Léto pro někoho znamená dovolenou, pro jiného sezónní práci navíc. Ale pro Pražany a mnohé, kteří projíždí hlavním městem, jsou letní měsíce synonymem pro různé uzavírky, opravy nebo zácpy. Přetížené Praze by měla v tomto ohledu pomoct dostavba pražského okruhu. Ta patří k prioritám ministerstva dopravy v celorepublikovém měřítku, nicméně vzbuzuje v lidech různé emoce. Jak potvrdil Ekonomickému deníku Martin Opatrný, který se nedávno stal mluvčím dostavby pražského okruhu, právě v těchto dnech probíhají s dotčenými městskými částmi jednání o kompenzačních opatřeních.
Podobně jako teď Praha na tom byla i další velká evropská města, která přistoupila k realizaci okruhu, aby ulevila přetížené dopravě a zvýšila její plynulost a bezpečnost. Ve Vídni se obávali třeba zhoršení kvality spodní vody, jinde zase hlučnosti. Podobné obavy zaznívají i z dotčených pražských městkých části, potvrdil Ekonomickému deníku Opatrný. „Průzkum mezi lidmi proběhl, ale ještě nejsou výsledky, budou během léta. Jak to ale dosud sledujeme, nejde o nějaké specifické obavy, korenspoduje to se zkušenostmi ze zahraničních měst,“ zkonstatoval.
Aktuálně podle něho probíhají jednání přímo s dotčenými městkými částmi v Praze i blízkém okolí. „Ve středu jsem měl schůzku například se starostou Prahy 6, který okruh vítá a říká, že už dávno měl být postavený. Jsou ale obce, které se vůči okruhu staví negativně dlouhodobě. Upřímně zásah do krajiny a přírody to je, ale snažíme se díky kompenzačním opatřením minimalizovat veškeré možné teoretické i praktické dopady,“ sdělil Ekonomickému deníku. V praxi to pak znamená to, že pokud to bude možné, bude trasa pražského okruhu zahloubená nebo se na ní počítá s tunely či zalesněním. „Zkrátka s cílem maximálně minimalizovat možné dopady,“ dodal.
Konkrétní finanční částka, která na zmíněná opatření půjde, ale není zatím vzhledem k teprve probíhajícím jednáním, jasná. „Je to stále živý proces,“ doplnil Opatrný s tím, že se každopádně počítá s tím, že financovat se bude většina z rozpočtu, stejně tak jako celá stavba.
Už dříve se také v dopravních kruzích nicméně diskutovalo o možnostech financovat okruh ve spolupráci se soukromým sektorem, tedy skrze projekty PPP – což je také pravděpodobně stále jedna z možných variant. Podobně se totiž nyní mluví o tomto modelu financování v souvislosti s výstavbou vysokorychlostních železničích tratí v Česku.
Neznámý zatím zůstává i termín zahájení výstaby. Jak pro Ekonomický deník uvedl Opatrný, bude záležet i na délce trvání ukončení procesu EIA, tedy vyhodnocení vlivů stavby na životní prostředí.
Opatrný také dodal, že i když ještě nejsou výsledky průzkumu k dispozici, osobně se domnívá, že většina Pražanů i celé republiky bude stavbě spíše nakloněna, i když rozumí i připomínkám dotčených městkých částí i obcí, kterým okruh povede. Připomněl však, že podobným procesem si prošla řada evropských měst, a ani v jejich případech se ty nejhorší obavy nepotvrdily.
Ve Vídni se zlepšil dojezd do práce
Konkrétně třeba ve Vídni před zahájením samotné stavby rezonovaly zejména otázky spojené s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby, snížením množství a zhoršením kvality podzemních vod, dopravní indukcí či zhoršením kvality života v okolí stavby. Objevily se i obavy z vlivu stavby na klima a na zábor zemědělské půdy.
Nic z toho se ale nakonec nepotvrdilo a hodnocení dopadů vídeňského okruhu je převážně pozitivní. V centru Vídně i v okolí došlo ke snížení intenzity dopravy, ke zlepšení fungování dopravního systému a tím i bezpečnosti silničního provozu.
Obchvat kolem Vídně měl za následek i zlepšení kvality ovzduší, biodiverzity i krajinného rázu. V původní trase poklesla úroveň hluku a v okolí stavby se nezměnila. V okolí nového okruhu se zlepšily možnosti dojížďky do práce či do školy nebo dostupnost nákupů.
„Na vídeňském okruhu je vidět, že se obavy z dopadů, které jeho výstavba vyvolá, nepotvrdily. Naopak, silniční okruhy obecně mají po dokončení pozitivní ekonomické přínosy, zvyšují plynulost dopravy, přispívají k bezpečnosti silničního provozu a snížení počtu nehod. Příklady z okolních zemí jsou toho důkazem,“ okomentoval Opatrný.
V Erfurtu převládl racionální přístup
Obyvatelé německého Erfurtu přistupovali k výstavbě nového okruhu velmi racionálně. V rámci veřejné diskuze, která předcházela zahájení stavby, převažovaly otázky spojené zejména s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby.
„Pokud ke zvýšení hlučnosti v okolí stavby krátkodobě dojde, je běžné, že investor, tedy obvykle stát, vzniklou situaci řeší a požaduje u zhotovitele nápravu,“ vysvětluje Opatrný.
Podobně k tomu přistupovali i v Erfurtu, jehož obyvatelé dnes kvitují, že se městu po dokončení dálničního okruhu ulevilo od tranzitní dopravy. Stejně tak došlo ke zlepšení fungování dopravního systému, zvýšila se plynulost a bezpečnost silničního provozu. V původní trase využívané před dostavbou okruhu se navíc zlepšila kvalita ovzduší a snížila úroveň hluku.
Obyvatelé Bratislavy hodnotí svůj okruh pozitivně
„Výstavbu nového bratislavského okruhu provázely v jejím počátku emoce, které jsou u podobných staveb běžné. Dnes jsou ale místní s výsledkem spokojeni. Vliv nového bratislavského okruhu na různé aspekty života hodnotí obyvatelé Bratislavy pozitivně,“ upřesňuje Opatrný.
Platí to pro všechny zjišťované dopady na dopravu a na kvalitu života. Co se týče environmentálních dimenzí, je pozitivně hodnocena změna v kvalitě ovzduší, v úrovni hluku a v krajinném rázu.
V Sofii se největší obavy z okruhu nepotvrdily
V bulharské Sofii si lidé kladli otázky související s možným zhoršením kvality života v okolí výstavby nového okruhu. Diskutovali o ekonomické výhodnosti či indukci velkého objemu dopravy.
„Obvykle je příběh vždy stejný. Na začátku bývají obavy ze samotné stavby a jejich dopadů na okolí. To je ale krátkodobý pohled. Z dlouhodobého hlediska převládají přínosy, jako je zlepšení plynulosti a intenzity dopravy, vyšší bezpečnost silničního provozu a fungování dopravního systému,“ komentuje změnu postoje obyvatel Sofie Martin Opatrný.
V polské Vratislavi ubyly dopravní zácpy
Také polská Vratislav (Wroclaw) čelila otázkám souvisejícím s výstavbou nového okruhu. V okolí stavby i v původní trase se ale výrazně zlepšilo fungování dopravního systému, zlepšily se možnosti pro dojížďku do práce a do škol i možnosti nákupů.
Nový vratislavský okruh ulevil původním trasám, kde poklesla intenzita dopravy, zlepšila se její plynulost, bezpečnost i kvalita ovzduší a došlo ke snížení úrovně hluku. „Ve Vratislavi ubyly dopravní zácpy a místní si na okruh a jeho přínosy rychle zvykli. Vedení města už proto nyní avizuje nutnost přípravy dalších tras, které souvisejí s rozvojem města,“ uzavírá Martin Opatrný.
(mig)
