Jméno Ivana Lhotského před lety značně rezonovalo v médiích. Ze dvou důvodů. Vyšlo najevo, že finančně vypomohl v krizi České straně sociálně demokratické. A později proto, že byl v roce 1999 postřelen. Pokus o jeho zabití ale střelci nevyšel. V roce 2016 ve svých 64 letech někdejší sponzor ČSSD zemřel. Ekonomický deník v archivech aktuálně vypátral, že sociálním demokratům v éře předsedy Miloše Zemana pomáhal bývalý komunistický špión. Ivan Lhotský totiž působil před rokem 1989 na rezidentuře rozvědky v New Yorku pod krycím jménem Orság.
Ten večer 2. března 1999 se rozhoukal alarm u Škody Octavia na parkovišti v Cíglerově ulici na sídlišti Černý most. Jeho majitel se proto šel podívat co se děje. U poštovních schránek na něj čekal maskovaný muž. Z pistole s tlumičem ho několikrát střelil do hlavy a hrudníku. Postřelený muž se jmenoval Ivan Lhotský a přežil jen zázrakem.
Tři rány, které dodnes neznámý střelec vypálil na šéfa firmy Tax & Investment Advisers Ivana Lhotského, tehdy silně otřásly vládní sociální demokracií, kterou vedl dnešní český prezident Miloš Zeman.
Jak dnes vychází najevo, život Ivana Lhotského obestíralo ještě jedno další tajemství, ne jen finanční výpomoc Lidovému domu. Lhotský byl totiž před rokem 1989 komunistickým špiónem. Pod krytím pracoval na rezidentuře Státní bezpečnosti v New Yorku.
Prořekl se v médiích
Ale popořádku, zpět k financování ČSSD. Společnost Tax & Investment Advisers založili v únoru 1998 právník Miroslav Jansta a Ivan Lhotský. V polovině ledna 1999 předseda představenstva Ivan Lhotský novinářům časopisu Euro řekl: „Půjčili jsme sociální demokracii před volbami peníze. Byla to normální půjčka. Nyní ale jsem nervózní, protože již mají splácet, ale úplně se jim to nedaří. Něco splatili a něco ne.“
Okolnosti okolo půjčky sociální demokraté dlouhou dobu popírali a zamlžovali.
Ivana Lhotského pak sice dvě rány do hlavy a jedna do hrudi neusmrtily na místě, ale vrah svoji misi i tak splnil. Lhotský už nikdy nepromluvil. Zemřel v roce 2016, sedmnáct let po vražedném útoku. Přestože zjevně politicky motivovaný útok přežil, měl pro něj doživotní následky. Skončil jako invalida na vozíku a ztratil paměť.
Jakou zbraň pachatel použil, policie nezjistila. Vrah zřejmě použil lapač nábojnic, aby za sebou nenechal stopy a mohl rychle utéct. Podle balistické expertizy fragmentů střel z těla Lhotského policie nicméně zapsala do spisu, že mohlo jít o střelu ráže 22 Flobert,“ napsal v roce 2019 investigativní novinář Jaroslav Kmenta v magazínu Reportér.
Takzvané „flobertky“ nejsou typickou zbraní, které používají nájemní vrazi. Jsou ale lehce dostupné na trhu. Zblízka jsou nebezpečné i pro člověka, prostřelí měkké dřevo s tloušťkou jednoho centimetru. Možná právě proto, že nešlo o jinou zbraň, nakonec Lhotský přežil svou smrt. Střelec chtěl podle policie Lhotského zabít. Byl si totiž jistý, že dvě rány, z toho jedna do hlavy, budou smrtelné.
Policie podle magazínu Reportér ale nezveřejnila jednu zásadní věc.
Tajemný svědek
Měla totiž důležitého svědka přímo z místa činu, který si byl jistý, že hodinu před pokusem zavraždit Lhotského viděl u domu podezřelého muže. Jeho věk odhadoval na čtyřicet let. „Byl asi 180 centimetrů vysoký, štíhlé postavy. Vážil odhadem osmdesát kilo. Na očích měl brýle,“ řekl policistům svědek. A dodal, že tohoto muže viděl v domě už koncem ledna 1999.
„Když jsem vcházel v lednu 1999 do paneláku v Cíglerově ulici, viděl jsem u vchodových dveří chlapa, který stál u zvonků. Když jsem odemkl dveře, vešel se mnou dovnitř a jel se mnou výtahem. Ptal se na Lhotského, v kterém bytě bydlí,“ uvedl klíčový svědek a odcitoval ho magazín Reportér.
Podle něj měl podezřelý v ruce tašku nebo kufřík černé či hnědé barvy. „Na sobě měl šedý plášť a šedý klobouk. Při rozhovoru jako by mírně zadrhával,“ uvedl svědek. „Svědek si je absolutně jistý, že se jedná o stejného muže, kterého spatřil 1. března 1999 hodinu před střelbou nedaleko místa činu,“ uvádí se v dokumentech policie.
Další svědek viděl v den střelby kolem deváté večer z okna svého bytu před domem bílou dodávku, zřejmě mercedes.
Pokusem o vraždu Ivana Lhotského byla značně otřesena důvěra ve stranu Miloše Zemana. Sociální demokraté si za to ovšem mohli sami. Stačilo od počátku otevřeně informovat o stranickém financování a odpovídat na otázky novinářů. Místo toho předseda ČSSD Miloš Zeman útočil na novináře a zastával se šéfa partajních financí a ministra Ivo Svobody, který na lidi od tisku volal policii.
Ivan Lhotský byl v době útoku v plné síle, bylo mu 46 let a podle jeho blízkého známého se žádného útoku neobával. Podle informací týdeníku Euro dříve aktivně boxoval a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pracoval deset let na federálním ministerstvu vnitra.
„První správa StB ho měla podle nepotvrzených zpráv připravovat na práci rozvědčíka ve Francii. Po listopadu se živil ve Federálním shromáždění, kde vedl ekonomicko-správní úsek. Zde se zřejmě seznámil s tehdejším poslancem Miroslavem Janstou, dnes známým pražským komerčním advokátem a až donedávna Lhotského společníkem ve společnosti Tax & Investment Advisers (TIA),“ napsal o Lhotském týdeník Euro.
Měl ovšem špatné informace, jak nyní zjistil Ekonomický deník. Ivan Lhotský byl takzvaným kádrovým příslušníkem komunistické rozvědky. Měl krycí jméno Orság.
Pojďme se ještě vrátit ke Lhotskému podnikání. Vrhnul se do něj v roce 1992. Vstoupil do společnosti KEY, a. s., kde již rok působila v představenstvu jeho žena. Ve statutárních orgánech společnosti seděli manželé Lhotští společně s Miroslavem Adamcem, podnikatelem známým ze společností Investiční fond Dialog-Invest, Metropolitan, TV Bingo a desítek dalších.
Po několika letech musel Lhotský na řadu měsíců ze zdravotního důvodu své podnikatelské aktivity omezit. V té době podnikatel podstoupil dvě operace – lékaři mu vyoperovali z hlavy nezhoubný nádor. Zákrok se podařil a podle všech vyšetření byl Lhotského zdravotní stav dobrý a mohl žít ještě řadu let.
Hradba mlčení
Vrátil se do byznysu, a jak dnes tvrdí policie, několik jeho společností spolupracovalo s desítkami firem a stovkami osob. Nejznámější Lhotského firmou byla už zmiňovaná společnost Tax & Investment Advisers. Právě při jejím zakládání se spojil s advokátem Miroslavem Janstou. Z firmy už krátce po založení tekly peníze do ČSSD.
Je více než pravděpodobné, že právě Tax & Investment Advisers se Lhotskému stala osudnou.
„Ivan Lhotský byl buď nepohodlný svědek, anebo jeho poprava měla být výstrahou pro významnější osoby z politických či podnikatelských kruhů,“ zaspekuloval si týdeník Euro.
Otázkou je nejen to, kdo signál vůči lidem z ČSSD vyslal, ale i to, komu byl určen. Jedním z potenciálních cílů mohl být tehdejší ministr financí Ivo Svoboda. Ten už také zemřel. Nejprve někdo vykradl byt jeho nejdůvěrnější spolupracovnici a partnerce Barboře Snopkové a poté někdo postřelil člověka tak, aby právě na Svobodu padl kus podezření. Potom musel Ivo Svoboda pochopitelně vysvětlovat, s kým se vlastně zapletl.
Dalším pak byl ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Deník Právo totiž dva roky po útoku napsal, že záhadná půjčka ČSSD bude zařazena do akce Čisté ruce, kterou Bašta řídil.
Utajovanou půjčku, o které v Lidovém domě vyjma Iva Svobody a Barbory Snopkové nevěděl snad nikdo se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit.
Oslovení sociální demokraté tehdy tvrdili, že by prozrazením věřitele porušili obchodní tajemství. Ivo Svoboda však zároveň již přiznal, že strana před volbami zaplatila agentuře MPL šekem vystaveným společností Tax & Investment Advisers. Od koho však šek dostal, odmítl sdělit. Dodal jenom, že si ČSSD před volbami vzala šestimilionový překlenovací úvěr, ale opět neprozradil od koho. Podle informací týdeníku EURO tekly peníze do Lidového domu skutečně od Lhotského firmy, ovšem zprostředkovaně přes zatím utajovanou společnost.
Aktivní špion Orság
Pojďme si krátce zaspekulovat i my. Proč se o půjče Lidovému domu a s ní spojenými okolnostmi moc nemluvilo? Za prvé, protože mohlo jít o špinavé peníze. A za druhé proto, že v pozadí byli lidé z tajné komunistické služby a zveřejnění těchto informací by tehdy, v roce 1999, vyvolalo totální poprask na politické scéně.
Ivan Lhotský (narozený v roce 1952) totiž v letech 1979 – 1987 působil v komunistické rozvědce. Ta si vybírala, její terminologií, jen velice nadějné kádry.
Lidi schopné získávat informace, analyzovat je, naučit se cizí řeči, získávat spolupracovníky, agenty. Lhotský patřil mezi zlomek adeptů, které si StB vybrala pro elitní práci v kapitalistické cizině. V jeho případě pro job ve Spojených státech amerických.
Mezi úkoly československé rozvědky patřilo především získávání výzvědných informací (z otevřených zdrojů, agenturní sítě, či operativní technikou), boj se zahraničními rozvědkami pracujícími proti „táboru socialismu“, opatření proti československé emigraci a jejím organizacím.
Činnost rozvědky, definována v organizačních řádech, rovněž spočívala v maření plánů a záměrů kapitalistických zemích namířených proti tehdejším zemím sovětského bloku, ve vytváření a rozšiřování dezinformačních a kompromitujících materiálů, ochraně státního tajemství na zahraničních rezidenturách a podobně.
A na zahraniční rezidentuře, v jedné z nejcitlivějších zón, v americkém New Yorku, pracoval pod krytím diplomata právě Ivan Lhotský.
Pozdější kapitán Ivan Lhotský dostal v StB krycí jméno Orság. V roce 1982 byl ustanoven do funkce staršího referenta.
Lhotský postupně kariérně rostl. Až se dostal na rezidenturu StB v New Yorku.
Ivanu Lhotskému se podle služebního hodnocení nadřízených dařilo v USA získávat spolupracovníky i informace.
Za čas už se Ivan Lhotský zanořil do práce špiona naplno a působil v celé řadě operací.
Ve službách Státní bezpečnosti pak Ivan Lhotský skončil v roce 1987 ze zdravotních důvodů. Z archivních dokumentů vyplývá, že se účastnil řady tajných operací a byl pozitivně hodnocen.
Zachovala se ovšem jen část jeho svazku, takže řada akcí do nichž byl pozdější sponzor ČSSD Lhotský nasazen, zůstane veřejnosti utajena.
To, že se okolo politiků ochomýtal bývalý komunistický špion, nebylo náhodou. Politiku si k prosazování svých cílů oblíbilo více lidí, kteří sloužili komunistickému režimu.
Lidé od StB nebo komunistické partaje měli buďto peníze ještě z estébáckých fondů, nebo je dokázali sehnat v šedé zóně. A problém ČSSD s tajnými sponzory nebyl jediný. Své by mohla vyprávět i ODS.
Na celém příběhu sponzora Lidového domu a někdejšího komunistického špiona Ivana Lhotského je dodnes zarážející, že nebyl nikdy řádně vyšetřen.
A to přes to, že úspěšnost v objasňování vražd je v České republice velmi vysoká. Podobné je to s vraždou podnikatele Františka Mrázka, který měl k ČSSD také velmi blízko a jeho vražda nebyla dodnes objasněna. I Mrázkovo jméno se mimochodem začalo detektivů objevovat, když šli po stopách střelce na Ivana Lhotského.
Kauza bývalého příslušníka StB a sponzora ČSSD Lhotského proto patří k nejvážnějším mementům sociálnědemokratické vlády, kterou v té době vedl současný český prezident Miloš Zeman.
V březnu roku 2019 byl pokus o vraždu Ivana Lhotského promlčen.
Přestože v roce 2005 dospěli policisté k závěru, že mají dost informací k jeho vyšetření. Práce detektivů ale byla odložena ad acta.
Jan Hrbáček
