INZERCE

Účastníci debaty sympozia Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. Zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

Potřebujeme změnit vzdělávací systém pro digitální ekonomiku, říká vicepremiér Bartoš

Čtvrtina z nových evropských fondů na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje v IT průmyslu, silnější kapitálový trh, systémové prostředí a zacílení na vzdělávání odborníků jsou hlavní stavební kameny pro efektivnější rozvoj digitální ekonomiky a lepší perspektivu České republiky ve světové konkurenci, myslí si to účastníci panelové diskuse sympozia Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. „Pokud si lidi nevychováme u nás a nenabídneme jim adekvátní prostředí pro jejich realizaci, tak odejdou dělat do IT firem jinde v Evropě, anebo do Spojených států, pokud bude jejich ekosystém lepší,“ upozornil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

V krátkodobém horizontu podle něj mohou pomoci například konkrétní programy na zvýšení kvalifikace. Z dlouhodobého hlediska je ale podle něj potřeba změna vzdělávacího systému. Významnou roli ve světě digitalizace hrají podle ministra pro místní rozvoj přirozené huby, kde dochází k propojování know-how a byznysu. Může jít o vzdělávací instituce, například také střední školy.

Významnou roli ve světě digitalizace hrají podle ministra pro místní rozvoj přirozené huby, kde dochází k propojování know-how a byznysu. Foto: Radek Čepelák

Jako největší deficit Bartoš považuje například to, že nemáme ani současné lidi v produktivním věku natrénované na dovednosti, které jsou potřeba. Podle průzkumu navíc podle něj až 80 procent lidí v produktivním věku necítí potřebu se v průběhu své pracovní kariéry vzdělávat.

„Závod v digitalizaci je celosvětový a evropské země do ní investují. Myslím si, že největší deficit je v nepochopení systému předávání znalostí. Stále se nám také nedaří z pohledu venture capital odpovídat na potřeby z venku. Pokud chceme, aby ten ekosystém fungoval, tak je to o synergii a vycházení si vstříc v rámci potřeb.“ Jak Bartoš také poznamenal, finance musejí přijít zvenčí. „To ani Evropská unie svými půjčkami nedožene,“ dodal. Ukazuje to podle něj i mapa investic v oblasti výzkumu, kde například v oblasti kvanta převažuje soukromý kapitál.

V krátkodobém horizontu podle Bartoše mohou pomoci konkrétní programy na zvýšení kvalifikace. Zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, investor a podnikatel Ondřej Tomek a ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi. Foto: Radek Čepelák

V rámci panelové diskuze Ekonomického deníku zaznělo, že ICT sektor, přestože se v Evropě rozvíjí a je dynamický, tak data v mezinárodní konkurenci ukazují, že pokulhává a ztrácí konkurenceschopnost. Za poslední desetiletí podíl globální příjmů ICT sektoru v Evropě klesl z 21 procent na 11 procent. Co je podle řečníků příčinou?

Důvodem může být podle Bartoše i to, že startovní pozice Evropy ve světovém srovnání není dobrá. „Evropa byla historicky velmi industriální. Zatímco někde se hovořilo o informační společnosti a informační revoluci, tak tady se v osmdesátých letech v některých částech České republiky hovořilo o tom: ty jsi horník, rubeš uhlí a ženeš to dopředu.“ Prostředí Evropy je navíc podle vicepremiéra pro digitalizaci velmi protektivní, vliv má i regulatorní prostředí ekonomického trhu a nastavení legislativních systémů.

Prvním blok sympozia a jeho účastníci. Zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi a vedoucí oddělení řízení z ministerstva pro místní rozvoj Aleš Pekárek. Foto: Radek Čepelák

„Lidé si dělají legraci, že Čína má AI, Amerika má AI a my máme AI Act. Všichni vědí, že Evropa zaostává a snaží se najít cesty pro akceleraci na evropské úrovni. V České republice jsme průměrní,“ glosoval Bartoš. Dodal, že tu bude muset nastat mnohem větší sprint, než nyní. Brzdou mohla být podle Bartoše například pro budování datacenter vzhledem k velké energetické náročnosti také energetická krize.

Tomek: Evropa je přepolitizovaná

Podnikatel a investor Ondřej Tomek vidí příčiny v „extrémně velké přepolitizovanosti Evropské unie a naivitě některých politiků, kteří si myslí, že vědí, co dělají“. Pointa technologického sektoru podle něj spočívá ve financích, chytrosti a nadšení. „Peníze jsou ale na prvním místě.“ Za posledních dvacet let podle Tomka došlo k razantní změně způsobu financování růstového průmyslu, Evropa využívá ve velké míře bankovní úvěry, Spojené státy kapitálový trh, nemusí pak podle Tomka například tolik řešit výši úrokových sazeb.

V rámci sympozia Ekonomického deníku byl čas i na neformálnější rozhovory. Na snímku zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal (je otočen zády), vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a účastníci auditoria. Foto: Radek Čepelák

Většinu současných digitálních titánů podle Tomka vygenerovala internetová horečka známá jako „dot-com bubble“, která trvala od roku 1996 do roku 2001, a kdy masivně vzrostlo používání internetu. „Ty firmy mají zhruba osmkrát větší kapitalizaci, než evropské firmy,“ poznamenal. Evropský trh ale podle Tomka ovlivňují i jiné věci, než jen kapitál, jde třeba o otevřenost samotného trhu nebo o jazykovou bariéru. Hlavní je ale podle něj už zmiňovaný kapitálový trh. Jeho většímu rozvoji podle něj v Evropě brání přepolitizovanost a nekompetence evropské politiky.

Konkrétně Česká republika je podle Tomka podkapitalizovaná. Promítá se to i do toho, že je problém sehnat finance, pokud je potřeba zaplatit velký sofistikovaný projekt. „Třeba Tesla nebo Facebook by v Evropě ani v České republice nemohly vzniknout.“

V prvním bloku sympozia vystoupil také vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Na snímku je uprostřed. Zleva je ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Na pravé straně pak vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák

Další problém je míra zaměstnanosti ve startupech, která činí ve Spojených státech podle Tomka 10 procent, v Izraeli pět procent, Velká Británie má dvě procenta a za Českou republiku nejsou podle něj data, ale podle kvalifikovaného odhadu má jít o 0,5 procenta. Jde přitom o segment, u kterého investiční kapitál očekává průměrně ročně pětadvacetiprocentní růst.

Jak Tomek uvedl, a co by podle něj mohlo také pomoci, je lépe nastavený funkční systém zaměstnaneckých akcií a ochrana minoritních práv akcionářů.

V debatě také zaznělo, že sázka na rozvinutý kapitálový trh amerického střihu není samospásná. Globální vzestup dravých asijských technologických gigantů z Číny, Jižní Koreje, Japonska či Tchaj-wanu nebyl financován vysoce rozvinutým kapitálovým trhem. Hlavní roli zde sehrál stát a na něj navázaný bankovní sektor.

Digitální strategie, zapojení AI

Ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal vypíchnul v rámci panelové diskuze příklady ze Španělska a Polska. „Mají digitální strategii, kterou implementují, v rámci Národního plánu obnovy si vybudovali prioritu digitální ekonomiky a podporují ji formou sendboxů v oblasti AI.“ A další příklad je Lotyško. Podle Hanzala je zde vidět za pět let mnohem větší dynamika nárůstu lidí, kteří pracují ve startupech.

Pointa technologického sektoru podle investora a podnikatele Ondřeje Tomka spočívá ve financích, chytrosti a nadšení. Foto: Radek Čepelák

Kde se České republice daří, je podle Hanzala oblast exportu. „Česko je největší vývozce ICT služeb pro střední a východní Evropu.“ Doplnil, že třeba z hlediska nárůstu podílů HDP ale ICT v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi zaostává.

Jako málo ambiciózní vidí Hanzal české plány na rozvoj spin-offů v rámci univerzit. V roce 2030 by jich za rok mělo podle současných plánů ročně vznikat devět, celkem by jich tak mělo být zhruba 50, Rakousko jich ale bude mít podle Hanzala v té době 150. Podotkl, že řada z nich nemusí být ale digitálních. „Jsou to drobné indikátory a my nemáme ani tu ambici.“

Živá debata po ukončení oficiálních bloků sympozia. Na snímku jsou účastníci akce (zády) spolu s řečníky. Zleva ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Foto: Radek Čepelák

Potřeba by bylo podle Hanzala také usnadnit testování nových technologií. Neoddiskutovaná je podle něj otázka financí a zjednodušení investování do firem v jakékoliv fázi. „Z hlediska Česka je důležité se propojovat, neizolovat a spolupracovat, protože se všechny projekty stávají mezinárodními.“

Ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi konstatoval, že je důležité se sektorem ICT komunikovat. Pomohlo to podle něj i ve chvíli, kdy bylo v oblasti telekomunikací k dispozici 14 miliard na rozvoj internetu. „Víme, co je matka naší ekonomiky, ale potřebujeme zároveň plachty, které nás poponesou dál do Evropy a světa,“ uvedl. Dodal, že akcent na podporu progresivních odvětví v České republice je a čísla a trendy jsou naprosto jasné.

Pauza mezi jednotlivými bloky sympozia Ekonomického deníku Digitalizační výzvy – cesta k digitální excelenci v době digitální revoluce. Foto: Radek Čepelák

Tereza Čapková