Polský prezident Andrzej Duda napsal pro Financial Times zajímavý článek o současném vývoji v Polsku. Ekonomický deník přináší jeho překlad.
Polsko prošlo v loňském roce politickým otřesem, zvítězil konzervativní prezident, stejně jako strana Právo a spravedlnost. Přání polského lidu byla vyjádřena jasně a to tak, že jedna strana získala nadpoloviční většinu poprvé v historii země.
Od té doby bylo zahájeno mnoho reforem, zaměřujeme se především na mnoho problémů, které si žádají naší pozornost. Většina Poláků totiž podle průzkumů ztratila důvěru v soudnictví. Jsou také nešťastní ohledně systému zdravotní péče a volají po změnách ve vzdělávání. Chtějí také modernizovanou armádu. Kritizují také značný byrokratický a daňový systém, který umožňuje podnikání a vytváření pracovních míst jen s obtížemi. Polští občané také cítí obavy ohledně imigrační krize, u které podle nich hrozí, že se vymkne kontrole a obětí terorismu se stane i Polsko.
Je třeba také připomenout, že v posledních několika letech miliony Poláků emigrovaly do Velké Británie, Irska a dalších evropských zemí, neboť Polsko nenabízelo žádné vhodné pracovní příležitosti. Polsko tak trpělo odlivem mozků, což je potřeba zastavit. Za předchozí vlády sice oficiální ekonomické statisticky vypadaly dobře, ale byly zavádějící – docházelo k růstu nerovnosti. Hrubý domácí produkt vzrostl, růst však šel především za velkými města, zatímco venkov v Polsku se příliš nezměnil. Mnoho Poláků na vesnicích tak nedostatečně těžilo z ekonomické transformace po zhroucení komunismu.
Problémem byla také úplatnost novinářů, kteří také byli nejrůznějšími způsoby manipulováni či upřednostňováni. Časté bylo také bratříčkování politiků, korupce a skandály se množily enormně a snižovaly prosperitu celé země.
Je pravda, že v posledních několika týdnech se v Polsku udála řada protivládních protestů. Jako v každé dobře fungující demokracii věříme, že všichni účastnici mají právo svůj hněv ventilovat otevřeně. Kromě toho, jak v soukromých, ale i věřených médiích, je názorový pluralismus běžnou praxí a je prosperující. Můžete zuřivě útočit na vládu, pokud budete chtít, nebo ji zase můžete bránit. Můžete chválit změny v kvótách pro přistěhovalce nebo kritizovat tuto samotnou myšlenku. Můžete zase milovat federalistický Brusel nebo budete zase euroskeptiky. Demokracie a svobodná média v Polsku tedy nejsou ohrožena ani v nejmenším.
Polsko je proevropskou zemí
Jsme a zůstaneme nadále proevropskou zemí. Polsko chce zachovat přátelské a plodné vztahy se všemi partnery v Evropě. To platí zejména pro Německo, vzhledem k naší blízkosti a naší nedávné historii úspěšné politické a ekonomické spolupráce. Chtěli bychom také hrát aktivnější roli při řešení největších znepokojujících problémů v EU. Jsem hluboce znepokojen nedávnými teroristickými útoky, které si vyžádaly životy mnoha nevinných Evropanů. Chápu tedy obavy francouzských, německých a britských občanů, kteří mají strach o svou bezpečnost. Rozptýlit tyto obavy a zajistit, že se Evropané budou cítit v bezpečí, tak to musí být prioritou pro vedoucí představitele v EU. Také by se energetičtěji měla řešit uprchlická krize. Potřebujeme především otevřenou debatu o tom, jak se vypořádat s nekontrolovanou masovou migrací. Ale především musíme posílit naše vnější hranice. Polsko v tomto ohledu splňuje všechny své závazky, sleduje 1100km hranic EU. Nicméně také nesmíme zapomenout na další hrozbu, která se postupem času rýsuje.
V posledních několika letech jsme sledovali jednoho z našich sousedů, který praktikoval agresivní zahraniční politiku. Vztahy EU se zeměmi, které šlapou po mezinárodním právu, by měly být považovány za test solidarity pro všechny členské státy. Nebudu váhat v mém přesvědčení, že obchodní zájmy by neměly převažovat nad evropskými hodnotami. Evropa se proto musí přizpůsobit novým geopolitickým okolnostem s tím, že by východní křídlo NATO mělo být posíleno. Aliance musí zvýšit schopnosti se bránit, obranné výdaje se proto musí zvýšit. Sumit NATO, který se bude konat ve Varšavě v červenci, bude milníkem v utváření tohoto přístupu založeného na spolupráci.
Mír, bezpečnost a komunita: společně můžeme upevnit tyto hodnoty jako 3 pilíře budoucnosti Evropy.
Autor je prezidentem Polska
