O další podpoře Ukrajiny i posílení společné obrany jednali evropští lídři z počátku týdne v Paříži. Jenže krátce po summitu přišel nečekaný zvrat. Bulharský premiér Rumen Radev oznámil, že jeho země opouští Koalici ochotných, která bránící se Ukrajinu podporuje. Tvrdí, že další dodávky zbraní válku neukončí. Prozradil také, že francouzský prezident Emmanuel Macron ho osobně žádal, aby své rozhodnutí změnil.
Bulharsko se už nebude podílet na činnosti takzvané Koalice ochotných, která sdružuje státy podporující Ukrajinu v obraně proti ruské invazi. Premiér Rumen Radev to oznámil během návštěvy Paříže, kde se zúčastnil oslav francouzského státního svátku.
Radev, bývalý prezident, který po vítězství své politické strany v dubnových parlamentních volbách převzal funkci premiéra, dlouhodobě odmítá další vojenskou podporu Ukrajiny. Podle něj Bulharsko nechce být součástí uskupení, které prosazuje pokračování vojenské pomoci Kyjevu. Řešení války podle něj neleží na bojišti, ale u jednacího stolu.
„Nevěřím, že místo Bulharska je v Koalici ochotných. Nejsme součástí koalice, která prosazuje pokračování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Takovou pomoc neposkytujeme, protože jsem přesvědčen, že tento konflikt neukončí další vojenská eskalace, ale silné diplomatické úsilí, které zastaví eskalaci,“ uvedl Radev.
Macron se snažil Bulharsko přesvědčit
Premiér zároveň prozradil, že jej francouzský prezident Emmanuel Macron osobně vyzval, aby Bulharsko v koalici pokračovalo. Ani tato výzva však jeho postoj nezměnila.
Pondělního summitu koalice ochotných v Paříži se zúčastnilo přibližně pětadvacet hlav států a vlád z více než třiceti zemí zapojených do tohoto formátu. Český premiér Andrej Babiš na jednání Koalice ochotných v Paříži předložil vlastní návrh, který podle něj může změnit podobu evropské protivzdušné obrany. Inspiroval se přitom jedním z nejúspěšnějších průmyslových projektů evropské historie.
Rumen Radev po jednání uvedl, že na večerní recepci pořádané francouzským prezidentem dorazili také představitelé států, které členy koalice nejsou.
O společné obraně se rozhoduje jinde
Jedním z hlavních výsledků pařížského jednání bylo oznámení o vzniku koalice pro společnou evropskou obranu proti balistickým střelám. Její vytvoření oznámili představitelé Dánska, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska, Velké Británie a Ukrajiny. Nová iniciativa má využít zkušeností, které Ukrajina získala během více než čtyř let obrany proti ruské invazi.
Bulharský premiér však význam této iniciativy zpochybnil. „Rozhodnutí, která ovlivňují naši společnou bezpečnost, se přijímají v jiných formátech a na jiných místech. Návrhů existuje mnoho, ale skutečná rozhodnutí vznikají jinde. Bulharsko se aktivně účastní jednání v Evropské unii i NATO, kde má skutečný vliv a kde se o těchto otázkách opravdu rozhoduje,“ prohlásil.
Mohlo by vás zajímat
Sofie odmítá prodlužovat válku
Radev zopakoval svůj dlouhodobý postoj k válce na Ukrajině. Podle něj další vojenská pomoc konflikt neukončí.
„Jsem přesvědčen, že cestou k ukončení konfliktu je silná diplomatická iniciativa, která zastaví eskalaci, nikoliv její prodlužování vojenskými prostředky,“ uvedl. Právě tím zdůvodnil rozhodnutí Bulharska nepokračovat v činnosti koalice ochotných.
Bulharské veto sankcím proti Rusku?
Premiér se vyjádřil také k jednání o 21. balíčku sankcí Evropské unie proti Rusku. Uvedl, že Bulharsko požadovalo vyškrtnutí několika osob ze sankčního seznamu a bylo připraveno zablokovat celý balík.
„Bulharsko otevřeně vyjádřilo své výhrady a jasně oznámilo, že je připraveno vetovat celý balíček, pokud tito lidé ze seznamu nezmizí. Jak jste viděli, byli odstraněni. Poprvé Bulharsko otevřeně hájilo svůj národní zájem,“ řekl Radev.
Podle něj právě schopnost členských států hájit vlastní zájmy posiluje celou Evropskou unii. „Evropská unie je silná tehdy, když jsou silné její členské státy. A silné mohou být pouze tehdy, když dokážou hájit své vlastní zájmy,“ dodal.
Vyjádřil se také k cenovému stropu na ruskou ropu a připomněl, že členské státy stále častěji posuzují sankce také z hlediska vlastních ekonomických dopadů.
„Když přijímáme už jednadvacátý balík sankcí, měli bychom se ptát, proč jsme se dostali až sem a jaké výsledky přineslo předchozích dvacet balíků. Je zřejmé, že svůj cíl nenaplnily. Sankce musejí být nastavené tak, aby především nepoškozovaly země, které je samy přijímají,“ uvedl.
Nové závazky vůči Ukrajině
Pondělní summit přinesl také další konkrétní kroky na podporu Ukrajiny. Francie oznámila, že umožní licenční výrobu některých svých moderních zbraní přímo na Ukrajině. Kyjev zároveň plánuje pořízení francouzsko-italských systémů protivzdušné obrany nové generace a šestnácti stíhacích letounů Rafale.
Právě od tohoto směru se však Bulharsko podle premiéra Radeva odklání. Sofie odmítá být součástí uskupení podporujícího pokračování vojenské pomoci a místo toho prosazuje diplomatické řešení.
