Rusko, Kazachstán, Uzbekistán. Tato trojice postsovětských zemí zajistila loni dodávku téměř poloviny uranu pro spotřebu ve Spojených státech. Jen loni se jednalo v součtu o 22,8 milionu liber (10 365 tun), přičemž objem dodávek v čase roste. Američané dokonce z Ruska dovážejí i obohacený uran, loni to bylo 3,29 milionu liber.
Když ruská vláda schvalovala v polovině května seznam nepřátelských zemí, zařadila na něj Českou republiku a Spojené státy americké. Ironií osudu přitom do obou zemí dodává jednu strategicky citlivou komoditu – uran určený pro jaderné reaktory. V případě České republiky je monopolním dodavatelem palivových souborů, překvapivě velký podíl však má i v dodávkách paliva pro americké jaderné elektrárny.
Podle statistického přehledu Uranium Marketing Annual Report, který v květnu zveřejnilo americké ministerstvo energetiky, se do země dovezlo téměř 49 milionů liber (22,2 tisíce tun) uranu. Pětici hlavních dodavatelů přitom tvoří Kanada, Kazachstán, Rusko, Austrálie a Uzbekistán. Import z Ruska a Uzbekistánu v čase roste, klesá naopak dovoz z Austrálie a afrických zemí (s výjimkou Namibie).
Hlavní dovozci uranu do Spojených států
Vlastní těžba ve Spojených státech se v posledních letech zhroutila pod tlakem klesající ceny uranu na světovém trhu. V roce 2019 těžba spadla na pouhých 79 tun, což představovalo nejnižší objem produkce od roku 1948. Pro srovnání: v rekordním roce 1980 těžba dosáhla 19 958 tun. Před více než rokem proto přišla administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa s plánem na podporu domácího uranového průmyslu. Důsledkem tohoto zásahu je prozatím živelný růst akcií několika těžařských podniků se zaměřením na uran.
Podle dohody, kterou uzavřelo americké ministerstvo obchodu s ruským státním koncernem Rosatom v říjnu loňského roku, se limit pro import ruského uranu sníží. Zatímco dnes může pocházet z Ruska až 20 procent surového a sedm procent obohaceného uranu, od roku 2028 se tyto limity sníží na 15 a 5 procent. Omezení má povahu antidumpingového opatření – ruský uran lze totiž pořídit za cenu, která z pohledu amerických producentů zavání cenovým dumpingem.
David Tramba
