Polsko po střelbě v Krakově otevírá otázku, jak přísná mají být pravidla pro legální držení střelných zbraní. Vláda chce prověřit systém povolení i registraci zbraní, politici mluví také o omezení jejich počtu a druhů u jednoho majitele. Podobá se to situaci v Česku na sklonku roku 2023 – po střelbě na pražské Filozofické fakultě.
Na pomyslném názorovém kolbišti se střetávají se zastánci razantních řešení, zbraňoví lobbisté, veřejnost i blízcí obětí. Případ krakovského útoku přitom ukazuje, že se k samonabíjecí pušce typu AR-15 lze dostat legální cestou. Nikdo ale v Polsku zatím nepředložil plán na plošný zákaz dlouhých palných zbraní.
Po tragédii přišla zásadní otázka, kolik zbraní může vlastnit jeden člověk?
Střelba v Krakově vyvolala v sousední zemi debatu, která se rychle přesunula od samotného útoku k pravidlům pro legální držení zbraní. Vláda chce prověřit, zda současný systém dostatečně kontroluje jejich vlastníky a zda není potřeba některé podmínky zpřísnit.
Do diskuse vstoupili představitelé několika resortů i premiér Donald Tusk. Nejde přitom jen o to, kdo může získat zbrojní oprávnění. Otevřela se také otázka, kolik zbraní a jakých typů může vlastnit jeden člověk.
Mohlo by vás zajímat
Právě na tuto oblast upozornila náměstkyně ministra obrany Magdalena Sobkowiak-Czarnecka. Podle ní je namístě diskutovat o tom, zda by měl stát omezit počet zbraní, které může mít jeden držitel, případně také jejich druhy. Její vystoupení tak posunulo debatu od obecných kontrol k samotnému rozsahu legálního arzenálu jednotlivce.
Podnětem se stal případ mladého muže, který se ke zbraním dostal prostřednictvím legálního sportovního střeleckého oprávnění. Právě to vyvolává otázky, zda současná pravidla odpovídají rizikům, která mohou nastat, pokud se legální zbraně dostanou do rukou člověka schopného spáchat závažný násilný čin.
Střelec měl sportovní oprávnění. Puška AR-15 není automatická zbraň
Krakovský střelec Michał O. měl sportovní zbrojní oprávnění. Podle dostupných informací měl na své jméno registrované dvě střelné zbraně. Jeho otec Janusz měl vlastní sportovní oprávnění a evidoval dalších jedenáct zbraní.
Policie po útoku zajistila čtyři střelné zbraně. Šlo o dvě karabiny typu AR-15 a dvě pistole. AR-15 v civilním provedení je samonabíjecí, nikoli automatická puška. Po každém výstřelu musí střelec znovu stisknout spoušť. Automatická zbraň naproti tomu pokračuje ve střelbě, dokud střelec drží spoušť stisknutou, případně dokud nedojde munice.
Rozdíl není jen terminologický. Samonabíjecí pušky AR-15 patří mezi zbraně, které lze v Polsku za splnění zákonných podmínek získat pro sportovní střelbu. Právě tato cesta nyní stojí v centru veřejné diskuse.
Podrobněji jsme se polským i českým pravidlům pro držení samonabíjecích pušek a případu z Krakova věnovali v předchozí analýze Ekonomického deníku.
Sportovní zbrojní oprávnění není krátkodobá výjimka
Polský systém rozlišuje několik účelů, pro které může člověk získat oprávnění k držení střelné zbraně. Jedním z nich je sportovní střelba. Žadatel musí být členem střeleckého klubu nebo sdružení, splnit kvalifikační požadavky a získat příslušnou licenci polské sportovní federace.
Pravidla přitom stanovují, jaké zbraně lze pro sportovní účely povolit. Zákonná kategorie zahrnuje také drážkované zbraně se středovým zápalem do ráže 12 milimetrů. Do této skupiny spadá i civilní samonabíjecí AR-15 v ráži .223 Remington, respektive 5,56 milimetru.
Sportovní oprávnění má několik důležitých podmínek. Sportovní licence se obnovuje každý kalendářní rok. Držitel musí absolvovat nejméně čtyři soutěžní starty v jedné z disciplín – pistolové, puškové nebo brokové střelbě. Pokud se věnuje více disciplínám, musí splnit také minimální počet startů v každé další z nich.
Samotné povolení k držení zbraně však není časově omezené. Polský zákon ho vydává na dobu neurčitou. To je podstatný rozdíl oproti sportovní licenci, kterou musí střelec pravidelně obnovovat.
Zákon vyžaduje zdravotní a psychologické posudky při podání žádosti. Pravidelné opakování těchto kontrol každých pět let se ale podle popsané právní úpravy vztahuje na povolení pro osobní ochranu a ochranu osob či majetku, nikoli automaticky na sportovní střelce.
To je jeden z bodů, které v Polsku vyvolávají aktuální debatu. Neznamená to ovšem, že by držitel sportovního oprávnění stál mimo jakoukoli kontrolu. Policie může zasáhnout, pokud se objeví důvody, pro které by člověk přestal splňovat podmínky držení zbraně, nebo pokud začne představovat nebezpečí.
Z dosud zveřejněných informací zároveň nevyplývá, že by útočník z Krakova získal oprávnění podvodem nebo že by při jeho vydání někdo porušil zákon. Dostupné zprávy naopak uvádějí, že do střeleckého prostředí chodil a trénoval. Samotný fakt, že pachatel spáchal násilný čin se zbraní, ještě nedokazuje, že jeho povolení vzniklo nezákonně.
Vláda prověří povolení i registraci zbraní
Polské ministerstvo vnitra svolalo po útoku krizové jednání. Zúčastnili se ho mimo jiné ministr Marcin Kierwiński, představitelé policie a bezpečnostních složek včetně Agentury vnitřní bezpečnosti a vojenské kontrarozvědky.
Jedním z témat bylo, zda současný systém dostatečně prověřuje držitele zbraní a zda je potřeba změnit některé podmínky pro jejich získání. Diskuse se dotkla také psychologických vyšetření a registrace střelných zbraní.
Právě u nich je důležitá jedna okolnost: jejich povinnou registraci ministerstvo připravovalo už před krakovským útokem. Nejde tedy o opatření, které by vzniklo až jako bezprostřední reakce na tragédii.
Náměstek ministra vnitra Czesław Mroczek uvedl, že úřady budou analyzovat stávající postupy. Současný proces získávání povolení pro regulované střelné zbraně označil za poměrně přísný. To ale podle něj nevylučuje, že se stát bude zabývat jeho případnými změnami.
Tusk chce prověřit také střelnice
Premiér Donald Tusk oznámil, že vláda zahájí „naléhavé“ prověřování pravidel pro držení zbraní. Kontrola se má zaměřit také na střelnice.
Jedním z cílů je také zjistit, zda jsou všechny soukromě držené zbraně řádně registrované. Vláda tak chce získat přehled o tom, zda evidence odpovídá skutečnému stavu.
Tusk současně varoval před unáhlenými rozhodnutími a populistickými výzvami. Samotné oznámení prověrky proto nelze zaměňovat za schválený plán na zásadní zákaz určité skupiny zbraní.
Polsko má přes milion registrovaných zbraní
Debata přichází v době, kdy počet zbraní v Polsku v posledních letech výrazně rostl. Podle údajů citovaných Brussels Signal mělo Polsko na konci roku 2025 téměř 412 tisíc zbrojních oprávnění a více než milion registrovaných zbraní.
Pro srovnání: v roce 2020 evidovaly polské úřady přibližně 235 tisíc oprávnění a téměř 600 tisíc zbraní. Jen v roce 2025 policie vydala 50 709 nových povolení. Čísla ukazují, že legální držení zbraní v Polsku se rozšiřuje. Zároveň ale sama o sobě neříkají, kolik zbraní připadá na jednotlivé účely ani kolik držitelů vlastní víc kusů.
Právě proto se nyní pozornost obrací k možnosti omezit počet zbraní u jednoho člověka. Podle náměstkyně ministra obrany by se měla otevřít také otázka jejich typů. Zatím však nejde o hotový legislativní návrh.
Střet? Nawrocki chce vyzbrojenější společnost
Do debaty vstupuje také prezident Karol Nawrocki, který ještě před krakovskou tragédií podporoval širší přístup občanů ke zbraním. Dne 25. září hovořil o potřebě odpovědného držení zbraní a o tom, že by Polsko mělo mít více občanů, kteří umějí se zbraní zacházet.
Nawrocki argumentoval také bezpečnostní situací po ruské invazi na Ukrajinu. Vyšší počet vycvičených a ozbrojených občanů podle něj může posílit obranyschopnost země.
Při srovnání uváděl, že v Polsku má přístup ke zbraním nebo zkušenost s jejich používáním přibližně jedno procento obyvatel. V Česku a Rakousku podle něj jde o tři až pět procent, zatímco ve Finsku a Švýcarsku až o třicet procent.
Jeho přístup se tak dostává do napětí s návrhy, které po krakovském útoku směřují k omezení počtu a druhů zbraní u jednoho vlastníka. Spor se nevede jen o technické parametry povolení. Jde také o to, zda má stát podporovat širší ozbrojenost obyvatel, nebo naopak více omezovat množství zbraní v soukromých rukou.
Podobný pohled na širší přístup ke zbraním zastávají také některé pravicové politické proudy a představitelé Konfederace.
Právníci diskutují i o pravidelných kontrolách
Vedle politických vyjádření se objevují také návrhy právníků a komentátorů. Analýza zveřejněná serverem Yur-Gazeta se zabývá odpovědností státu za kontrolu legálních držitelů zbraní a možnostmi, jak současný systém upravit.
Její autor rozebírá například pravidelné zdravotní a psychologické kontroly, průběžné sledování držitelů a přísnější podmínky pro některé samonabíjecí zbraně. Zmiňuje také evropskou právní úpravu a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
Polsko tak po krakovském útoku stojí před zásadní debatou o tom, jak nastavit rovnováhu mezi právem na legální držení zbraně a kontrolou rizik. Podobná diskuse se rozjela v Česku po masakru na pražské Filozofické fakultě, kdy se řešil i zákaz tlumičů. Střelecká lobby dokázala svoje argumenty legislativně uhájit.
Polská vláda nyní nařídila prověrku povolení, evidencí i střelnic. Politici otevírají otázku počtu a typů zbraní u jednoho majitele. Plošný zákaz dlouhých palných zbraní ale na stole, s ohledem na válku na Ukrajině a hrozící riziko napadení Evropy, v současné době není.
