3. To je konečné číslo zájemců o rozvoj sítí rychlého internetu v České republice v rámci první výzvy Programu podpory „Vysokorychlostní internet“ na kterou bylo vyčleněno 11,55 miliardy korun. Zasvěcení hovoří o komplikovanosti pravidel Bruselu.
Již v polovině června jsme v článku Miliardy na internet nikdo nechce upozornili na skutečnost, že skutečný stav žádostí o dotace na vybudování sítí rychlého internetu je v žalostném stavu. Tehdy jsme, na základě informací samotného ministerstva průmyslu a obchodu, informovali o tom, že se do první výzvy Programu podpory „Vysokorychlostní internet“, která byla vyhlášena 31. března 2017, nikdo nepřihlásil.
Dnes v poledne skončila lhůta pro podání projektů do této výzvy a z ministerstva zaznělo „ohromující“ číslo – 3. Tedy tři uchazeči o peníze na rozvoj vysokorychlostních sítí internetu. To je samozřejmě žalostně málo, zvlášť, když součet hodnot jejich projektů je několik desítek milionů korun. V projektu bylo připraveno 11,5 miliardy.
Projekt rozvoje vysokorychlostních sítí internetu v České republice tak prozatím končí v troskách. Problém je především v tom, že výzva byla vypsána pro místa, kde se nevyplatí stávajícím providerům budovat sítě na své vlastní náklady, protože se tam dá očekávat rychlá návratnost – tedy tzv. „bílých míst“. Jenže pravidla jsou podle mnohých už z Bruselu nastavena tak přísně, že se zájemci vystavují velkému riziku, že nebudou náklady na projekt uznány a peníze budou muset vracet. To je však problém více strukturálních fondů a samo vedení nejrůznějších institucí v Bruselu o tom ví. Například v červnu na kulatém stole na téma Evropských fondů pořádaném Výborem pro evropské záležitosti poslanecké sněmovny to potvrdil Erik von Breska, ředitel sekce B Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise. Tehdy řekl, že Komise zvažuje zjednodušení pravidel pro čerpání dotací, jelikož hodně potenciálních žadatelů říká, že pro složitost pravidel raději nebude žádat.
Přečtěte si také text Komise kritizuje pravidla pro rozvoj sítí. Přitakává tak IT sektoru a akademikům
Vedení ministerstva již plánuje druhou výzvu, jejíž pravidla by měla být jednodušší, ale zároveň v ní bude alokováno méně peněz. Nevyžité peníze hodlá přesunout do jiných projektů. Otázkou je, jestli mu to bude z Bruselu povoleno. Pakliže by se tak nestalo, musela by Česká republika tyto peníze vracet.
Mapování byl velký problém
Základní zmapování oněch „bílých míst“ bylo jedním z úkolů MPO a Českého telekomunikačního úřadu. O bolestech, které tento úkol doprovázely jsme psali loni v létě v textu MPO čelí bezprecedentní kritice kvůli rozvoji internetu, kdy jsme popsali, jak mapa připravená z dat ČTÚ připomíná tu slepou ze základní školy. Ta byla výsledkem procesu „Veřejné konzultace“ mapování současného stavu internetového pokrytí v České republice. Cílem této konzultace mělo být, aby si jednotliví provozovatelé zkontrolovali, zda data zanesená do mapy souhlasí a případně podali náměty na opravy. Výsledná podoba však všechny zainteresované zarazila. V mapě nešlo vyhledávat ani podle poštovního směrovacího čísla, názvu města, obce, nebo městské části ani podle jiných ukazatelů,takže spíš než relevantní mapu připomíná onu známou slepou mapu ze zeměpisu na základní škole. O tom, že není chyba na straně uživatelů svědčí historka z ministerského jednání minulý týden, kdy si jeden z účastníků schůzky předem našel svou rodnou obec a pak požádal úředníky ministerstva, aby mu ji v mapě na veřejném odkazu našli a řekli mu, jaké je v ní pokrytí internetovými přípojkami. Úředníci se sice snažili, ale inkriminovanou obec nenašli. „Potom z přiložené tabulky vyčetli, že by měla být bílé barvy, tedy bez pokrytí internetovými přípojkami, přitom je tam evidovaných 49 domácností a 50 internetových přípojek, čili by ta barva měla být černá, jelikož pokrytí překračuje 50% adresních míst,“ dokresluje situaci na MPO další z účastníků schůzky. Data obsažená v mapě nejsou kompatibilní a neumožňují strojovou čitelnost a tím pádem efektivní kontrolu ze stany provozovatelů sítí. „Problém je například v tom, že tam není jedna sjetina za jednoho operátora, který by si mohl zkontrolovat, zda všechny jeho údaje sedí,“ upřesnila Šamanová.
Shodou okolností právě v těchto dnes spustila společnost CETIN nový projekt Zrychlujeme Česko a na jeho webových stránkách je i mapa současného internetového pokrytí. „Nový web www.zrychlujemecesko.cz a mapu pokrytí jsme spustili jako službu všem, kteří mají zájem o Stabilní rychlé připojení k internetu,“ říká tisková mluvčí společnosti Tereza Gáliková. „Zároveň se na této stránce zájemci dozvědí, jak si internet na naší infrastruktuře prostřednictvím některého z našich obchodních partnerů objednat.“, Popsán je i způsob jak probíhá plánování a výstavba předsunutých DSLAMů a jaké překážky musíme překonávat, abychom mohli k zákazníkovi internet dovést.“ Podle ní celkový plán na rozvoj sítí CETIN zahrnuje výstavbu 8000 předsunutých DSLAMů, ze kterých je internet rozváděn dále do jednotlivých domů a bytů. Prostřednictvím těchto uličních rozvaděčů je možné danou obec nebo město napojit optikou na rychlou infrastrukturu CETIN a přivést tak Stabilní rychlý internet do jednotlivých domácností.
Společnost CETIN vlastní a provozuje největší telekomunikační síť, a to jak fixní, tak i mobilní, která pokrývá celém území České republiky. V roce 2015 společnost oznámila, že v příštích sedmi letech investuje 22 miliard korun do rozvoje svých sítí, násobně zrychlí připojení k internetu prostřednictvím pevné sítě a umožní tak skutečně zásadní skok v kvalitě připojení. Pomocí výstavby předsunutých DSLAMů (uličních rozvaděčů – FTTC) a jejich připojování na optickou síť CETIN přivádí do domácností Stabilní rychlý internet. Násobně vyšší rychlosti připojení se netýkají pouze velkých měst, ale ve více než 60 procentech jsou připojovány menší obce a městečka.
Vývoj kauzy NGA v datech
24. 6. 2015: V rámci „Strategie Evropa 2020“ stanovila Evropská komise jako jednu z priorit budování jednotného digitálního trhu ve členských státech. Jako cíl deklaruje usnadnění právní orientace a dále synchronizaci legislativy na poli digitálního trhu a autorských práv. Obsahuje zhruba stovku opatření, jejichž zastřešujícím cílem je vytvoření jednotného digitálního trhu, na kterém nebudou existovat bariéry mezi členskými státy. Týkat by se mimo jiné měla i nelegálního stahování dat z úložišť či podnikání na síti.
Českým dílkem této skládačky s plošným dopadem je Národní plán rozvoje sítí. Jeho cílem je definovat strategický přístup České republiky při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím cíleně směřované podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace.
O MILIARDY NA ROZVOJ INTERNETU SE PODĚLÍ CHOVANEC A MLÁDEK
14. 7. 2015: Ministerstvo vnitra plánuje, aby „jeho“ přibližně šest miliard korun spravovala Česká pošta, konkrétně jí založený a vlastněný Odštěpný závod ICT služby. V představě silového resortu by se tato organizace měla stát také hlavním dodavatelem informačně technologických služeb pro stát.
VNITRO V NÁRODNÍM PLÁNU ROZVOJE SÍTÍ SNÁŠÍ ARGUMENTY PROTI SOBĚ SAMÉMU
17. 8. 2015: Během příštích 15 let se stát chystá utratit 4,2 – 5,7 miliard eur, což je 115 – 156 miliard korun, tedy zhruba 10 miliard korun ročně. V rámci celé Evropské unie by mělo být na tento projekt utraceno v příštích 15 letech až 221,1 miliard eur, tedy v přepočtu necelých 6,1 bilionu korun.Mimochodem je to suma ekvivalentní zhruba 1,5 násobku českého hrubého domácího produktu.
DOKUMENT: DOPIS TELEKOMUNIKAČNÍCH FIREM PREMIÉRU SOBOTKOVI
8. 8. 2015: Vážený pane předsedo vlády, odstranění nejasností a brzké spuštění dotačních programů považujeme za nesmírně důležité jak pro rozvoj české ekonomiky, tak i s ohledem na ochranu soukromých investic a dodržení principů povolené veřejné podpory. Budování NGA sítí je časově náročné a každé nedůvodné zdržení spuštění dotačního programu může vyústit do situace, že se České republice nepodaří přidělenou alokaci efektivně vyčerpat.
ICT UNIE: NOVÝ STÁTNÍ PODNIK NARUŠÍ KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉM ICT
10. 9. 2015: Zástupci ICT UNIEobeslali písemně všechna ministerstva a vyzvalije k odložení rozhodnutí o zřízení Národní agentury pro komunikační a informační technologie České republiky. Žádají odklad alespoň do doby finálního schválení připravovaného Národního plánu rozvoje sítí nové generace, jemuž by měl předcházetveřejný dialog zástupců státní správy a průmyslu.
Ekonomický deník se tématu rozvoje NGA věnuje pravidelně – přečtěte si něco ze starších textů:
Hospodářský výbor schválil zákon o rozvoji sítí 14.12.2016
Komise kritizuje pravidla pro rozvoj sítí. Přitakává tak IT sektoru a akademikům 14.12.2016
Mládek opět terčem kritiky za Národní plán rozvoje sítí nové generace 6.9.2016
NGA: MPO odmítá kritiku IT sektoru 22.8.2016
MPO čelí bezprecedentní kritice kvůli rozvoji internetu 18.8.2016NGA sítě: Legislativní rada vlády ostře kritizuje návrh zákona o výstavbě sítí
NGA sítě: Legislativní rada vlády cupuje Mládkův zákon o budování sítí
NGA sítě: Mládek se svými plány naráží u vládních legislativců
Hospodářský výbor: Vláda nezvládá projekt NGA sítí
NGA sítě: Zástupci ICT sektoru píší Dienstbierovi, chtějí změny zákona o snížení nákladů na…
NGA sítě: Mládek posílá do vlády i klíčovou transpoziční novelu
NGA sítě: Mládek poslal plán rozvoje do vlády, připomínky nevypořádal
ICT sektor píše Sobotkovi: Svolejte k rozvoji NGA sítí jednání, stav je kritický
NGA sítě: Kritika práce MPO sílí, Mládek splní pokyn premiéra
NGA sítě: Mládek pod tlakem Sobotky i sektoru
Evropské peníze na rozvoj NGA sítí se opět vzdalují: resorty ztrhaly novou verzi „Plánu“
Národní plán rozvoje NGA sítí: Sedmá verze budí spokojenost i rozpaky
Stát v přípravě rozvoje NGA sítí selhává, zaznělo ve Sněmovně
Sobotka, Chovanec a Mládek se potkali kvůli NGA sítím
Unterwurzacher k požadované schůzce nad NGA sítěmi
Hospodářský výbor o NGA sítích: nejasná zpráva o konci světa
NGA: Jak proti sobě dvě ministerstva sjednotila celý trh
NGA: Jak číst vývoj kauzy vysokorychlostního internetu v ČR
