INZERCE

Veřejná ochránkyně práv Alena Šabatová. Foto: archiv redakce

Pomoc daňovým subjektům by se mohla obrátit proti nim, varuje Šabatová

S poslaneckým návrhem, který počítá se změnou stávající úpravy vydání zajišťovacího příkazu tak, že na místo správce daně by k vydání zajišťovacího příkazu byl příslušný samosoudce krajského soudu v rámci správního soudnictví, zásadně nesouhlasí všechna připomínková místa. Návrh se ale nelíbí ani daňovým poradcům. Vláda Andreje Babiše dnes návrh nepodpořila, nyní ho projednají poslanci.

Veřejná ochránkyně práv ve svém zamítavém stanovisku upozorňuje na to, že návrh zákona předpokládá, že pominou-li po vydání rozsudku o vydání zajišťovacího příkazu důvody pro jeho vydání či zjistí-li navrhovatel důvody pro snížení původní částky uvedené v zajišťovacím příkazu, podá bezodkladně návrh na změnu rozsudku o vydání zajišťovacího příkazu. Již za stávající právní úpravy platí, pokračuje stanovisko VOP, že by správce daně měl za trvání zajišťovacího příkazu soustavně zjišťovat, zda nedošlo ke změně podmínek pro zajištění, a to jak ve vztahu k existenci odůvodněné obavy o vybrání daně, tak i ve vztahu k výši zajišťované částky. Je však zejména v zájmu daňového subjektu, aby předložil relevantní důkazy a upozornil na skutečnosti svědčící o změně podmínek pro zajištění. Proto by měl být k podání návrhu na změnu rozsudku o vydání zajišťovacího příkazu oprávněn i samotný daňový subjekt. „Obávám se nadto, že navrhovaná právní úprava povede k dalšímu zatěžování soudů. Pokud by totiž daňový subjekt předložil správci daně informace dokládající změnu podmínek pro zajištění, avšak ten návrh na změnu rozsudku o vydání zajišťovacího příkazu nevydal, bude se podání návrhu domáhat u soudu. V praxi přitom existují odlišné názory na to, zda se lze takové neaktivitě správce daně bránit nečinnostní či zásahovou žalobou. Stejný soud by pak musel rozhodovat dvakrát, nejprve o zásahové či nečinnostní žalobě a následně o návrhu na změnu rozsudku o vydání zajišťovacího příkazu.“

Jak dále VOP uvádí, nezbytnou podmínkou pro vydání zajišťovacího příkazu je existence odůvodněné obavy, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi. U dosud nestanovené daně musí být přiměřeně pravděpodobné i budoucí stanovení daně. Přiměřená pravděpodobnost stanovení daně i odůvodněná obava o vybrání daně jsou tzv. neurčitými právními pojmy, jejichž výklad formuje správní praxe i judikatura. Povinnost výkladu neurčitého právního pojmu klade na rozhodující orgán zvýšené argumentační nároky, které se musejí projevit ve formulační a logické kvalitě vydaného rozhodnutí. „Mám pochybnosti o tom, nakolik by soudy mohly dostát těmto požadavkům při nutnosti rozhodnout do dvou pracovních dnů. V kombinaci s navrhovaným pravidlem o omezení (prakticky vyloučení) možnosti podat…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Dušan Šrámek