Dobrá zpráva pro Poláky? Už od 1. ledna 2023 se počítá s naplněním plynovodu Baltic Pipe na 8 miliard metrů krychlových, ujistil místopředseda polské vlády Jacek Sasin, který je zodpovědný za resort státního majetku, v projevu na TVP Info. Polsko spotřebuje průměrně 20 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Plynovod Baltic Pipe byl slavnostně uveden do provozu v úterý. Stal se důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích.
Projekt baltského plynovodu Baltic Pipe je strategický projekt plynárenské infrastruktury s cílem vytvořit nový koridor pro dodávky plynu na evropském trhu.
Projekt Baltic Pipe umožní přepravu plynu z Norska na dánský a polský trh, jakož i ke koncovým uživatelům v sousedních zemích. Projekt Baltského plynovodu zároveň umožní dodávky plynu z Polska na dánský trh.
V případě otevření plynovodu Baltic Pipe jde o další krok ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě, uvedla Evropská komise (EK). Do Polska se skrz produktovod může ročně dostat až 10 miliard metrů krychlových plynu, zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.
Místopředseda polské vlády Jacek Sasin prozradil, že od příštího roku se již počítá s naplněním Baltic Pipe na 8 miliard metrů krychlových.
„Spolu s domácí těžbou a dovozem přes LNG přístav Świnoujście zajišťuje Baltic Pipe v současné době potřeby naší země,“ ujistil vicepremiér.
Sasin připomněl, že v pátek byla uzavřena významná smlouva s norskou společností Equinor na 2,4 milionu metrů krychlových plynu ročně prostřednictvím plynovodu Baltic Pipe.
„To znamená, že od příštího roku bude Baltské potrubí naplněno 8 miliardami metrů krychlových, což spolu s domácí těžbou a dovozem přes plynový přístav Świnoujście zajistí potřeby naší země a nezávislost na ruském plynu, uvedl místopředseda vlády. To představuje přibližně 20 miliard metrů krychlových ročně. V letošním roce může být spotřeba nižší asi o 2 miliardy kubíků. Je to důsledek rekordních cen suroviny a poklesu jejího nákupu.
Na druhou stranu v pořadu Fakta po faktech Piotr Woźniak, bývalý generální ředitel společnosti PGNiG, poprvé veřejně odhalil, že společnost PGNiG uzavřela smlouvu už během jeho funkčního období v roce 2018.
„Kvůli předpisům EU nelze najednou nasmlouvat 100 procent kapacity, takže asi 10 procent muselo zůstat v té době nezasmlouvaných, ale plánovali jsme využít i tyto dodatečné objemy v rámci krátkodobých rezervací,“ řekl Wozniak.
Objem rezervací byl všeobecně znám, ale PGNiG o něm oficiálně neinformovala.
Společnost PGNiG dosud sdělila, že má od 1. ledna 2023 má zajištěno: 2,5 miliardy kubíků z vlastních ložisek, 2,4 miliardy kubíků na základě dohody se společností Equinor a 0,5 miliardy kubíků plynu od společnosti Lotos, která se rovněž nachází v Norsku.
Před několika týdny PAP a BiznesAlert.pl dále informovaly, že společnost rovněž získala smlouvy s několika producenty a společnostmi působícími na norském šelfu, včetně společnosti Total, které spolu s plynem z vlastní těžby postačují k naplnění 100 procent rezervované kapacity plynovodu Baltic Pipe do konce roku 2022. Tyto informace však nebyly uvedeny v burzovních zprávách společnosti.
Absenci těchto informací týkajících se mimo jiné dohod se společností Total komentoval bývalý šéf PGNiG Wozniak.
„Od politiků slyšíme, že existuje také dohoda se společností Total a ta mlčí, což nemůže být pravda. Politici nemají právo to vědět, pokud o tom společnost neinformuje. Jedná se o společnost kótovanou na burze, obchodněprávní společnost,“ uvedl v pořadu Fakta po faktech.
Kromě toho v roce 2020 společnost PGNiG Supply & Trading GmbH podepsala dohodu o nákupu zemního plynu od společnosti Ørsted Salg & Service A/S, dceřiné společnosti společnosti Ørsted. Smlouva měla být uzavřena na období od 1. ledna 2023 do 1. října 2028 s celkovým objemem přibližně 6,4 miliardy kubíků plynu. Kvůli zpožděným revitalizačním pracím na plynovém poli Tyra se však dodávky od společnosti zpozdí nejméně o několik měsíců, možná až do konce příštího roku. Sečteme-li tedy všechny smlouvy, o kterých oficiálně víme, kótovanou společnost, kterou PGNiG uzavřela, a její vlastní produkci, dostaneme od prvního ledna 2023 kapacitu zhruba 5,5 miliardy m3 a v průběhu roku, po dodávkách od společnosti Ørsted, se množství této suroviny zvýší o další zhruba 1 miliardu kubíků.
„Existují tedy další kontrakty v objemu až 8 miliard kubíků, o kterých hovoří politik, vicepremiér Jacek Sasin, ale společnost kótovaná na burze o nich zatím plně neinformovala. Proč tedy společnost dosud oficiálně neinformovala o smlouvách se společností Total a dalšími subjekty ve svých burzovních prohlášeních? Ve hře může být i skutečnost, že hodnota zakázky a její velikost nezavazovaly společnost k podávání zpráv. Za druhé, společnost neměla v té době plně nasmlouvanou kapacitu v plynovodu Baltic Pipe. Mohla se tedy obávat, že toho využijí jiní potenciální dodavatelé plynu a zvýší cenu nebo nabídnou společnosti PGNiG neúměrně vysoké podmínky, protože věděla, že polská společnost je pod tlakem kvůli chybějícímu plynu,“ zamýšlí se nad vystoupením vicepremiéra polský deník Rzeczpospolita.
(nik)
