obžalován. Tvrzení detektivů ÚOOZ ani vrchní státní zástupkyně o ohýbání vyšetřování se neprokázala. Za své pak vzala i řada podnětů ohledně údajného ovlivňování vyšetřování případů směrem k žalobkyni Dagmar Máchové.
Odposlechy byly přitom povoleny 8. ledna 2015 a první informace o jejich odhalení přinesl deník Právo až začátkem května 2016. Není známo, zda byly v provozu celou dobu, až do jejich odhalení.
Nainstalování odposlouchávacího zařízení do kanceláří pražské hospodářské kriminálky vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta případ odložila, když dospěla k tomu, že instalace sledovací techniky do kanceláře policisty nebyla trestným činem.
„V průběhu prověřování nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníků bezpečnostního sboru a celá věc byla odložena. Žádné další podrobnosti k případu uvolněny nebyly,“ sdělila Českému rozhlasu v září 2016 mluvčí inspekce Radka Sandorová.
Detektivové z pražské hospodářské kriminální policie se kromě kauzy Čapí hnízdo zabývali i případem zveřejnění odměn, které pobírala Jana Nagyová jako někdejší ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase. Na tu se právě soustředili lidé Róberta Šlachty.
Odposlechy objevil s bývalým kolegou sám šéf odboru hospodářské kriminality Pavel Klučka, dnes už bývalý.
Generální inspekce při uzavření vyšetřování nezveřejnila, kdo a z jakého důvodu je do kanceláří dal. Informace o tom, kdo nechal sledování Klučkovy kanceláře nařídit vyplývají až nyní, při hlavním líčení v kauze Bereta.
Ekonomický deník loni v květnu informoval o tom, že letitý vyšetřovatel pražské hospodářské kriminálky (a zároveň Čapího hnízda) Pavel Nevtípil odchází do civilu. Informace o Nevtípilově odchodu potvrdilo Ekonomickému deníku hned několik zdrojů, jeho kolegů i známých. Podle těchto poznatků Nevtípil uzavřel spis v kauze Čapí hnízdo a napsal návrh na podání obžaloby.
„Končí k poslednímu květnu, měl toho dost, tlaky, sledování a odposlouchávání kvůli kauze Bereta. Prý byl prověřovaný i kvůli kauze Vladimíra Sitty, známého z kauzy pražského Dopravního podniku,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden z oslovených zdrojů.
Něco na ni najděte!
V kauze Bereta se letos na podzim objevilo velmi závažné svědectví. Mimořádně třaskavou výpověď vyslechl na konci října soudní senát Okresního soudu Praha-východ, který kauzu Bereta řeší.
Před soudem vypovídal bývalý policista Jan Kopecký. Ten uvedl, že akce proti žalobkyni Máchové byla detektivům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nařízena. Prozradila mu to rodinná přítelkyně, policistka Vendula Kwasniaková, která byla jednou z vedoucích postav realizačního týmu kauzy Bereta.
„Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je? A ona řekla: Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech´,“ řekl u soudu Kopecký.
Jeho svědectví je další z alarmujících skutečností, provázejících kauzu Bereta od samého počátku.
Rodina Sittů je známá mimo jiné z jízdenkové kauzy pražského Dopravního podniku (spoluvlastnili papírnu Neograph ve Štětí – pozn. red.). Policie a státní zastupitelství si Vladimíra Sittu juniora hýčkalo jako jednoho ze dvou korunních svědků v tomto případu. Sitta byl s jedním z detektivů ÚOOZ a kolegou Kwasniakové – Davidem Plecitým – ve velmi úzkém vztahu.
Ekonomický deník výpověď Jana Kopeckého získal. Na jejím začátku vysvětlil, proč v roce 2014 odešel od policie.
„V podstatě jsem nechtěl odcházet, můj odchod nebyl úplně dobrovolný, ale jaksi Generální inspekce bezpečnostních sborů zorganizovala v podstatě smyšlené dezinformační řízení proti mé manželce (pražské policistce – pozn. red.), a poté trvalo skoro tři roky, než se očistila, než jsme dosáhli zproštění obžaloby v plném rozsahu, a bohužel v době, kdy já jsem byl jedním z vedoucích funkcionářů Služby kriminální policie na Kongresové, tak prostě to prostředí mi jasně dalo na vědomí, že vzhledem k tomu, že mám manželku ve vazbě a vyšetřovanou, tak že tam zkrátka nepatřím, takže jsem usoudil, že bude lepší odtamtud odejít,“ začal svou výpověď Jan Kopecký.
A zakrátko přidal ekrazit v podobě svědectví o tom, jak začala kauza Bereta.
„Na ÚOOZ byl mimo jiné takzvaný odbor V8, myslím, že to bylo padělání, a odboru V8 velela paní plukovnice Kwasniaková, a její spolupracovník byl nějaký pan plukovník nebo podplukovník Plecitý. Vendulu Kwasniakovou jsem znal dlouhá léta jako osobní přítelkyni, byla to spolužačka mojí manželky, stejně jako pan kolega Plecitý, kterého jsem tedy nikdy neviděl, ale mohu říci, že Vendula Kwasniaková byla už od začátku služební kariéry mojí paní, která nastupovala v roce 1994, rodinná přítelkyně. V podstatě ta Vendula se s mou paní hodně bavila i za mé přítomnosti a když pochopila, že já na té Kongresové (pražská policejní centrála – pozn. red.) mám poměrně velký přehled. Což se stalo v roce 2012, já jsem seděl tehdy u náměstka pro trestní řízení plukovníka Smékala a čekal jsem v předsálí, než on vyřídí nějakou poradu, kterou tam měl. A když na mě přišla řada, tak vylezla právě Vendula Kwasniaková, tam jsem se pobavili chvilku, ptal jsem se, co tam dělá, a ona řekla, že tam má nějaké jednání, měla jednání s náměstkem. Odešla, já jsem šel dovnitř a právě Smékal mi říkal, že to je s nimi peklo, že přišli s tím, to mi řekl mezi řečí, ne, že by mi to chtěl říkat, že přišli s tím, že dělá hospodářská nějakou domovní prohlídku někde u nějakých Sittů, a přišli za mnou, abych to zastavil. Říkal: ´Šlachta mi už od rána několikrát volal a teď tady byla ta kočka.´ To byla vlastně první indicie, kdy jsem pochopil, že vlastně ten útvar pod vedením Šlachty a té Venduly vlastně lobují za nějaký případ,“ řekl u soudu Jan Kopecký.
A pokračoval.
„A potom, to bylo v roce 2013, kdy jsem sezval větší skupinu přátel na moje čtyřicáté narozeniny, to bylo, mám pocit, že to bylo 8. června 2013, a na té oslavě se to posunulo vlastně o level dále, kdy ta Vendula tam viděla ty kluky z Kongresové, kteří tam byli, a viděla, že s nimi mám poměrně dobrý přátelský vztah, takže následně jsme se sešli v pizzerii Fresco Vento dole u řeky a tam mi řekla, že by potřebovala právě informace k paní JUDr. Máchové, že má za úkol vyřešit paní JUDr. Máchovou. To byla moje první indicie, kdy jsem zjistil, že existuje paní JUDr. Máchová,“ pokračoval ve své výpovědi Kopecký.
Předseda soudního senátu Michal Matouš poté položil Kopeckému otázku, zda poskytl Kwasniakové nějaké informace o žalobkyni Dagmar Máchové, která stojí v kauze Bereta před soudem jako obžalovaná.
„Já jsem ji neznal, tak jsem nemohl poskytnout žádné informace, ale vyděsila mě jedna věc, protože souvislost, kvůli které se to stalo, proto jsem mluvil o tom roce 2012, tak v té pizzerii mi právě tato policistka vysvětlila a rozkryla, že to je proto, že na Kongresové existuje útvar, nebo oddělení, což byli právě kluci, se kterými jsem se znal, to byli Nevtípil (bývalý vyšetřovatel kauzy Sittů nebo Čapího hnízda Pavel Nevtípil – pozn. red.), Klučka (kriminalista Pavel Klučka, u kterého ÚOOZ nainstaloval odposlechy – pozn. red.), a tato skupina, 3. oddělení, kteří vyšetřovali nějakou kauzu Sitta. Já jsem nevěděl, o co jde, ale z vyprávění Venduly jsem pochopil, že ten Sitta je nějaký znalec, se kterým se oni nějak přátelí, hlavně ten Plecitý a ona, a že je vyšetřovaný kvůli něčemu, a oni nechtějí, aby byl vyšetřovaný, takže se snaží nějakým způsobem to vyšetřování zastavit, a měla to dozorovat paní JUDr. Máchová. Já jsem se z toho v podstatě vylhal, protože mě se nechtělo v této souvislosti žádné informace zjišťovat, protože jsem nevěděl, o co jde, neznal jsem to vyšetřování, nevěděl jsem, proč se vyšetřuje, a hlavně mi přišlo divné, proč vlastně oni chtěli do toho vyšetřování zasahovat, takže jsem z toho byl takový trošku vyděšený, a víceméně jsme se poté začali vídat méně a méně a skončilo to v době, kdy jsem já skončil u policie,“ prohlásil dále Jan Kopecký.
Mluvila i o zásahu na vládě
Kopeckému pak položila několik otázek dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová a Kopecký zaregoval mimo jiné takto:
„Detaily, na které si vzpomínám, včetně data 8. 6. 2013, potom 25. 6. 2013, to jsou prostě pro mě klíčová data, kde se v podstatě odehrával jakýsi zlom v tom, kdy já víceméně zjišťuji, že rodinná přítelkyně, se kterou jsme sdíleli spoustu aktivit, tak najednou zjišťuji, že se víceméně uchyluje k něčemu, s čímž já jsem nebyl komfortní, takže to ve mně zanechalo nějakou stopu, zatímco věci, o kterých jsem se bavil s Igorem (obžalovaným Igorem Gáboríkem – přítelem Kopeckého – pozn. red.), tak mi prošly hlavou jedním uchem dovnitř, druhým ven… …K otázce, zda mohu přiblížit obsah toho hovoru s paní Kwasniakovou, uvádím, že na té oslavě toho 8. 6. 2013 jsme se bavili a tehdy mi Vendula říkala, že chystá něco velkého, že půjde tak vysoko, jak vysoko ještě nikdy nebyla. Já jsem říkal: ´Ty jo, co to znamená, to půjdete někoho zatýkat?´ a byl jsem jako fakt zvědavý. Ona říkala: ´Nech se překvapit, uvidíš sám.´ 13. 6. vlastně byl zákrok na Úřadu vlády, takže jsem pochopil, že jsme mluvili o tom. A tam už jsem pochopil, že to není úplně normální policejní práce, normální policejní akce, proto jsem si to zapamatoval, proto mi tato data utkvěla v paměti, a když jsem se sešli toho 25. 6. 2013 v té pizzerii, a teď vlastně poté, co jsem absolvoval ten rozhovor na těch čtyřicátinách, a poté, co jsem viděl, co se stalo toho 13. 6. na Úřadu vlády, tak jsem si pamatoval, že vlastně toho 25. 6. byl ten den, kdy mi ta Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je?´ a ona řekla: ´Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech.´ Já jsem řekl: ´Já ale nevím, kdo to je, to mi nevysvětluj, že vůbec netuším, kdo to je, ale já se tím nechci zabejvat, já v tomhle nechci bejt aktivní, tohle jsou informace, které já nejsem ochoten shánět a zařizovat.´ S paní Kwasniakovou jsme se přestali stýkat v podstatě ten den. Ona se ještě nějakou dobu stýkala s mou manželkou. Já jsem měl, přiznám se, podezření, že právě Vendula jaksi sehrála nějakou roli v tom vykonstruovaném trestním řízení proti mé paní, ale nemám pro to žádnou podstatnou relikvii nebo indicii, ale to podezření už tam je a už zkrátka nemáme důvod se potkávat a bavit. Myslím si, že tím zašli za nějakou hranu tím, že začali konstruovat tyto kauzy, a od té doby já jsem už tu komunikaci přerušil. K otázce, jaká součást zpracovávala tu trestní věci proti mé manželce, uvádím, že GIBS. Paní Kwasniaková nebyla činná na GIBSu, ale měli tam mezi sebou velice čilou komunikaci. To zase vím, protože se bavila s mojí paní. K otázce, kdy se přestala moje paní stýkat s paní Kwasniakovou, uvádím, že to neumím přesně říci, ale myslím si, že to bylo krátce poté, že to bylo, řekněme, tak koncem roku 2013,“ konstatoval před soudem svědek Jan Kopecký.
Obžalovaná Dagmar Máchová se ho pak zeptala, jak skončilo trestní stíhání jeho manželky.
Předseda senátu Michal Matouš k tomu řekl: „To tady již zaznělo, byla zproštěna.“
Máchová pak dodala: „Tuto výpověď pana svědka slyším poprvé. Jen to podporuje moje tušení a mohu Vám říci, že je mi nevolno.“
Jan Hrbáček
